Cesko.wiki Nissenova vojenská bouda
Author
Albert FloresNissenova vojenská bouda (německy Nissenhütte, anglicky Nissen hut) je název prefabrikované boudy z vlnitého plechu s půlkruhovou střechou o ploše 40 m², dlouhé 11,5 m a široké 5 m, kterou vyvinul v roce 1916 pro vojenské účely kanadský inženýr a důstojník Peter Norman Nissen. Jednalo se o levné a rychlé mobilní ubytování. Čtyřem až šesti vojákům trvala stavba takového ubytování kolem čtyř hodin.
Historie
Kanadský důlní inženýr a důstojník Peter Norman Nissen byl pověřen v roce 1916 britskou vládou výrobou ubytování pro vojáky, které by mohlo být postavené do čtyř hodin čtyřmi až šesti osobami. Koncipoval boudu z vlnitého plechu z prefabrikovaných dílů připomínající podélně rozpůlený sud. +more Za druhé světové války byla na vojenské základně Quonset Point v roce 1941 vyrobena variace Nissenovy boudy z první světové války nazvaná podle základny Quonset hut. Model obletěl doslova celý svět.
File:Ministry of Information First World War Official Collection Q3286. jpg File:Ministry of Information First World War Official Collection Q3288. +morejpg File:The British Army in the United Kingdom 1939-45 H40794. jpg File:The British Army in the United Kingdom 1939-45 H40806. jpg File:Marx Big Inch Pipeline - Construction Camp Quonset Hut-002. JPG.
Poválečné období
Po druhé světové válce byly využívány (zejména v britské okupační zóně) tisíce takových Nissenových mobilních baráků pro uprchlé a vysídlené obyvatelstvo. Celé nouzové obytné komplexy se stavěly na okrajích vybombardovaných měst. +more Nissenovy boudy byly obývány dvěma rodinami odděleny většinou jen závěsem, v lepším případě tenkou stěnou. Jejich vybavení sestávalo ze židlí, stolu a patrových postelí. Vytápění zajišťovala kamínka nazývaná Kanonenofen. Někdy si rodiny zakládaly k nouzovému bydlení malé zahrádky pro vlastní obživu. Rozvod vody a sanitární zařízení se nacházely v samostatných budovách. Boudy z plechu nebyly izolované, v létě obyvatele sužovala uvnitř příšerná vedra a v zimě krápníky z kondenzované páry. Jen v Hamburku mělo bydlet v Nissenových boudách kolem 14 tisíc lidí.
File:Bundesarchiv Bild 183-20017-0002, Wellblechhäuser als Behelfsheime. jpg File:Bundesarchiv Bild 183-19000-0733, Ruhrgebiet, Nissenhütte als Notwohnung. +morejpg File:Bundesarchiv B 145 Bild-F005100-0011A, Lager Friedland, Lager mit Baracken. jpg.
File:Bundesarchiv B 145 Bild-F005100-0010A, Lager Friedland, Lager mit Baracken.jpg
Současnost
V některých ojedinělých případech, i když stavebně značně upravených, jsou Nissenovy boudy obývány i v roce 2014. V Německu jsou chráněnou stavební památkou. +more Několik málo dochovaných takzvaných “Nissenhütten” lze dodnes spatřit v Německu například: * v zoo ve městě Neumünster * v bývalém hraničním táboře pro vysídlence ve městě Friedland - Grenzdurchgangslager Friedland * ve vojenském muzeu ve městě Fassberg - Luftbrückenmuseum Fassberg * ve skanzenu u města Hamburg - Freilichtmuseum Kiekeberg.
File:Nissenhütte.jpg File:Nissenhütte innen 2011.jpg File:Nissenhütte Schlafplatz.JPG File:Nissenhütte Friedland Dokumentationsstätte.jpg File:Tierpark Neumünster IMG 9343.JPG
Reference
Literatura
Uwe Carstens: Die Nissenhütte. In: Carsten Fleischhauer, Guntram Turkowski (Hrsg. +more): Schleswig-Holsteinische Erinnerungsorte. Volkskundemuseum Schleswig Boyens, Heide 2006, . * Uwe Carstens: Zur Geschichte der Notunterkünfte nach dem 2. Weltkrieg am Beispiel eines Nissenhüttenlagers. In: Jahrbuch für Ostdeutsche Volkskunde. Band 35, Elwert, Marburg 1992, . * Hermann Heidrich, Ilka E. Hillenstedt (Hrsg. ): Fremdes Zuhause. Flüchtlinge und Vertriebene in Schleswig-Holstein nach 1945 Schleswig-Holsteinisches Freilichtmuseum Molfsee. In: Zeit + Geschichte. Band 13, Wachholtz, Neumünster 2009, . * Henning Burk, Erika Fehse, Marita Krauss, Susanne Spröer, Gudrun Wolter: Fremde Heimat - Das Schicksal der Vertriebenen nach 1945, Schriftenreihe 1164 der Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 2011, .