Novosibirská vodní elektrárna

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Novosibirská vodní elektrárna (rusky Новосибирская ГЭС) je vodní dílo na řece Ob. Kromě výroby elektrické energie splňuje požadavky Novosibirské oblastí na dodávku vody, říční plavbu a zavlažování. Je významným regulačním prvkem západní části energetické soustavy Sibiře. Architektonické části byly vyhlášeny národní technickou památkou Ruska.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (6)

Všeobecné informace

Návodní část přelivové části Vodní dílo je umístěno nad městem Novosibirsk 2986 km od ústí řeky. +more Naplněním nádrže vznikla Novosibirská přehradní nádrž o celkovém objemu 8,8 km3 a užitečném objemu 4,4, km3.

Celková délka přehradního systému je 4 843 m, z toho 418 m připadá na betonové konstrukce. Na levém břehu navazuje betonová část na 311 m dlouhou a na pravém břehu na 1064 m dlouhou zemní sypanou hráz.

Betonová část se skládá z tělesa elektrárny, jejíž návodní část je součástí přehradního systému a přelivovou část. V elektrárně o délce 224 m pracuje na spádu 17 m sedm vertikálních Kaplanových turbín o průměru 8 m a hltnosti 495 m3/s. +more Šest turbín dává výkon výkon 70 MW, jedna turbína pracuje o výkonu 65 MW.  Celkový výkon elektrárny je tak 485 MW.

Přelivová hráz obsahuje 8 přelivových polí o délce 20 m, každá o propustnosti 1 150 m3/s. Včetně spodních přelivů elektrárny a hltností turbín umožňuje vodní dílo přeliv 22 065 m3/s.

Říční plavbu zajišťuje tříkomorový, jednocestný zdymadlový systém.

Elektřina z generátorů je dodávána do pěti hlavních výkonových transformátorů a do sítě je distribuována do 12 vedení 10 x 110 kV a 2 x 220 kV.

Dlouhodobá průměrná roční výroba se pohybuje kolem hodnoty 1,69 miliardy kWh.

Historie vodního díla

První projekt na vybudování vodní elektrárny v blízkosti Nikolajevsku (od roku 1925 Novosibirsk) vznikl ještě za carské vlády. Jednalo se pouze o využití toku řeky Inja (46 m3/s). +more Výstavbě zamezila první světová válka. Výstavba tepelné elektrárny v oblasti se objevila již v požadavcích prvního Plánu elektrifikace Ruska GOELRO v prosinci 1920. Samotný veletok Ob se objevuje v návrzích z let 1933 -1934, a to především v úseku mezi Barnaulem a Novosibirskem. Prudký nárůst průmyslového významu Novosibirsku během Velké vlastenecké války vyvolal i intenzivní požadavky na podporu elektrické soustavy vodním dílem. Projekt na výstavbu v dnešní podobě byl schválen Radou ministrů SSSR v roce 1950.

V roce 1951 začaly výkopové práce na suché jámě elektrárny a přelivové hráze. První kubík betonu byl do základů elektrárny položen v roce 1953. +more Na začátku roku 1955 došlo k betonování přelivové hráze.

K překrytí původního koryta byl určen říjen 1956. Nákladní automobily vyklápěly kameny a štěrk rovnoměrně do koryta řeky z pontonového mostu. +more Nápor větru však vazbu pontonového mostu přetrhl a v dalších dnech pak poprvé v historii došlo k překrývání širokého toku kontinuální navážkou z obou břehů. Tok Obu byl v původním řečišti zastaven 5. listopadu 1956.

V následujícím roce došlo k částečnému plnění nádrže a 10. listopadu 1957 byla spuštěna první hydroenergetická jednotka. +more Stěny a střecha elektrárny v té době ještě nebyly hotovy a jednotka pracovala pod stanem. Ke konečnému naplnění nádrže došlo v roce 1959, kdy byla do provozu uvedena poslední jednotka a elektrárna začala pracovat při plném výkonu. Do nepřetržitého provozu bylo dílo uvedeno 12. srpna 1961.

Současnost a budoucnost

Vodní dílo (mimo zdymadlového systému) je majetkem společnosti RusHydro. Ve spolupráci s ukrajinskou firmou Turboatom Charkov dochází k rekonstrukci turbín i řídících systémů. +more Koncem roku 2019 dosáhne celkový výkon elektrárny hodnoty 490 MW.

Novosibirská vodní elektrárna byla od počátku víceúčelovým zařízením, kde kromě hlavního energetického účelu plnila i funkci v říční plavbě, v zásobování města vodou a v zajištění spádového zavlažování Kulundské stepi. Začátkem tisíciletí ustoupila zavlažovací funkce do pozadí, zatímco do popředí se dostalo zásobování třetího největšího města Ruska vodou. +more Ve srovnání s ostatními sibiřskými elektrárnami nejsou výkon i výroba elektrické energie příliš významné. Vzhledem k reliéfu západosibiřským toků je však v oblasti jediným větším zdrojem vodní energie, která je pro udržovaní stability energetického systému nepostradatelná. Její význam ještě více vzrostl po rozpadu Sovětského Svazu, kdy se sovětské elektrárny Buchtarminská a Usť-Kamenogorská na Irtyši ocitly na území samostatného Kazachstánu. Soubor:NovosibHPP 12. JPG|Strojovna elektrárny Soubor:NovosibHPP 14. JPG|Náboj turbíny při rekonstrukci Soubor:NovosibHPP 01. JPG|Nové lopatky pro účinnější provoz Soubor:NovosibHPP 04. JPG|Silový transformátor Soubor:NovosibHPP 02. JPG|Rozvodna 110 / 220 kV Soubor:Вид на ОбьГЭС с набережной. JPG|Návodní část elektrárny a přelivové hráze Soubor:003 Общий вид Ново-Николаевского поселка (cropped). jpg|Břeh Obu v Nikolajevsku v roce 1899.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

Keller R. , Gewaesser und Wasserhaushalt des Festlandes, 250 stran, TVG Leipzig, 1962 * Linsley R. +moreK. , Applied hydrology, 759 str. McGraw-Hill, 1968 * Гидроэлектростанции России. : Tiskem Institutu Гидропроект - Санкт-Петербург, 1998. - 467 stran * Klaus Gestwa: Die Stalinschen Grossbauten des Kommunismus, R. Oldenbourg Verlag, Mnichov, 2010. - 670 stran.

Související články

Vodní elektrárny v Rusku * Ob * Novosibirsk * GOELRO

Kategorie:Vodní elektrárny v Rusku

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top