Nová divočina

Slatinickou výsypku Nová divočina v ruinách letního kina Takzvaná nová divočina je specifický typ prostředí, který vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléze však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných vlastnímu vývoji určenému především spontánními přírodními procesy.

Popis a klasifikace

Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočiny: * Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice) * Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, výsypky, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území) * Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály a jiné brownfieldy) * Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel) * Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště) Existuje několik typických znaků, které tento jinak značně heterogenní soubor lokalit spojují. Je to např. +more ostrý časový předěl mezi využíváním a opuštěním lokality a krátká doba, kdy zde nabydou převahy spontánní sukcesní procesy, a rovněž víceméně krátkodobá anebo neodhadnutelná doba jejich trvání. Typické je i nejasné vymezení prostorových hranic nové divočiny - často jde o oblasti, která se na mapě města jeví jako "bílá místa", "země nikoho" atp. , která však volně přecházejí do organizovanějších forem zeleně či se postupně šíří. Zpravidla jsou to místa bez oficiálního managementu. Rohanském ostrově v Praze.

Biologická charakteristika v Česku

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích sukcese, jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných ruderálních druhů a apofytů, ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami (křen selský, ořešák královský, šeříky, mahónie), invazními neofyty (pajasan žláznatý, javor jasanolistý, zlatobýly, křídlatky, škumpa), liánami (loubinec pětilistý, chmel otáčivý, břečťan popínavý, plamének plotní), konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience (svída krvavá, ptačí zob obecný, růže šípková, bez černý, slivoň trnka, slivoň slíva, některé topoly) nebo různými pionýrskými dřevinami (bříza, osika, vrba jíva). +more Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.

Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny lišky, zajíci nebo bažanti, kteří takto vytvořenými biokoridory nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby. +morejpg|náhled|Prostor_Nákladové_nádraží_Žižkov'>nákladového nádraží Žižkov zarůstající novou divočinou.

Význam a hodnocení

Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů a sítí vyšlapaných cestiček bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp. +more). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nebývají neobvyklé ani provizorní přístřešky bezdomovců a černé skládky všeho druhu.

Nová divočina bývá vnímána často negativně, jako zanedbaná a zpustlá plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o „archetypálním strachu člověka z divočiny“. +more Na druhou stranu se však stává výrazným společensko-kulturním fenoménem především ve velkých městech, jejichž obyvatelé na ní oceňují právě její neuspořádanost, spontánnost a přirozenost, která chybí ve výrazně organizovaném velkoměstském prostředí.

Odkazy

Související články

Rumiště * Ruderální společenstvo * Křovinná vegetace * Tiny forest

Reference

Literatura

Radek Mikuláš, Jan A. Šturma: Divoká příroda Prahy a blízkého okolí. Academia a Dokořán, Praha 2015 * kolektiv autorů a Pavel Hájek (ed.): Krajina a revoluce. Nakl. Malá Skála 2005,

Externí odkazy

[url=http://www. rozhlas. +morecz/leonardo/dnes/_zprava/muzeme-se-stavet-na-hlavu-ale-nova-divocina-ve-mestech-vzdy-vznikat-bude-tvrdi-biolog--1606992]Rozhovor o nové divočině s botanikem Jiřím Sádlem[/url] * [url=http://denikreferendum. cz/clanek/21967-tak-trochu-jina-divocina]Tak trochu jiná divočina: obsáhlý profilový text[/url].

Kategorie:Ekologie Kategorie:Biotopy v Česku Kategorie:Urbanismus Kategorie:Rekultivace Kategorie:Křoviny