Nutriční programování

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Nutriční programování (z angl. ENP - early-life nutritional programming) je jedna z disciplín pediatrie zabývající se vlivem výživy v raném věku na zdraví dítěte v dospělosti. Základní premisa nutričního programování vychází z vědeckých výzkumů, které zjistily, že zdraví jedince a (mj. např. pravděpodobnost rozvoje civilizačních chorob) ovlivňuje jeho genetická výbava ze zhruba 20 %; až 80% vliv mají okolní faktory, zejména pak výživa, kterou přijímá od prenatálního věku až po věk 3 let. Právě v tomto nejranějším období věku je schopnost organismu reagovat na vnější prostředí nejvyšší a také vliv na vyvíjející se orgánové systémy je nejvýraznější.

Koncept nutričního programování

Koncept nutričního programování ve výživě dětí od početí po věk 3 let definuje: *kvantitu a kvalitu potravin, které má dítě dle věku přijímat, *výživově vyvážený jídelníček, *pestrost stravy s důrazem na zařazování i zdánlivě méně obvyklých potravin již v raném věku, *stravu bohatou na zdroje energie zejm. ze složitých sacharidů, *časné odhalování potravinových alergií.

Optimální a komplexní výživa pak pomáhá např. podporovat vývoj imunity, mozku a energetického metabolismu dítěte, budovat zdravé stravovací návyky a maximalizovat možnosti prevence vzniku alergií, cukrovky, kardiovaskulárních chorob a dalších chronických a civilizačních chorob.

Výživa v prenatálním věku podle nutričního programování

Těhotná žena by měla již od početí dbát na vyváženou, pestrou a zdravou výživu. Růst a vývoj plodu je značně závislý na dostupnosti kyslíku a všech potřebných živin, jejich nedostatek má za důsledek nevratné změny přetrvávající po celý život. +more Je prokázáno, že podvýživa a nedostatek důležitých výživových látek matky v prvním trimestru vede k vyššímu riziku obezity, hypertenze a diabetu u dítěte.

Výživa dětí podle nutričního programování

Pod- i nadvýživa mají zásadní vliv na růst a vývoj orgánů a budoucí složení těla. Např. +more druh tuku ve stravě může ovlivnit rozložení tukové hmoty v dětství ale i v dospělosti, správná struktura tuku nastavuje správnou funkci metabolismu energie, čímž snižuje riziko obezity v dospělosti.

Vliv má také příjem bílkovin. Nejen množství, ale i kvalita přijímaných bílkovin jsou rozhodující pro pozdější rozvoj obezity. +more Vyšší příjem živočišných a nižší příjem rostlinných bílkovin je asociován s vyšším rizikem vzniku obezity. Narůstající tendence dětí k obezitě a pozdějším metabolickým poruchám by měla přivést pozornost k často zbytečně vysokému příjmu živočišných bílkovin, ten by neměl překročit více než 10 % z celkového energetického příjmu.

Prokazatelný pozitivní vliv na zdraví v dospělosti má kojení dítěte. Např. +more i přesto, že „mateřské mléko obsahuje vysoké množství cholesterolu, mají kojené děti v průběhu života cholesterol nižší než děti nekojené. Je to pravděpodobně dáno tou adaptací, která zafunguje v kojeneckém věku a následně „naučí“ metabolismus dítěte s cholesterolem lépe zacházet. “ Snižuje se tak riziko budoucího rozvoje kardiovaskulárních chorob. Světová zdravotnická organizace doporučuje kojení jako nejlepší stravu pro novorozence a kojence do 6 měsíců věku, poté jako doplněk stravy až do věku 2 let.

U kojenců by se strava neměla přislazovat ani přisolovat. Nadbytek soli může vést v pozdějším věku k hypertenzi, dosolování může dítě navyknout na slanou chuť. +more „Celkově může taková strava způsobovat pozdější metabolické změny, jakou jsou například obezita či postižení cév,“ říká doktor Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Praha Motol.

Nutriční programování řeší také včasné zapojování různých potravin do jídelníčku tak, aby bylo minimalizováno riziko vzniku např. potravinových alergií. +more „Oddalování podání cereálií po 6. měsíci může zvyšovat riziko alergie na lepek. Ze závěrů poslední publikované prospektivní kohortové studie s více než 82 000 probandů provedené v Norsku vyplývá, že zavedení lepku před 4. měsícem a po 6. měsíci zvyšuje výskyt celiakie a kojení není protektivním faktorem. “.

Reference

Související články

Výživa *Kojení

Externí odkazy

[url=http://www. 1000dni. +morecz/nutricni-programovani/]Měníme zdraví budoucích generací[/url] - 1000dni. cz *[url=http://www. project-earlynutrition. eu/]project-earlynutrition. eu/[/url] *[url=http://zdravi. e15. cz/clanek/mlada-fronta-zdravotnicke-noviny-zdn/nutricni-programovani-v-praxi-476047]Nutriční programování v praxi[/url] - zdravi. e15. cz *[url=http://zena-in. cz/clanek/zmenit-zdravi-budoucich-generaci-resenim-je-nutricni-programovani]Změnit zdraví budoucích generací. Řešením je NUTRIČNÍ PROGRAMOVÁNÍ[/url] - zena-in. cz *[url=https://web. archive. org/web/20150105171010/http://www. nutriklub. cz/nutricni-programovani]nutriklub. cz[/url] *[url=http://www. tyden. cz/chat-s-osobnosti/stravovani-deti-a-nutricni-programovani-s-doc-bronskym_607/]Stravování dětí a nutriční programování s doc. Bronským[/url] - tyden. cz *[url=http://ona. idnes. cz/nutricni-programovani-deti-dfy-/deti. aspx. c=A140616_223059_deti_haa]Dítě můžete jídlem naprogramovat za zdravý život, tvrdí odborníci[/url] - ona. dnes. cz.

Kategorie:Výživa

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top