Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče (NRP) je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své původní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném prostředí, které - na rozdíl od ústavní péče - má pozitivní vliv na jejich psychomotorický a psychický vývoj. Náhradní rodinná péče se v Česku uskutečňuje ve čtyřech právních režimech: adopcí (tj. osvojením), poručenstvím a opatrovnictvím nebo pěstounstvím.

Vývoj

Umísťování dětí do náhradní rodinné péče bylo v Československu upraveno v roce 1963, kdy byl vydán zákon č. 94/1963 Sb. +more, o rodině, která se tímto znovu uvedla na první místo mezi výchovnými institucemi. Dle zákona o rodině za každé dítě zodpovídal jeho zákonný zástupce, kterým byl zpravidla rodič. Zákon o rodině definoval podmínky pěstounské péče, osvojení, poručenství a opatrovnictví.

V současnosti je náhradní rodinná péče dětem poskytována na základě občanského zákoníku formou adopce (tj. osvojení), poručenství, pěstounství a dle zákona č. +more 359/1999 Sb. , o sociálně-právní ochraně dětí má NRP přednost před ústavní výchovou. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte. Oproti předchozí praxi je nově zavedena například pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD) a osvojení zletilého.

Formy náhradní rodinné péče

Adopce (osvojení)

Jednotlivci nebo manželé si mohou osvojit nezletilé dítě, které je tzv. právně volné (tj. +more že rodiče dají s osvojením dítěte souhlas, případně jsou zbaveni rodičovské odpovědnosti nebo byl soudem určen nezájem rodičů o dítě). Osvojitelé mají stejná práva a povinnosti vůči dítěti jako rodiče, stávají se tak zákonnými zástupci dítěte a mají rodičovskou odpovědnost k osvojenci. Stejně tak vzniká právní vztah mezi osvojencem a příbuznými osvojitelů se všemi vzájemnými právy a povinnostmi příbuzných osob. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou. Osvojené dítě získává příjmení osvojitelů. O osvojení rozhoduje soud na návrh osob, které si chtějí dítě osvojit.

O osvojení nemůže být rozhodnuto bez souhlasu dítěte, rodičů dítěte nebo osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče, popřípadě manžela osvojitele.

Před rozhodnutím soudu o osvojení dítěte musí budoucí osvojitelé vychovávat dítě nejméně 3 měsíce na své náklady (tzv. předadopční péče).

Formy osvojení

Podle věku osvojence rozlišujeme osvojení * nezletilého * zletilého. Nově je občanským zákoníkem zavedeno osvojení zletilého. +more Jedná se o specifické případy, např. osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela nebo přirozeného sourozence jiného osvojence. Zletilý osvojenec nepřijímá příjmení osvojitele.

Osoba osvojitele

Osvojitelem se může stát svéprávná zletilá bezúhonná osoba s přiměřeným věkovým rozdílem vůči dítěti. Příprava a evidence v registru žadatelů se řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí. +more Osvojitelé musí splňovat kritéria jako například řádný život, dobrý zdravotní stav, bezúhonnost, finanční zajištění apod. K osvojení může dojít, jen když to bude ku prospěchu dítěte.

Osvojení ze zahraničí

Specifickou formou osvojení je osvojení z/do zahraničí pro děti, jimž se nepodařilo nalézt náhradní rodinu v zemi svého původu (pravidlo subsidiarity). Mezinárodní osvojení je upraveno Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení z roku 1993, která v ČR vstoupila v platnost v roce 2000. +more Potřebné doklady je možné vyřídit výhradně přes Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně.

Pěstounská péče

Dítě v pěstounské péči nemá práva biologického potomka. Právní vztah mezi dítětem a pěstounem končí dosažením zletilosti dítěte. +more Biologičtí rodiče neztrácí rodičovské povinnosti, do péče pěstounů svěřuje soud v přítomnosti biologických rodičů, kteří tak ví, kde jejich dítě vyrůstá. Pokud biologickým rodičům situace dovolí a budou schopni se o dítě postarat, budou ho chtít zpět, dají žádost soudu a ten jejich požadavek zváží.

Formy pěstounské péče

Podle vztahu pěstouna k dítěti rozlišujeme pěstounskou péči * příbuzenskou * nepříbuzenskou. Pěstouni poskytující příbuzenskou pěstounskou péči, např. +more prarodiče, nejsou povinni projít přípravami a dítě jej jim svěřeno na základě příbuzenského vztahu. Většinu pěstounských rodin tvoří příbuzenské. Příbuzenská pěstounská péče má přednost.

Podle délky rozlišujeme * pěstounskou péči (PP), * pěstounskou péči na přechodnou dobu (PPPD).

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Je poskytována tzv. profesionálním pěstounem, který má být vyzrálou osobností mezi 28-65 roky a nabídnout dítěti po předchozí důkladné přípravě trpělivost, vřelost, navázání vztahu a naplnění jeho potřeb podle jeho vývojové fáze. +more Pěstoun je připraven na předání dítěte do trvalé péče a neočekává vděk, přičemž vnímá svoji práci jako službu dítěti a jeho rodině. Dítě je svěřeno do PPPD na dobu nezbytně nutnou, nejdéle 12 měsíců. Pěstoun pobírá od státu odměnu pěstouna na přechodnou dobu, a to i po dobu, kdy žádné dítě v péči nemá, poněvadž je připraven přijmout dítě okamžitě.

Doprovázení pěstounů

Krajské úřady jsou odpovědny za doprovázení pěstounských rodin. Doprovázející organizace nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) zajišťuje: * vzdělávání pěstounů (24 h ročně), * zajištění krátkodobého hlídání např. +more v době nemoci, * zajištění dlouhodobého hlídání, tzv. "dovolená" - 14 dní za rok, * podporu při kontaktu s biologickou rodinou a * odborné poradenství (např. právní, pedagogicko-psychologické).

Poručenství

Poručníka ustanovuje soud, pokud rodiče dítěte zemřou nebo jsou zbaveni rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu. Obvykle je jím ustanovena osoba určená rodiči, pokud to neodporuje zájmům dítěte, zpravidla se jedná o příbuzné nebo osobu blízkou. +more Poručníky mohou být i manželé. Pokud se nenajde vhodná fyzická osoba, je poručníkem ustanoven orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Osobně pečujícímu poručníku náleží obdobné finanční zajištění jako v případě pěstounské péče.

Osoba poručníka

Poručník vykonává rodičovskou odpovědnost a podléhá stálému dozoru soudu, jemuž pravidelně podává zprávy o dítěti a předkládá účty ze správy jeho jmění. Poručník nemá k dítěti vyživovací povinnost a pokud je správa majetku dítěte spojena se značnou námahou, má právo na odměnu. +more Zaniká dosažením plnoletosti dítěte nebo rozhodnutím soudu.

Opatrovnictví

Opatrovníka určuje soud, který stanoví, co smí a co nesmí opatrovník dělat. Zabývá se například správou majetku během řízení o osvojení. +more Často jím bývá stanoven orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Osoba opatrovníka

Opatrovník zastupuje zájmy dítěte, hrozí-li střet zájmů dítěte a zájmů druhé osoby, která měla dítě zastupovat. Opatrovník může být z řad příbuzných osob či blízkých dítěte nebo rodině, pracovník církevní organizace či advokát nebo daňový poradce (typické pro opatrovníka pro správu jmění).

Ústavní výchova

Pokud není možno svěřit dítě do náhradní rodinné péče, může soud nařídit ústavní výchovu. Soud zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. +more Obvykle je dítě svěřeno do ústavní péče do doby své zletilosti.

Hostitelská péče

Dítěti v ústavní výchově může ředitel ústavního zařízení povolit pobyt u rodičů či jiných fyzických osob nejvýše na 14 kalendářních dnů, a to jen s písemným souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

Příprava k náhradní rodinné péči

Podmínky náhradní rodinné péče

Pokud se manželé nebo jednotlivec rozhodne osvojit si dítě, musí jít na oddělení sociálně-právní ochrany dětí městského úřadu. Musí doložit: potvrzení o příjmu, posudek zaměstnavatele, potvrzení o zdravotním stavu, výpis z rejstříku trestů. +more Žadatelé jsou povinni projít přípravným vzděláváním v daném rozsahu: * žadatelé o osvojení nebo pěstounskou péči nejméně 48 h a * žadatelé o pěstounskou péči na přechodnou dobu 72 h.

Přípravné vzdělávání PRIDE

Jednou z možností, jak lze připravovat žadatele je kurz PRIDE (Parent Resources for Information, Develompent and Education), jež vznikl v roce 1993 v USA.

"Přípravné vzdělávání se soustřeďuje na identifikaci pěti základních kategorií kompetencí u žadatelů o náhradní rodinnou péči, jimiž jsou: * Chránit děti a starat se o ně. * Naplňovat vývojové potřeby dětí a řešit opožděný vývoj. +more * Podporovat vztahy mezi dětmi (a jejich původními rodinami či blízkými osobami). * Vytvářet pro děti bezpečné pečující vztahy na celý život. * Pracovat jako člen profesionálního týmu. ".

Reference

Literatura

ZEZULOVÁ, Dagmar: Pěstounská péče a adopce. Praha: Portál, 2012. +more * STRIOVÁ, Miloslava: Děti, které se rodí v srdci. Praha: Portál, 2013. * MATOUŠEK, Oldřich, KŘIŠŤAN, Alois, ed. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 2013. * NOVOTNÁ, Věra, Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: komentář. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2007. * VESELÁ, Renata, Rodina a rodinné právo: historie, současnost a perspektivy. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2005.

Externí odkazy

[url=http://www. mpsv. +morecz/cs/7256]Náhradní rodinná péče[/url] na stránkách MPSV * [url=https://zakonyprolidi. cz/cs/2012-473]Vyhláška č. 473/2012 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí[/url] * [url=http://www. detipatridomu. cz]Doprovázející organizace[/url] * [url=http://www. spoludetem. cz]Osvojení v České republice[/url] * [url=http://www. chcemebytpestouny. cz]Stránky pro zájemce o náhradní rodinnou péči[/url] * [url=http://www. babybox. cz/]Zařízení pro nechtěné děti[/url] * [url=http://www. pestouni. cz/]Sdružení pěstounských rodin[/url] * Organizace pořádající přípravy [url=http://trialog-brno. cz/]žadatelů[/url].

Kategorie:Rodina Kategorie:Rodinné právo Kategorie:Sociálně-právní ochrana dětí