Národní park Lorentz
Author
Albert FloresNárodní park Lorentz je největším národním parkem na území Indonésie. Nachází se v provincii Papua na západním konci ostrova Nová Guinea. Park byl založen v roce 1997 a rozkládá se na ploše více než 25 tisíc čtverečních kilometrů. Jeho název získal na počest nizozemského vědce Hendrikaus Alberta Lorentze, který v letech 1909 až 1910 provedl expedici na Novou Guineu. Národní park Lorentz je jedinečný svou rozmanitostí ekosystémů. Nachází se zde vysokohorské masivy, ledovce, pralesy, mangrovníky, řeky a jezera. Tato biodiverzita je domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně mnoha endemických druhů. Mezi nejznámější místa v parku patří tři hora Puncak Jaya, Růžová jezero a soutok řek Baliem a Taritatu. Puncak Jaya je s výškou 4 884 metrů nejvyšší horou Indonésie a je oblíbenou destinací alpinistů. Růžové jezero je přírodním divem s růžovou vodou, která vzniká v důsledku přítomnosti specifických mikroorganismů. Soutok řek Baliem a Taritatu je dalším malebným místem, které je vyhledávané turisty. Národní park Lorentz je také důležitým kulturním a historickým místem. Jeho území obývají indigenní skupiny, jako jsou Dani, Yali a Amungme, které zde žijí již tisíce let. Tito domorodci mají své jedinečné kultury, tradice a jazyky, které jsou důležitou součástí kulturního dědictví parku. Park je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1999. Cílem tohoto zařazení je chránit přírodní a kulturní hodnoty parku a podporovat udržitelný rozvoj regionu. Národní park Lorentz je jednou z nejvýznamnějších přírodních oblastí v Indonésii a představuje důležitou destinaci pro turisty i vědce.
Národní park Lorentz se nachází v indonéské provincii Papua. Se svou rozlohou 25 056 km2 je vůbec největším národním parkem v jihovýchodní Asii (definice dle politického zařazení Indonésie mezi asijské státy). Nejvyšším bodem parku je vrchol Puncak Jaya (4 884 m n. m.), který je zároveň nejvyšším bodem kontinentu Austrálie a Oceánie a je součástí tzv. Koruny planety. V roce 1999 se celý park stal součástí světového dědictví UNESCO. V těsné blízkosti západní hranice parku se nachází rozlehlý měděný a zlatý důl Grasberg, který způsobuje značné ekologické škody. Park je ohrožován nelegálním odlesňováním, těžařstvím a divokou výstavbou.
Na území parku žije několik kmenů původního obyvatelstva - Asmatové, Amungme, Nduga, Dani, Ngalik, Nkai, Kamoro a Sempan.
Přírodní podmínky
Park je jedinečný mimo jiné i proto, že zahrnuje řadu různých ekosystémů v různých nadmořských výškách - od plochy moře, mangrovů a sladkovodní bažiny, přes nížinný i horský tropický les až k tundře a ledovcům ve vrcholových partiích. Srážkový úhrn v nížinné části parku se pohybuje mezi 3 150 a 4 100 mm za rok, v horách pak mezi 3 500 a 5 000 mm za rok. +more Průměrné roční teploty na jihu (nížinná část) jsou mezi 29-32 °C, zatímco v horské oblasti jsou pod bodem mrazu.
Mezi zástupce rozmanité fauny ostrova Nová Guinea patří např. druhy: ježura australská, paježura Bruijnova, vakoveverka velkoocasá, klokan dingiso, klokan Doriův, kunovec novoguinejský. +more V parku bylo napočítáno na 650 ptačích druhů (např. kasuár přílbový, korunáč novoguinejský, tricha orlí, kachna krahujková, rajka žlutolaločnatá) a 320 druhů plazů (například karetka novoguinejská, krokodýl mořský, krokodýl novoguinejský). Zdejší fauna a flora však nebyly dosud dostatečně zmapovány.