Národní výbor (1945–1990)

teplickým národním výborem teplický národní výbor Národní výbor (NV) byl v letech 1945-1990 orgán československé státní správy na úrovni obce, města, městského obvodu, okresu, kraje, nebo země. Národní výbory měly své formálně volené orgány (plénum a rada NV - podobně jako dnešní orgány samosprávných celků „zastupitelstvo“ a „rada“). Názvem chtěly národní výbory navázat na československou tradici z období rané existence státu, kdy vznikaly tyto orgány jako nástroj nově ustanovené správy na území vznikajícího státu, ale de facto vznikla obdoba ruských sovětů.

Hierarchie

Národní výbory se označovaly a rozčleňovaly podle místa, kde působily. Přestože socialistický stát nerozlišoval mezi městem a vsí, rozlišení na obecní a městský národní výbor se tehdy používalo. +more Podle toho se také skutečně rozlišovalo, jestli daná obec měla status města. Dělení národních výborů bylo následující:.

* na úrovni měst, obcí a městských obvodů: ** místní národní výbor (MNV) - v obcích, a později v připojených částech Prahy ** městský národní výbor (MěstNV, MěNV) ** obvodní národní výbor (ObvNV, ObNV, ONV) * na úrovni okresů (mimo Brno, Ostravu a Plzeň) - okresní národní výbor (ONV) * v letech 1945-1948 také na úrovni zemské - zemský národní výbor (ZNV) * od roku 1949 byla zemská úroveň nahrazena úrovní krajskou - krajský národní výbor (KNV) * v letech 1949-1954 působil v některých městech jednotný národní výbor (JNV), který slučoval funkci městského národního výboru a okresního národního výboru * Praha měla Národní výbor hlavního města Prahy (NVP), Bratislava obdobně NVB

Národní výbory vznikaly ilegálně již v prvních letech okupace jako revoluční orgány. Jejich vznik a organizace jako nových státních orgánů byla poprvé zakotvena v ústavním dekretu prezidenta republiky ze dne 4. +more prosince 1944. Ten pojímal národní výbory jako orgány prozatímní, pro přechodné období (s národními výbory nesouhlasil londýnský exil, protože odporovaly principům prvorepublikové správy, naopak byly prosazovány moskevským komunistickým exilem). Zavedeny do praxe pak byly vládním nařízením č. 4/1945 Sb. a dekretem prezidenta republiky č. 121/1945 Sb.

Definitivní platnost ustanovení národních výborů byla potvrzena ústavou z roku 1948: „Článek X: Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod lidu jsou národní výbory“.

V čele NV stál předseda, od roku 1948 zásadně člen KSČ. Národní výbory sloužily jako prodloužená ruka pro výkon centrálního řízení ekonomiky a celé společnosti až na místní úroveň. +more Principy samosprávy byly notně okleštěny a rozhodování se dělo v duchu demokratického centralismu. V zásadě šlo o to, že se vždy a na všech úrovních deklarovalo plnění „usnesení x-tého sjezdu KSČ“.

Nová soustava národních výborů byla zavedena od 17. května 1954: * ústavní zákon o národních výborech (č. +more 12/1954 Sb. ), * zákon o národních výborech (č. 13/1954 Sb. ), * zákon č. 14/1954 Sb. , o volbách do národních výborů.

V rámci správní reformy roce 1960 byl přijat nový zákon o národních výborech (č. +more 65/1960 Sb. ), který byl později nahrazen zákonem č. 69/1967 Sb. V roce 1990 byly národní výbory zrušeny, přičemž byla obnovena obecní samospráva a pro státní správu na okresní úrovni zřízeny okresní úřady.

Volby do národních výborů

Po prvotním vytvoření národních výborů obvykle na základě paritního zastoupení všech politických stran národní fronty v roce 1945 došlo k úpravě jejich složení na základě voleb do ústavodárného národního shromáždění v roce 1946 a to podle poměru obdržených hlasů na území spravovaném příslušným národním výborem. Jelikož v únoru 1948 došlo k obměnám na základě rozhodnutí akčních výnorů národní fronty, nebyly volby do národního shromáždění v květnu 1948 již použity k novému zohlednění poměru členů NV. +more První volby, kdy se přímo volilo složení národních výborů, se tak konaly až na základě zákonů o č. 12 až 14/1954 Sb. v květnu 1954. Vzhledem k délce volebního období stanoveného na 3 roky se další volby konaly samostatně dne 19. května 1957 v polovině funkčního období národního shromáždění. Na základě zákona č. 65/1960 Sb. došlo k úpravě volebního období na shodné s národním shromážděním a až do zrušení národních výborů v roce 1990 se volby konaly současně s volbou do národního shromáždění či později s volbou do federálního shromáždění a příslušné národní rady. Ve všech volbách od roku 1954 se volilo systémem jednotné kandidátky národní fronty s možností přeškrtnutí jména kandidáta na lístku v případě nesouhlasu s kandidátkou.

Národní výbory a zemědělská správa

Nejdůležitější agendou národních výborů se stala v poválečném Československu zemědělská správa, která byla přímo podřízená vrcholnému zemědělskému orgánu ministerstvu zemědělství, ovládaného KSČ. Již 10. +more května 1945 vydal komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš Směrnice pro národní výbory o nejnutnějších opatřeních v zemědělství. KSČ dala směrnicemi najevo, že národní výbory budou orgány lidové moci a správy, které se budou podílet na správě a vývoji poválečného zemědělství. Z obsahu směrnic byla nejdůležitější výzva rolníkům, domkářům a zemědělským pracovníkům, aby nečekali na schválení zákonů a převzali moc v českých vesnicích a zemědělskou půdou. Zároveň měli vytvářet rolnické komise, které v součinnosti s národními výbory měly převzít zemědělský majetek, podléhající konfiskaci. Též v nich byla zakotvena národní správa. Tyto směrnice vyšly ve velkém nákladu 100 000 výtisků a byly rozšiřovány hlavně na venkově. Směrnice nahrazovaly právní předpisy a podporovaly revoluční poválečnou euforii a nezákonné jednání na venkově. Dne 21. června promluvil Július Ďuriš ve večerním vysílání rozhlasu a opětovně vyzýval ke konfiskaci zemědělského majetku.

Místní národní výbory měly v konfiskačním a přídělovém řízení celou řadu úkolů: okresním národním výborům podávaly návrhy na provedení konfiskace a přijímaly přihlášky od oprávněných uchazečů o příděl zemědělské půdy, zkoumaly žadatele po stránce národní spolehlivosti (zjišťovaly jejich chování během okupace) a po stránce jejich zemědělské kvalifikace, žadatelů, připravovaly volby místních rolnických komisí, měly dbát na to, aby lesy a lesní půda do 50 ha byly přidělovány obcím nebo družstvům, zabezpečovaly řádné a včasné obdělávání zemědělské půdy v obcích, dohlížely na chod zemědělské výroby.

Národní výbory ve vnitrozemí spolupůsobily při výběru občanů pro přesídlení do pohraničí, vedly jejich evidenci a s osidlovacími komisemi ministerstva zemědělství spolupracovaly na osídlovacím plánu. Úkolem správních komisí v pohraničí bylo zajištění bezpečného života v obci, obnovení komunikací, ochrana státního majetku a zajištění zásobování, na zemědělských podnicích zaváděly českou národní správu, organizovaly jejich zemědělskou výrobu a měly uvádět do provozu konfiskované zemědělské stroje, osídlencům poskytovaly bydlení. +more Postupně se z nich vytvářely místní národní výbory.

Přídělové komise

Správa konfiskovaného zemědělského majetku připadla Národnímu pozemkovému fondu. U každého Osidlovacího úřadu v Praze a Bratislavě (pod vedením Ústřední komise pro vnitřní osídlení při ministerstvu vnitra) byl založen Fond národní obnovy, který zabezpečoval úkoly související s pozemkovou správou konfiskovaného majetku, s jeho rozdělením a přidělením. +more K provádění vlastního přídělového řízení ve vnitrozemí vznikaly u místních národních výborů tří až desetičlenné přídělové komise (nejvýše desetičlenné okresní přídělové komise), které měly poradní a kontrolní funkci.

Rolnické komise, složené z uchazečů o půdu (neplatila u nich paritní zastoupení politickými stranami),

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060721100120/http://www. psp. cz/docs/texts/constitution. 1948. html]Ústava z 9. května 1948[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050211003434/http://psp. cz/docs/texts/constitution. 1960. html]Ústava z 11. července 1960[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20060721100132/http://www. psp. cz/docs/texts/constitution. 1968. html]Ústavní zákon z 27. října 1968[/url].

Kategorie:Národní výbory (Československo) Kategorie:Úřady Československa Kategorie:Zastupitelstva