Cesko.wiki Nártoun filipínský
Author
Albert FloresNártoun filipínský (Tarsius syrichta) patří mezi nejmenší zástupce podřádu Haplorhini. Je nápadný, stejně jako všechny druhy rodu nártoun, obzvláště velkýma očima. Jak napovídá jeho druhové jméno, vyskytuje se v deštných pralesích v jihovýchodní části Filipín na ostrovech Mindanao, Leyte, Samar a Bohol. Obývá tam primární i sekundární lesy v nadmořské výšce do 750 m. Rodové jméno Tarsius pochází z jeho abnormálně dlouhé nártní kosti (tarsus).
Tento druh je podle některých odborníků na taxonomii vydělen z rodu Tarsius a vřazen do nového monotypického rodu Carlito, jehož jméno bylo odvozeno od jména ochránce nártounů ve volné přírodě Carlita Pizarrase.
Popis
Toto drobné zvířátko velké jako dlaň má krátkou, hustou a jemnou, šedě zbarvenou srst a holý ocas. Nártoun filipínský bývá velký pouze 8 až 16 cm a vážívá 80 až 160 g. +more Ocas se štětičkou na konci má dlouhý až 25 cm. Samci se od samic na pohled odlišují jen tím, že bývají větší a těžší.
Výrazným znakem všech nártounů jsou velké a nepohyblivé oči napevno vsazené v očních důlcích a velké uši dokreslující plochý vzhled jeho obličeje. Oči, posazené na přední straně lebky, jsou při porovnání k velikosti těla ze všech savců největší a zajišťují dobré vidění i v noci, přestože nemají tapetum lucidum. +more Nepohyblivost očí je vykompenzována tím, že zvířata mohou otočit hlavu až o 180 ° a tím sledovat pohyb za sebou. Obsah oční jamky je větší než mozkovna (mozek dospělce váží asi 4 g) nebo žaludku. Za tmy se jejich zornice tak roztáhnou, že zabírají celou přední část oka a sítnice může zachytit i velmi slabé světlo; jsou však barvoslepí.
Končetiny mají dlouhé a štíhlé, na nohou mají prodloužené kosti nártu (tarsus) a hlavně zánártí (metatarsus), na rukou zase mají dlouhé kosti zápěstí (carpus) a zvláště záprstí (metacarpus). Prostřední prsty na rukou jsou delší než celá pažní kost a palce na nohou se mohou částečně postavit proti ostatním prstům. +more Na koncích prstů mají polštářky, které napomáhají k lepšímu úchopu. Konce prstů mají kryté plochými nehty, na druhém a třetím prstu nohou jsou nehty nahrazeny drápy používanými k úpravě srsti.
Jejich zuby jsou ostré, vzorec horního chrupu je 2,1,3,3 a spodního 1,1,3,3, na rozdíl od ostatních primátů mají horní špičáky drobné a ve spodní čelisti mají jen dva řezáky. Jejich sluch je velmi dobrý a je umocňován velkými ušními boltci, které se mohou natáčet jednotlivě. +more Stejně dobrý mají i čich.
Chování
Nártoun filipínský s mládětem Nártouni jsou noční zvířata žijící osamoceně v husté vegetaci, přes den přespávají ve spletí větví a se soumrakem vyrážejí za lovem potravy. +more Po větvích se pohybují přískoky, ocasem si udržují rovnováhu. Jejich skoky jsou podobné žabím, dokážou skočit i 5 metrů daleko. Dávají přednost porostům s tenčími větvemi do 5 cm, které dokážou prsty obejmout, k lepšímu úchopu jim napomáhají pohyblivé palce na zadních končetinách. Na větvích většinou sedí a ocas používají jako podpěru.
Vydávají asi desítku různých zvuků kterými se dorozumívají, specifickými si ohraničují území nebo se samice dorozumívají s mláďaty. Část komunikace se odehrává o vysoké frekvenci, až 70 kHz, které lidské uši neslyší (lidé obvykle jen do 25 kHz). +more Samci žijí na rozloze asi 6 ha, samice na asi poloviční, své území si označují močí. Někdy se sdružují do skupinek až o čtyřech jedincích. Lidí ani jiných zvířat se moc nebojí, lekají se však při rychlém pohybu v okolí.
Potrava
Jsou mezi primáty výjimeční svou ryze masitou potravou. Základ jídelníčku tvoří hmyz, který nacházejí a dokážou i ve tmě přesně lokalizovat díky svému vynikajícímu sluchu. +more Zjištěné kořisti se zmocňují přesným skokem, úlovek si přidržují předními končetinami. Mimo hmyzu konzumují pavouky, korýše i drobné plazy a obratlovce.
Rozmnožování
Samci se páří většinou jen s jednou samicí, společně si předem projevují náklonnosti čistěním srsti a samice si „svého“ samce značkuje zvláštním sekretem vylučovaným ze žlázy v okolí čenichu. Březost samice, která má více párů bradavek, trvá šest měsíců a je zakončena narozením jednoho mláděte o váze asi 25 gramů. +more Mládě ihned po narození vidí a udrží se ve větvích, za dva týdny již samo přeskakuje z větve na větev. Ve věku šesti týdnů začíná chytat hmyz a matka ho přestává kojit.
Nártouni filipínští pohlavně dospívají ve věku dvou let. Samice přichází do říje co 24 dnů a může mít potomky i dvakrát ročně. +more V přírodě se zvířata dožívají až 20 let.
Ohrožení
Mezi jejich přirozené predátory patří varani, sovy a mnoho menších šelem. Hlavním nepřítelem se však stává člověk, který kácí porosty kde žijí a přeměňuje je na ornou půdu a staví na jejich místech vesnice. +more Jsou taktéž loveni a prodávání jako domácí mazlíčci. Zajetí však snášejí špatně, i v zoo se rozmnožují jen výjimečně a jsou při vyrušení lekaví a bezhlavě prchají bez ohledu na zranění, často narážení do skleněných tabulí. V zajetí se dožívají nejvýše 15 roků a ve volné přírodě mají jejich stavy stále klesající trend.
Nártoun filipínský je zařazen do přílohy II CITES a Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) je vyhodnocen jako téměř ohrožený druh (NT).