Cesko.wiki Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR
Author
Albert FloresNěmecká sociálně demokratická strana dělnická v Československé republice byla politická strana, která vznikla v roce 1918 po vzniku samostatného Československa. Strana se zaměřovala na zastupování zájmů německé menšiny v Československu a bojovala za práva pracující třídy. Během své existence se strana angažovala v politickém životě a v parlamentních volbách získávala mandáty. Ovlivňovala také politiku sociální demokracie v tehdejším Československu. Strana se často snažila nalézt kompromisy a spolupracovat s jinými politickými silami, avšak v důsledku politických rozporů a napětí mezi německou menšinou a českou většinou se často ocitávala v obtížném postavení. Po nástupu nacistů k moci v Německu v roce 1933 se strana ocitla pod tlakem, který postupně vedl k jejímu oslabení. Po okupaci Československa nacistickým Německem byla strana zcela rozpuštěna. Mnozí z jejích členů později emigrovali nebo byli internováni. Po druhé světové válce a znovuobnovení Československa se strana již neobnovila. Dědictví Německé sociálně demokratické strany dělnické v Československé republice převzala německá menšinová strana Sudetoněmecká strana (SdP).
Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (DSAP), tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sociálnědemokratická strana československých Němců v období První republiky.
Vznik strany
Německá sociálně demokratická strana v Československu oficiálně vznikla na přelomu srpna a září 1919 na zakládacím sjezdu v Teplicích z bývalých zemských svazů Čech, Moravy a Slezska rakouské sociálnědemokratické strany. V čele strany stanul Josef Seliger, jenž se již na podzim 1918 jakožto bývalý poslanec rakouské Říšské rady velmi angažoval při zakládání sudetoněmeckých provincií a při vyjednávání s československými představiteli. +more Programově strana navazovala na brněnský program z roku 1899 (požadavek národnostní autonomie) a hlásila se k austromarxismu (opuštění ideje třídního boje).
V dubnu 1920 získala strana ve volbách do poslanecké sněmovny i senátu přes 11 % hlasů, což z ní činilo nejsilnější německou stranu. Josef Seliger pak na jednom z úvodních jednání poslanecké sněmovny vystoupil s projevem, v němž se o poválečném uspořádání (a tedy i o vzniku Československa) vyjádřil jako o „dohodovém imperialismu“, zároveň však vyjádřil vůli německé sociální demokracie angažovat se na parlamentní půdě nového státu a bojovat zde za práva dělnictva a za právo na sebeurčení německého národa.
Již v říjnu 1920 Josef Seliger zemřel. V čele strany jej nahradil Ludwig Czech, jenž v této funkci působil až do března 1938.
Secese komunistů, sjednocovací pokusy s českou sociální demokracií
Stejně jako Česká sociální demokracie doplatila na rozkol ve straně. Komunistické křídlo opustilo stranu v lednu roku 1921, poté co prohrálo boj o vedení strany. +more Z tohoto proudu poté vznikla tzv. německá sekce KSČ, která se poté stala součástí sjednocené komunistické strany. Na to doplatila strana při druhých volbách roku 1925. Volební výsledek činil pouhých 6 % a 17 mandátů. Sama strana se pro nedostatek ochoty ke kompromisům na obou stranách sjednotit se svým českým protějškem do jednotné sociálnědemokratické strany nedokázala. V období panské koalice se tedy dostaly všechny socialistické strany do opozice, což je přimělo k postupnému sbližování se. Ve dnech 28. a 29. října 1928 proběhl společný sjezd ČSDSD všech národností žijících na území ČSR. Tímto se strana zařadila mezi aktivistické strany a participovala na politice „Hradu“.
Important
Koaliční strana, pokles hlasů ve 30. letech
Po třetích volbách (1929), kdy strana obdržela zisk 7 % a 21 mandátů, obsadil Ludwig Czech křeslo ministra sociální péče. Strana stála v opozici vůči rostoucímu německému nacionalismu, ale pozice vládní strany a neschopnost získat od Čechů potřebné ústupky (rovnost obou jazyků, konec údajné diskriminace, pomoc těžce krizí zasaženým oblastem) jí ale přineslo naprostý pokles preferencí, když část jejího elektorátu přešla nakonec k volbě SdP, která těžila ze své opoziční pozice radikálního kritika systému. +more Při čtvrtých volbách (1935) klesla na 3,6 % a 11 mandátů. Přesto zůstala ve vládě, což jí dále škodilo. Strana pokračovala ve své činnosti až do jara roku 1938, kdy obhajovala existenci ČSR jako „poslední demokratické bašty“.
Rok 1938 a názorové rozštěpení strany doma i v exilu
Pravicové křídlo strany, vedené Wenzelem Jakschem a navazující na Seligerův všeněmecký nacionalismus, se částečně přiblížilo pozicím levého křídla SdP. Byl to také Jaksch, kdo svrhl z vedení strany na jaře 1938 Ludwiga Czecha. +more Jakschovy pangermánské úvahy rovněž velmi těžce poškodily jednání mezi Jakschem a Benešem v britském exilu, kdy se Jaksch dlouho odmítal rozhodně a bezvýhradně postavit na půdu republiky a kalkuloval s možností, že by tzv. Sudety mohly zůstat v Německu nebo se v nějaké podobě jinak emancipovat od Československa. Tento postoj vedl mj. k utvrzení Beneše v radikálním řešení nacionální čistky. Sám Ludwig Czech se do exilu včas nedostal a státuvěrná sociální demokracie tak byla silně oslabena. Czech zahynul roku 1942 v Terezíně. Poněkud marginalizováno v exilu zůstalo středové a levé křídlo, skupina okolo mladších poslanců Zinnera a Zischky, která naopak představovala autentickou sociální demokracii bezpodmínečně věrnou Československu a pokračující v Czechově politickém kurzu.
Poválečné skupiny dodneška
Uvedené rozdělení zůstalo i po válce, kdy se na jedné straně mezi odsunutými lidmi v Německu a exilem zůstalým v Británii organizovala Seliger-Gemeinde, podmínečně spolupracující se Sudetendeutsche Landsmannschaft (obě podporovány vládními a zemskými financemi), a na druhé straně ve skromných podmínkách fungující a marginalizovaný Zinnerův okruh, který politiku a existenci Sudetendeutsche Landsmannschaftu ostře odmítal a odmítá dodnes. Část bývalých členů strany zůstala v Československu, kde dodnes žije a kde žijí jejich potomci. +more Mezi nimi našla Zinnerova skupina mnoho sympatizantů. Část členů strany se po válce tváří v tvář velmi hostilní a extrémně šovinistické atmosféře v Československu (1945-49) dobrovolně vystěhovala převážně do východní okupační zóny, resp. do pozdějšího Východního Německa.
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. +more | ± | |||
| 1920 | 689,589 | 11. 1 | center| 3. | center | Opozice | ||
| 1925 | 411,010 | 5. 8 | 14 | center| 8. | center | Opozice | |
| 1929 | 506,761 | 6. 9 | 4 | center| 5. | center | Vláda | |
| 1935 | 299,945 | 3. 6 | 10 | center| 10. | center | Vláda |
Senát
| Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Abs. | % | Abs. +more | ± | ||
| 1920 | 593,344 | 11. 4 | center|3. | ||
| 1925 | 363,310 | 6. 0 | 7 | center| 8. | |
| 1929 | 446,840 | 6. 9 | 2 | center| 6. | |
| 1935 | 271,097 | 3. 7 | 5 | center| 10. |
=== Přehled získaných německých hlasů [url=https://web. archive. +moreorg/web/20070217214252/http://www. strat. cz/rexter/page. php. id=31]zdroj[/url] ===
. Město 1920 1925 1929 1935 Pardubice 37 % 19 % 30 % 22 % Hradec Králové 43 % 27 % 34 % 18 % Mladá Boleslav 45 % 15 % 23 % 7 % Česká Lípa 49 % 31 % 33 % 16 % Louny 56 % 33 % 47 % 20 % - Karlovy Vary 51 % 34 % 40 % Plzeň 44 % 31 % 34 % 16 % České Budějovice 50 % 20 % 27 % 16 % - Jihlava 19 % 14 % 14 % - Brno 32 % 25 % 31 % Olomouc 37 % 24 % 27 % 17 % Ostrava 35 % 18 % 25 % 14 %
Reference
Související články
Socialistické strany v Československu * Česká strana sociálně demokratická * Sociální demokracie * Ludwig Czech * Leopold Pölzl
Literatura
MERRIWETHER WINGFIELD, Nancy: Minority Politics in a Multinational State. The German Social Democrats in Czechoslovakia, 1918-1938. +more Boulder 1989. . * ŠEBEK, Jaroslav: Německé politické strany v ČSR 1918-1938. In MAREK, Pavel a kol: Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998. Rosice u Brna 2000, s. 266-278. .
Externí odkazy
[url=http://www. collegiumbohemicum. +morecz/clanky_soubory/publikace/zapomenuti_hrdinove. pdf]Katalog výstavy Zapomenutí hrdinové / Vergessene Helden[/url] * [url=http://www. iisg. nl/archives/en/files/d/10748978full. php]Informace[/url].
Kategorie:Zaniklé politické strany Kategorie:Německé strany v Československu Kategorie:Politické strany v Československu Kategorie:Politické strany za první republiky Kategorie:Sociálnědemokratické strany Kategorie:Politické strany založené roku 1919 Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1938