O-I

Technology

12 hours ago

Author

O-I byl japonský projekt supertěžkého tanku z druhé světové války. Konstrukce byla zajímavá množstvím lehčích dělových věží. Byl postaven pouze jeden prototyp bez věže, který se nikdy nezúčastnil boje. Kompletní historie projektu je neznámá z důvodu jeho utajení a omezeného množství zachované dokumentace.

Historie a vývoj

Po porážce japonské armády v bitvě u Chalchyn golu bylo naznáno, že stávající japonské tanky Typ 97 Či-Ha a Typ 95 Ha-Go jsou sice efektivní při podpoře pěchoty, ale nemohou se rovnat nejnovějším sovětským strojům. V důsledku tohoto zjištění byl armádnímu technickému oddělení zadán úkol vyvinout těžký tank, který měl fungovat jako pojízdná pevnost v mandžuských stepích. +more Vývoj tak byl přímou reakcí na tuto porážku.

Na počátku roku 1940 zadal Hideo Iwakuro z japonského ministerstva války (陸軍省, Rikugun-shō) armádnímu technickému výzkumnému oddělení vyvinout prototyp supertěžkého tanku dvakrát většího než tehdejší nejmohutnější japonský tank Typ 95. Design nového tanku se od tohoto neměl výrazně lišit. +more Prototyp měl vážit 100 tun a být osazen 105mm dělem nebo 150mm houfnicí.

Na projektu se podílela také společnost Mitsubishi Heavy Industries podle které byl prototyp pojmenován jako „Mi-To“ (Mitsubishi-Tokyo). Později bylo prototypu přiděleno oficiální pojmenování „O-I“, kde I je číslovkou 1 a O reprezentuje japonský výraz „Ooki-I-gou“ znamenající „velký“. +more V roce 1943 byl prototyp korby hotový a podstoupil testování, při kterém mělo být poškozeno odpružení. Tank měl mít vedle hlavní věže další čtyři menší věžičky, dvě vepředu a dvě vzadu. Jedna z předních věží byla uzpůsobena pro dělo Typ 1 ráže 47 mm, ostatní tři nesly kulomety Typ 97 ráže 7,7 mm. Největší doménou tanku bylo nicméně těžké pancéřování, které z něj mělo učinit pojízdnou pevnost. Přední pancéřování dosahovalo tloušťky 150 mm, naproti tomu boky byly značně oslabené a pancíř zde dosahoval tloušťky 35 mm. Pohon obstarávaly dva vzduchem chlazené benzínové motory V-12 o výkonu 550 hp vyvinuté BMW a licenčně vyráběné společností Kawasaki. Ty byly uloženy paralelně po delší straně tanku v zadní části korby. Stejné motory poháněly také tank Typ 5 Či-Ri.

Projekt byl po testování označen jako nepraktický a zastaven. Věž prototypu nebyla nikdy dokončena a korba byla roku 1944 sešrotována. +more Jediná dochovaná součást tanku je článek pásu měřící 800 mm na šířku, který se nachází na základně JGSDF v Takigahaře. Po skončení války existovala snaha se o projektu dozvědět více, ale dotazovaní inženýři z Mitsubishi podávali informace často v rozporu s dochovanými dokumenty.