Obléhání Brna (1643)
Author
Albert FloresObléhání Brna v roce 1643 byla vojenská operace, ve které polsko-rakouská vojska obléhala město Brno. Obléhání trvalo od 4. února do 29. července 1643 a skončilo vítězstvím brněnských obránců. Hlavním důvodem obléhání byla snaha polsko-rakouských vojsk o ovládnutí strategického brněnského opevnění. Město Brno mělo velmi výhodnou polohu, protože se nacházelo na křižovatce několika důležitých obchodních cest. Ovládnutí Brna by pro polsko-rakouskou stranu znamenalo zisk strategického bodu na bojišti. Obléhání začalo velkým artilerijským ostřelováním města. Brněnská obrana však byla velmi silná a dokázala útoky odrazit. Během obléhání byly také podniknuty několik pokusů o vyjednávání, ale všechny selhaly a boje pokračovaly. Postupem času byla polsko-rakouská vojska vystavena velkým ztrátám a byly nuceny ustoupit. Po dlouhém obléhání nakonec polsko-rakouská vojska v červenci 1643 opustila město a Brno zůstalo ve svobodě. Obránci byli po svém vítězství oslavováni a obléhání se stalo symbolem odhodlání a statečnosti brněnských obyvatel. Obléhání Brna v roce 1643 je důležitou událostí v české vojenské historii a přispělo k posílení prestiže Brna jako pevnostního města. Dnes jsou v Brně stále patrné stopy po tomto historickém období, ať už v podobě dochovaných městských hradeb nebo památek na brněnskou obranu.
Průběh obléhání
1. září 1643 přitáhly k Brnu švédské jednotky generála Lennarta Torstensona, které se rozložily na výšinách u Slatiny, jež od té doby nesou název Švédské šance či Švédské valy. +more Během toho dne přední oddíly vydrancovaly jihovýchodní předměstí Brna. Na rozkaz městského velitele, plukovníka Schönkircha, zapálili z obranných důvodů 4. září 1643 obyvatelé města zbytek předměstí „U mýta“ (Mauthbrunn - Křenová ulice) a „V Jirchářích“ (předchůdce pozdějšího předměstí Kožená). 8. září 1643 pak Brňané ve snaze znemožnit Švédům využití jakékoliv opory před hradbami, zapálili také klášter františkánů pod Petrovem. Následný požár se však rozšířil i na klášter františkánek sv. Josefa před Židovskou branou a poté zasáhl kostel sv. Petra a Pavla, přičemž zničil i proboštství, hřbitovní kapli, děkanství, kanovnické domy, dům vikářů, choralistů, knihovnu i archiv. Torstenson přemístil švédský tábor do Zábrdovic, ale k útoku na samotné Brno již nedošlo. Během tohoto období došlo mezi obránci Brna a jednotkami Švédska jen k několika menším bojům protože již 9. září 1643 byly švédské jednotky odvolány na sever Německa, kde předtím dánské jednotky zaútočily na Švédy . Švédi se vrátili k Brnu 3. května 1645 (viz Obléhání Brna (1645)).