Obléhání Znojma (1404)

Obléhání Znojma roku 1404 spočívalo v neúspěšném šestitýdenním obléhacím pokusu spojených vojsk tehdejšího uherského krále Zikmunda Lucemburského a rakouského vévody Albrechta IV. Rakouského dobýt Znojmo pod kontrolou posádky Jana Sokola z Lamberka a Hynka Suchého Čerta z Kunštátu loajální Moravskému markrabství, v červenci a srpnu roku 1404, jakožto vrcholný střet tzv. moravských markraběcích válek. Navzdory mnohonásobné přesile útočníků nebylo obléhání úspěšné, město se nepodařilo dobýt a invazní vojska se tak následně stáhla zpět na domovské území. Zikmund a Albrecht navíc prodělali nákazu úplavicí (možná též záměrnou otravu), které Albrecht několik týdnů poté podlehl.

Pozadí

Prokop Lucemburský zajat bratrancem Zikmundem (Česko-moravská kronika, 1868) Po smrti +more'>Karla IV. se začal postupně hroutit řád jak v zemích Koruny české, tak i v Říši. Na Moravě v té době vládli společně synové významného moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, bratři Jošt a Prokop Lucemburští. Ti se podíleli na společném úsilí lucemburské dynastie na získání polské a uherské koruny. Finančně podpořili svého bratrance Zikmunda Lucemburského v získání uherské koruny. O finanční pomoc svých moravských bratranců usiloval i český král Václav IV. Po období poměrného klidu a spolupráce v letech osmdesátých však začal mocenský boj uvnitř lucemburské dynastie. Na straně jedné docházelo v prosazování cílů ke spolupráci Zikmunda a Jošta, na straně druhé Václav IV. hledal oporu u svého nejmladšího bratra Jana Zhořeleckého a bratrance - mladšího moravského markraběte Prokopa. Na Moravě skončila spolupráce obou moravských bratří a pro neplnění závazků z Joštovy strany (zejména vyplácení podílu ze zisku Braniborska) se tak koncem 14. století rozhořela na Moravě lokální válka.

V březnu roku 1402 byl Zikmundem Lucemburským zajat znovu jeho bratr král Václav IV. +more, v červnu byl společnou akcí Zikmunda a Jošta lstí z Bezdězu vylákán a poté zajat a uvězněn i Prokop. V tomtéž roce však došlo i k zásadnímu obratu v Joštově politice. Rozešel se se Zikmundem a naznačil mu, že sám uvažuje o vládě v Čechách. V zemích koruny české se postavil na stranu Václava IV. a navázal spojení s opozicí v Uhrách proti Zikmundovi. Ten se spojil s Albrechtem Rakouským z rodu Habsburků a válka nabyla nových rozměrů. Roku 1403 však vypuklo v Uhrách povstání, a tak se Zikmundova a Albrechtova vojska stáhla z Moravy a účastnila se jeho potlačování. Koncem roku 1403 se podařilo králi Václavovi IV. uprchnout z vězení z Vídně a sesadit Zikmundem dosazenou vládu, Zikmund s Albrechtem poté znovu vytáhli s vojskem do Čech.

Obléhání

O střetu obou vojsk se zmiňují některé soudobé prameny, z nichž byla informace o bitvě převzata mj. historiky v +more_století'>19. století, jako František Palacký či Karel Vladislav Zap.

Rakouská a uherská vojska vyráhla z Rakous na Moravu ve dvou, zhruba stejně početných, vojích. Zikmunova a Albrechtova armáda, každá o počtu asi 12 tisíc mužů, se pak v červenci 1404 spojila u Znojma, jedné z opěrných hraničních pevností moci moravských markrabat. +more Městskými hradbami a příhodným terénem nad řekou Dyjí chráněné město bylo svěřeno ku obraně rytířům Janu Sokolu z Lamberka a Hynku Suchému Čertovi z Kunštátu, zdatným válečníkům rovněž působících jakožto loupežní rytíři. Vojsko Zikmunda a Albrechta město ze všech stran oblehlo, vyplenila širé okolí a provedla několik útoků, mj. s použitím katapultů a děl.

Ani přes mnohonásobnou převahu se jim nepodařilo brány města prolomit. Obráncům se rovněž měl zdařit protiútok za hradby města, při kterém mělo dojít ke spálení částí obléhací techniky. +more Ve vojsku útočníků se navíc začala masivně šířit úplavice, vyvolaná patrně kontaminací vodního zdroje. Tomu mělo podlehnout až několik tisíc obléhatelů. Albrecht IV. Rakouský a Zikmund Lucemburský byli buď epidemií rovněž postiženi, či byli otráveni, oba každopádně těžce ochořeli. Zatímco Albrecht pak 14. září 1404 v Klosterneuburgu u Vídně zemřel, Zikmund se díky drastické léčbě z onemocnění vyléčil.

Vojska pak následně musela obléhání zanechat a vydala se zpět směrem do Rakous. V opuštěném táboře pak prý zůstalo několik opuštěných katapultů a děl.

Důsledky

Střet u Znojma představoval stěžejní moment moravských markraběcích válek, který výrazně, alespoň na čas, oslabil Zikmundův mocenský vliv. Markrabě Prokop byl propuštěn ze svého vězení v kartuziánském klášteře v Brně, ale zanedlouho, 4. +more září 1405, na následky vězeňských útrap zemřel. Po jeho smrti se Jošt Lucemburský stal jediným pánem na Moravě a postupně se vyrovnal s bratranci Václavem IV. i Zikmundem. Koncem roku 1410 se stal nakrátko i římským králem, avšak v lednu roku 1411 zemřel. Jelikož zemřel stejně jako jeho bratr Prokop bez potomků, připadla Morava a titul markraběte českému králi Václavovi IV. Ten natrvalo spojil České království a Moravské markrabství osobou jednoho vládce. Potvrdil Moravanům jejich svobody a zemským hejtmanem jmenoval svého hofmistra Lacka z Kravař.

Odkazy

Reference

Literatura

PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. +more Svazek 2. Praha: Nakladatel B. Kočí, 1921. * ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Kniha druhá. 1868. s. 559,560-561, 562.

Související články

Zikmund Lucemburský * Václav IV. +more * Albrecht IV. Habsburský * Moravské markraběcí války * Seznam bitev českých dějin.

Externí odkazy

[url=https://www.jevisovice.cz/file.php?nid=885&oid=1378104]Jevišovice - Hynek I. Suchý Čert[/url]

Kategorie:Bitvy moravských markraběcích válek Znojmo Kategorie:Události ve Znojmě Znojmo Kategorie:Bitvy Česka Kategorie:Bitvy Habsburků Kategorie:Obléhání 15. +more století Kategorie:Evropa v roce 1404.