Obytný soubor Karlova Ves

Technology

12 hours ago

Author

Obytný soubor Karlova Ves je moderní obytná čtvrť v Brně, která se nachází v městské části Královo Pole. Soubor byl postaven v 50. letech 20. století jako součást socialistického programu výstavby panelových sídlišť. Navrhli ho architekti Karel Melkus a Zdeněk Cafourek. Obytný soubor se rozkládá na ploše přibližně 85 hektarů a dominuje mu panelová výšková zástavba. Nachází se zde také rodinné domy a různé veřejné a komerční budovy. Obyvatelé mohou využívat i širokou škálu služeb, jako jsou obchody, školy, školky, zdravotní zařízení a sportovní haly. Obytný soubor Karlova Ves se stal jedním z nejvýznamnějších panelových sídlišť v Brně a dodnes zde žije mnoho lidí.

Obytný soubor Karlova Ves, Bratislava Hlavní komunikace

Obytný soubor Karlova Ves je situován v západní části města Bratislava. Koncepcí byly 3 čtvrtě Kútiky, Rovnice, Dlhé diely pro 21 000 obyvatel s počtem bytů 5800. +more Původní záměr byl navržen dokonce pro 30 000 obyvatel. Na územním plánu části Kútiky spolupracovali i J. Chovanec, F. Milučký a A. Plačko. Sídliště Dlhé diely se dokončilo jako poslední.

V Bratislavě byl v roce 1961 schválen územní plán. Na jeho základě se řešilo několik variant na nový obytný soubor Karlova Ves. +more Patřily sem urbanistické studie od prof. Hrušky, Štěpána Ďurkoviče, Štěpána Svetka či Stanislava Talaše. Návrh, který se začal uskutečňovat v roce 1957 byl výsledkem spolupráce Stanislava Talaše, Josefa Fabiánka, Karla Růžka a kolektivu. Prostředí nového obytného souboru bylo rozdílné od ostatních ve vlnitosti terénu. S typem zástavby v rámci takového terénu, jakým je Karloveské údolí, nebyl dosud dostatek zkušeností.

Návrh přinesl řadu kompozičních přístupů, které nakonec podtrhly kvalitu řešení. Střídání zástavby s volnými plochami, humánní měřítko, rozmanitost použitých bytových domů, vertikální členění, diferenciace pěšího pohybu. +more Jednotícím prvkem je hlavní komunikace, která je dvakrát zalomená, otevírá pohledy na objekty občanské vybavenosti.

Vystřídáním husté koncentrace objektů s uvolněnými prostory se podařilo jednak zachovat stávající vysokou zeleň a jednak umožnit optický kontakt s okolní přírodou.

V rámci použitých typizovaných bytových domů se střídaly sekční bytové objekty s montáží velkorozměrových panelů. Zmíněné typy montovaných objektů byly určeny pro rovinu. +more V Karloveské údolí bylo cílem architektů nalézt kompromis pro funkční uspořádání a zároveň respektování pohledů, které nabízel vlnitý terén.

Jednotlivé bytové jednotky mají tři výškové hladiny - 4, 6 - 8, 12 podlaží, kde se rozdělovaly na nízkopodlažní zástavbu, 50% zástavby byly objekty střední výškové hladiny, orientované ve směru východ západ, nakonec nejvyšší byly věžové domy. Všechny rozmístěny s cílem vytvořit dynamické struktury.

Mezi návrhy bytových domů přinesl mnoho novátorského Jozef Fabiánek, například mezonetový dům na Jergorovom náměstí.

Návrh přinášel i otázku parkování, kde se autoři snažili reagovat na náznaky budoucí expanze motorismu. V řešení počítali s mimoúrovňovými křižovatkami či parkovacího stání, garážemi, setkali se však s komplikacemi při schvalování.

Výstavba byla v roce 1972 oceněna Cenou Dušana Jurkoviče v kategorií architektonické tvorby.

Literatura

Architektura a urbanismus 1, 2/1967, str. 59 - 60 *Cena Dušana Jurkoviče 1972, Projekt 10/1973, str. +more 49 *Dulla, M . : Poměrnost a přiměřenost. Sídliště Karlova Ves v Bratislavě, Projekt 10/1988, str. 15 - 20 *Kusý, M . : Architektura na Slovensku 1945 - 1975, Pallas, Bratislava, 1976, str. 135 - 140 *Michalec, I . : Několik problémů sídlišť na Slovensku, Projekt 1/1967, str. 13-18 *Skoček, I . : Problémy bydlení, Projekt 6/1965, str. 119 *Skoček, I . : Rozhovor s M. Beňuška, Projekt 6/1965, str. 127 *Sídliště Karlova Ves, Projekt 1/1970, str. 9 - 13, 41 *Talaš, S . : Jakou metodou jsme navrhovali obytný celek, Projekt 1, 2/1975, str. 28 - 31 *Talaš, S . : Na začátku byla tvůrčí atmosféra . , Projekt 10/1988, str. 15 - 20.