Octavianus Augustus byl prvním římským císařem a zakladatelem principátu. Narodil se jako Gaius Octavius 23. září 63 př. n. l. v římském městě Aricia. Po smrti svého adoptivního otce Julia Caesara v roce 44 př. n. l. se Octavianus stal jedním z jeho dědiců. Za podpory římského senátu, vojáků a populárních frakcí se Octavianus postupně vypracoval na nejmocnější osobnost v římské republice.
Octavianus Augustus se stal konzulem v roce 43 př. n. l. a sjednotil svou pozici s Markem Antoniem a Markem Aemiliem Lepidem v tzv. druhém triumvirátu, který rozpustil římský senát a ovládl celou římskou říši. Během boje o moc zvítězil nad svými protivníky, včetně Antonia a Kleopatry, a stal se jediným vládcem Říma.
V roce 27 př. n. l. Octavianus přijal titul Augustus a stal se prvním římským císařem. Jeho vláda byla charakterizována mírem, stabilizací římské říše a rozvojem umění a literatury. Během svého 41letého vládnutí se Octavianus podílel na mnoha politických, vojenských a sociálních reformách, které měly za cíl posílit a stabilizovat římský stát.
Octavianus Augustus zemřel 19. srpna 14 n. l. ve věku 75 let v Římě. Po jeho smrti byl uctíván jako božstvo a jeho režim byl označen za zlatý věk římského impéria. Jeho nástupcem se stal jeho adoptivní syn Tiberius. Octavianusův příběh se stal inspirací pro mnoho umělců a historiků a dodnes je považován za jednu z nejvýznamnějších postav v dějinách Říma.