Odoakerovo království

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Odoakerovo království bylo politickým útvarem na území Itálie, který existoval v první polovině 5. století. Vzniklo po pádu Západořímské říše a jeho zakladatelem byl vojevůdce Odoaker. Po sesazení posledního západořímského císaře Romula Augusta v roce 476 se Odoaker ujal vlády v Itálii a vytvořil tak Odoakerovo království. Jeho sídlo se nacházelo v Raveně a fakticky se jednalo o barbarizovaný pozůstatek Západořímské říše. Odoaker byl formálně uznáván jako místodržitel východořímského císaře Zenona, který ho jmenoval patriciem. Odoakerovo panství bylo charakterizováno různými vojenskými konflikty a útoky ze strany ostatních barbarských kmenů. V roce 493 byl Odoaker sesazen východořímským generálem Theodorichem Velikým, který založil Ostrogótské království. Tím byl konec existence Odoakerova království. Odoakerovo království mělo význam v rámci proměn politické mapy Evropy po pádu Západořímské říše. Předznamenalo příchod dalších kmenů a migrací, které ovlivnily další vývoj na kontinentu.

Italské království ( Regnum Italicum) vzniklo v důsledku sesazení západořímského císaře Romula Augusta a nepřijetí císařského titulu germánským vojevůdcem Flaviem Odoacerem, který plnil v císařských službách funkci velitele jeho gardy. Ten byl místo toho prohlášen za krále. Přestože se v podstatě jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát a život v něm prakticky nedotčen, došlo tím k faktickému zániku Západořímské říše. Odoakerovo Italské království přetrvalo jen krátce do roku 493, kdy ostrogótský král Theodorich Veliký Odoakera zavraždil.

Historie

Odoaker vůdcem foederatů

Odoaker pocházel z germánského kmene Skirů. Po otcově smrti vstoupil do služeb Římanů a stal se velitelem germánské gardy římského patricie Oresta, otce posledního západořímského císaře Romula Augustula. +more Odoaker se ale spolu s dalšími germánskými žoldnéři vzbouřil a coby velitel italských vojsk koncem srpna 476 porazil a zabil Oresta, zanedlouho i sesadil Romula Augusta, poté ho vojáci prohlásili za krále.

Králem Itálie

+more5'>Odoakerova mince Odoaker tedy v Itálii sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta. Titul císaře však nepřijal, a i když formálně respektoval předchozího vypuzeného císaře Julia Nepota sídlícího tou dobou v Dalmácii, kterého uznávala Konstantinopol, vnímá se to jako konec dějin Západořímské říše. Odoaker poslal císařské insignie do Konstantinopole, čímž de facto přijal svrchovanost císařství na východě. Nicméně, jeho vládu v Itálii to nijak neomezovalo, naopak; předešel tak konfliktu s Východořímskou říší. Třebaže se Nepos nevzdal svého nároku na trůn a obracel se kvůli tomu na Zenona s žádostí o finanční prostředky a vojsko, s jehož pomocí by mohl znovu získat kontrolu nad Itálií, kromě uznání a výzev k Odoakerovi se mu nedostalo od Východořímské říše žádné jiné hmatatelnější podpory. Odoaker projevoval formální respekt vůči Nepotovi a nechal v Mediolanu a Ravenně razit solidy se jmény obou císařů, ale jinak vládl Itálii zcela nezávisle jako suverénní král a neměl zájem učinit cokoli, čím by Nepotovi dopomohl zpět k moci. V roce 480 byl Nepos ve svém venkovském sídle v Dalmácii nedaleko Salony zavražděn dvěma veliteli (comes) Viatorem a Ovidou, v čemž měl patrně prsty i někdejší císař Glycerius. Nepotovi smrti Odoaker brzy využil jako záminky ke vpádu do Dalmácie a po vítězství nad Ovidou ji připojil ke svému království. V letech 490-493 bojoval proti Ostrogótům a jejich vůdci Theodorichovi. V roce 493 uzavřeli dohodu o společném panování v Itálii. Brzy po těchto událostech Theodorich Odoakera zavraždil.