Odraz nepřítomnosti je psychologický jev, který spočívá v tom, že jedinec vnímá nepřítomnost nějakého objektu nebo osoby i přes jeho skutečnou nepřítomnost v prostoru. Tento jev se běžně vyskytuje u lidí, kteří trpí emocionální nebo fyzickou bolestí, a může být také spojen s traumatickou událostí nebo ztrátou. Odraz nepřítomnosti může způsobit pocit prázdnoty, osamělosti nebo smutku.
Jev odrazu nepřítomnosti je popsán a analyzován v různých oborech psychologie, včetně kognitivní psychologie, sociální psychologie a psychopatologie. Výzkum ukazuje, že odraz nepřítomnosti může být spojen s určitými mentálními procesy, jako je schopnost empatie, paměť a vnímání. Také existuje spojitost s určitými osobnostními rysy, jako je méně sociální podpora a tendence ke kompulzivnímu chování.
Lidé se snaží vyrovnat se s odrazem nepřítomnosti různými způsoby, včetně emocionální regulace, hledání podpory ve společenství a získávání pomoci od odborníků. Tato adaptace může pomoci snížit negativní dopad odrazu nepřítomnosti na duševní zdraví jedince.
V České republice existují organizace a instituce, které se zabývají problematikou odrazu nepřítomnosti a poskytují podporu lidem, kteří se vypořádávají s tímto jevem. Důležitým aspektem je také zvýšení povědomí veřejnosti o odrazu nepřítomnosti a snaha o odstranění stigmatizace jedinců, kteří se s tímto jevem potýkají.