Cesko.wiki Okrouhličtí Dvořáci
Author
Albert FloresOkrouhličtí Dvořáci jsou skupina obyvatel města Okrouhlice na Vysočině v České republice. Pojmenování "Dvořáci" pochází od jména Dvořák, které tato skupina nosí od svého pradědečka, který měl na dvoře v Okrouhlicích malou živnost. Skupina Okrouhličtí Dvořáci vznikla na začátku 20. století a složena je z příslušníků rodiny Dvořáků, kteří obývají Okrouhlice již několik generací. Členové skupiny Okrouhličtí Dvořáci mají velkou společenskou angažovanost a zasloužili se o rozvoj Okrouhlice a jejího kulturního života. Pravidelně se účastní různých kulturních a společenských akcí ve městě a také se podílejí na organizování tradičních oslav a folkloru. Skupina má také vlastní folkovou kapelu, která hraje na různých akcích a festivalech. Okrouhličtí Dvořáci mají také své vlastní tradice a zvyky, které se předávají z generace na generaci. Patří sem například specifický způsob oblékání, tradiční způsoby přípravy pokrmů a také různé folklórní a taneční tradice. Skupina se také angažuje v ochraně kulturního dědictví regionu a účastní se různých folklórních festivalů a soutěží. V současné době skupina Okrouhličtí Dvořáci pokračuje ve své činnosti a snaží se udržet a rozvíjet tradice a zvyky svého města. Jejich úsilí je oceněno místními obyvateli a také návštěvníky, kteří přijíždějí do Okrouhlice za poznáním a zážitky z tradičního českého folklóru.
Okrouhličtí Dvořáci byla do roku 1950 samostatná obec v okrese Havlíčkův Brod. V současnosti její území spadá pod město Havlíčkův Brod.
Název
Sídlo je poprvé zmiňováno v roce 1643 pod názvem Dvořáci, v roce 1681 je uváděno pojmenování Dvoržáczy na Samotach, roku 1843 pak názvy Höflern, Höfler a Dworacy a v roce 1854 Dvořáci Okrouhličtí. Název je odvozen od pojmenování svých obyvatel - dvořáků neboli majitelů dvorců. +more Přídavné jméno odkazuje na Okrouhlice, k nimž bylo sídlo v roce 1634 připojeno.
Historie
Jižně od Německého Brodu začaly ve 13. století vznikat statky brodských měšťanů, kteří však na statcích sami hospodařili, nýbrž je pronajímali. +more Statky o rozloze 2-5 lánů stály zhruba 1-2 km od sebe. Nájemci, tzv. dvořáci majitelům odváděli stálý plat, tzv. šos. Měli různá privilegia - nemuseli vykonávat robotu, platili jen daně a vrchnostenské dávky, starali se také o ponocenské služby. Podle seznamu poddaných dle víry z roku 1651 zde žilo 105 příslušníků dvořáckých rodin a 22 dalších poddaných. 20 osob v 5 rodinách se hlásilo ke katolické víře. Sídlo nemělo centrum, skládalo se ze samostatných samot. V roce 1634 po zabrání trčkovských statků byly tyto dvorce připojeny k okrouhlickému statku.
Od roku 1651 zde stála valcha. Později se zde nacházela kovárna, panská hospoda, hliniště, odkud se brala hrnčířská hlína. +more Obec od roku 1760 protínala císařská silnice z Brodu do Jihlavy. Katastr obce činil 886 ha. V roce 1838 zde žilo v 78 domech 600 obyvatel. Kolem roku 1838 se zde nacházelo kolem dvaceti dvorců.
V roce 1883 zde byla postavena Šupichova cihelna, která se skládala ze 4 budov a 2 pecí, které dokázaly najednou vypálit 40 000 cihel. Pracovalo zde 50 zaměstnanců. +more Ročně vyprodukovala 120 tisíc klasických cihel a 24 tisíc střešních tašek. V letech 1869-1950 sem spadala osada Šmolovy. Podle sčítání 1930 zde žilo v 170 domech 1045 obyvatel. 1029 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 9 k německé. Žilo zde 785 římských katolíků, 13 evangelíků a 225 příslušníků Církve československé husitské. Ve 40. letech 20. století byla výroba cihel ukončena kvůli stáří budov i vytěžení hlíny vhodné na pálení cihel. Do roku 1950 to byla samostatná obec v okrese Havlíčkův Brod, poté zařazena jako osada k Havlíčkovu Brodu.
Doprava
Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a Arriva Východní Čechy. Autobusy jezdí ve směrech Havlíčkův Brod, Lípa, Úsobí, Skorkov, Herálec, Štoky, Šlapanov a Jihlava.