Oktáva (hudba)

Technology

12 hours ago

Author

Oktáva je pojmenování pro interval ve hudbě, který se skládá ze dvou stejných tónů. Oktáva je základním intervalovým poměrem, který určuje výšku tónu. V rámci hudební stupnice je interval jednotlivých tónů odpovídající oktávě dvanáctým stupněm. Oktávu lze rozdělit na osm menších intervalů, které se nazývají kvinty. Oktáva se často také používá jako základní jednotka při popisu frekvence tónu. V rámci evropského hudebního systému se používá rozdělení na 12 polotónů, které odpovídají intervalům mezi notami. Oktáva je také důležitá pro přenosný nástroj, jako je klávesový nástroj, kde je výška tónů určována velikostí nástoje. Oktáva má také symbolický význam a často se používá jako metafora pro různé dvojice či opakování.

Oktáva (z lat. octavus - osmý) je interval mezi dvěma tóny, jejichž poměr frekvencí je 2:1. Tón o oktávu vyšší tedy dostaneme zdvojnásobením frekvence základního tónu. V diatonické stupnici jde o interval mezi prvním a osmým stupněm. V rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje oktáva dvanáct půltónů. Oktáva je nejkonsonantnější hudební interval (pomineme-li primu, což je souzvuk dvou tónů se stejnými frekvencemi).

Dva tóny vzdálené o oktávu mají v hudbě stejné jméno, např. C, ale rozdíl ve výšce je přesto vyjádřen - oktáva k (velkému) C je (malé) c apod. +more Příklad: komorní a (a’ - "a jednočárkované") má 440 Hz, tón o oktávu vyšší (a’’ - "a dvojčárkované") má 880 Hz, tón o oktávu nižší ("malé a") má 220 Hz.

Oktávový systém

Jak již bylo řečeno, tóny vzdálené o oktávu jsou označovány stejným jménem (tím jsou písmena diatonické stupice - c, d, e, f, g, a, h, a značková označení pro zvýšené a snížené tóny v chromatické stupnici - cis, dis, eis atd. , resp. +more ces, des, es atd. ) Jako základní tón se pro toto názvosloví používá tón C. Důsledný zápis respektuje i umístění tónu v určité oktávě: c’ = c1 ("c jednočárkované"); C ("C velké"). Všechny slyšitelné tóny se tedy dají seřadit do oktáv, které mají pro rozlišení různá označení.

* Subkontra oktáva: od C’’ (16,4 Hz) do H’’ (tóny přibližně od 16 Hz níže vnímá lidské ucho subjektivně jako sled hluků) * Kontra oktáva: od C’ (32,7 Hz) do H’ * Velká oktáva: od C (65,4 Hz) do H Noty stupnice C dur od velkého C do tříčárkovaného C * Malá oktáva: od c (130,8 Hz) do h * Jednočárkovaná oktáva: od c’ (261,5 Hz) do h’ * Dvojčárkovaná oktáva: od c’’ (523,2 Hz) do h’’ * Tříčárkovaná oktáva: od c’’’ (1046 Hz) do h’’’ * Čtyřčárkovaná oktáva: od c’’’’ (2093 Hz) do h’’’’ * Pětičárkovaná oktáva: od c’’’’’ (4186 Hz) do h’’’’’ * atd. +more, teoreticky bez omezení, ale vyšší než osmičárkované tóny jsou již lidským uchem neslyšitelné * v praxi u běžné akustické hudby se vyskytují maximálně šestičárkované oktávy a to pouze u některých velkých varhanních strojů * v elektronické hudbě žádná omezení neexistují a mohou se zde vyskytnout i vyšší oktávy než šestičárkované * Omezení je ale v MIDI komunikaci. Ta má nejvyšší číslo tónu 127, což odpovídá šestičárkovému G (cca 12,5 kHz). Nejnižší číslo tónu 0 odpovídá tónu C o oktávu nižší než subkontra C (cca 8,2 Hz).

Oktávová transpozice

Tóny v notovém zápise (horní linka) a skutečně znějící tóny (dolní linka) K omezení počtu pomocných linek v notovém zápise se používá oktávová transpozice. +more Znázorňují ji tyto symboly:.

* 8va (z ital. ottava alta) - pro tóny, které zní o oktávu výše než v notovém zápise * 8vb (z ital. +more ottava bassa) - pro tóny, které zní o oktávu níže než v notovém zápise * 15ma (z ital. quindicessima alta) - pro tóny, které zní o dvě oktávy výše než v notovém zápise * 15mb (z ital. quindicessima bassa) - pro tóny, které zní o dvě oktávy níže než v notovém zápise.

Tón o oktávu vyšší než základní tón je osmý tón vzestupné diatonické stupnice, tón o dvě oktávy vyšší než základní tón je patnáctý tón vzestupné diatonické stupnice, proto zkrácená italská označení 8va, 8vb, 15ma a 15mb.