Cesko.wiki Olešnické knížectví
Author
Albert FloresOlešnické knížectví bylo historické území v dnešním Polsku, které existovalo ve středověku. Knížectví vzniklo kolem roku 1290 a jeho centrem se stalo město Olešnice. Zpočátku bylo součástí Slezského vévodství, které patřilo k Českému království. V roce 1313 se stalo samostatným knížectvím a jeho prvním panovníkem se stal Boleslav II. Olešnický. Olešnické knížectví se nacházelo v území dnešního Dolnoslezského vojvodství a sousedilo s dalšími knížectvími, jako například Vratislavským knížectvím. Během své existence prošlo knížectví různými historickými událostmi, včetně válečných konfliktů a změn vlastnictví. Knížectví často sloužilo jako svazový knížecí úřad pro různá knížectví, která měla společného vládce. V roce 1495 se knížectví stalo majetkem rodu Habsburků a stalo se součástí tzv. Slezského výběžku. V průběhu 16. a 17. století byla v Olešnickém knížectví zavedena reformace a stala se zde jedna ze středisk protestantského hnutí. Po skončení třicetileté války se v roce 1648 stal panovníkem Olešnického knížectví Leopold I. Habsburský. Knížectví bylo následně připojeno k Habsburské monarchii a ztratilo svou samostatnost. Olešnické knížectví zaniklo definitivně v roce 1742, kdy bylo připojeno k Prusku po První slezské válce. Po této události se stalo součástí pruské provincie Slezsko. Dnes je území, které kdysi tvořilo Olešnické knížectví, součástí Polské republiky.
Olešnické knížectví bylo jedním ze slezských knížectví s centrem v Olešnici.
Historie
Území knížectví bylo původně součástí Vratislavského knížectví, a po konfliktu mezi slezskými Piastovci Jindřichem III. +more Hlohovským a Jindřichem V. Tlustým se roku 1294 stalo součástí Hlohovského knížectví. Jako samostatné knížectví vzniklo roku 1313 při dělení Hlohovska mezi syny Jindřicha III. , s tím, že se prvním knížetem stal jeho syn Boleslav. Po Boleslavově smrti roku 1321 se stal knížetem jeho bratr Konrád I. , který roku 1329 složil lenní hold českému králi Janu Lucemburskému. Od té doby až do roku 1742 bylo knížectví součástí Zemí Koruny české.
Roku 1492 smrtí knížete Konráda X. +more Bílého vymřela hlohovská větev Piastovců a knížectví bylo koupeno roku 1495 pány z Poděbrad, potomky krále Jiřího z Poděbrad, kteří knížectví vládli až do roku 1647. Po nich knížectví zdědili Württemberkové a roku 1792 vévodové brunšvicko-lüneburští.
Seznam olešnických knížat
Piastovci
1320-1366 Konrád I. * 1366-1403 Konrád II. +more * 1403-1412 Konrád III. * 1412-1450 spoluvládci: Konrád IV. , Konrád V. , Konrád VI. a Konrád VII. Bílý Starý * 1450-1471 spoluvládci: Konrád VIII. Černý a Konrad IX. Mladší * 1471-1492 Konrad X.
Poděbradové
+more6|Erb_rodu_Poděbradů_v_16. _století'>16. stol. Znak Olešnického knížectví je ve 2. poli. * 1495-1498 Jindřich I. * 1498-1502 Jiří I. * 1498-1511 Albrecht I. a * 1498-1536 Karel I. * 1536-1565 spoluvládci: Jáchym I. , Jindřich II. , Jan I. a Jiří II. * 1565-1617 Karel II. * 1617-1647 Karel Bedřich I.
Württemberg-Weiltingen
1649-1664 Silvius I. Nimrod * 1664-1668 Karl Ferdinand († 1669) * 1668-1697 Silvius II. +more Friedrich * 1697-1704 Christian Ulrich I. ** Julius Siegmund († 1684) ** Karl († 1745) * 1704-1744 Karl Friedrich II. († 1761) ** Christian Ulrich II. * 1744-1792 Karl Christian Erdmann.
Welfové (Braunschweig-Lüneburg)
1792-1805 Friedrich August I. * 1805-1815 Friedrich Wilhelm I. * 1815-1824 spoluvládci: Karl IV. a Wilhelm I. * 1824-1884 Wilhelm I. 1884 konec knížectví
Odkazy
Literatura
CONRADS, Norbert, ed. Schlesien, Berlin 1994, * ŠANDERA, Martin. +more Jindřich I. Minsterberský - První hrabě Kladský a jeho majetková základna. In: Kladský Sborník 6 (2004), s. 14. * WECZERKA, Hugo, ed. Handbuch der historischen Stätten Schlesien, Stuttgart 1977, . * * ŽUPANIČ, Jan. Dědici Poděbradů - württemberští vévodové ve Slezsku. Historický obzor, 2003, 14 (9/10), s. 194-204. ISSN 1210-6097.