Olgus
Author
Albert FloresOlgus je vesnice v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se asi 9 kilometrů severovýchodně od města Benešov. Vesnice leží v nadmořské výšce 366 metrů a žije zde přibližně 90 obyvatel. První zmínka o Olgusu pochází z roku 1352, kdy je vesnice zmiňována jako součást panství Orlík. Ve 14. a 15. století byl Olgus majetkem různých šlechtických rodů. V průběhu let se majitelé často střídali, až se vesnice v roce 1755 stala majetkem pražské kapituly. V této době byla postavena nová kaple svatého Václava. V roce 1961 byl Olgus připojen k obci Netvořice, se kterou sdílí společnou historii i samosprávu. Olgus se nachází v chráněné krajinné oblasti Blaník a okolí je typické převažujícími loukami, poli a lesy. V obci se nachází také rybník, který slouží jako populární rekreační místo. Olgus má bohatou kulturní a spolkovou činnost. Zdejší občané jsou aktivní v různých spolcích a organizacích, například v Sokole, dobrovolných hasičích, nebo Ochotnickém divadelním spolku. Každoročně se v Olgusu pořádají různé kulturní akce, jako je tradiční Martinovaní, hasičský ples nebo oblíbená Pouť na Svatý Blaník. Olgus je klidnou obcí s příjemným venkovským prostředím a nabízí možnosti pro relaxaci, rekreaci a turistiku. V okolí se nachází několik turistických tras a cyklotras, které jsou vyhledávané zejména v letním období.
Olgus či Volcus, Holcus byl údajný moravský král. Podle pozdní moravské tradice (Tomáš Pešina z Čechorodu a Jan Jiří Středovský) se stal moravským králem se souhlasem papežského stolce Olgus, kníže z Rusi. Měl na počátku své vlády sídlit na Velehradě a později v Olomouci. Vládnout měl přibližně v letech 923-944.
Olgus se údajně měl narodit knížeti Kyjevské Rusi Olegovi, který vládl v Novgorodě a od roku 882 v Kyjevě, a jeho ženě, kněžně neznámého jména. Olgus měl být se svojí družinou vypuzen z Rusi a měl najít pohostinství na dvoře moravského krále. +more Tam měl přijmout se svojí družinou i křest.
Po korunovaci na Velehradě měl moravský panovník Olgus nejprve ztratit část Dolní Moravy (jižní Nitransko), když maďarské vojsko obsadilo území na hranicích Moravského království. Měl čelit maďarskému vojsku procházejícímu Moravou plenit Sasko římského císaře +more_Ptáčník'>Jindřicha I. Ptáčníka. Později si měl pozvat ku pomoci ruské a polské vojsko a zpočátku úspěšně bojovat s Maďary. Ke konci války měl být ale poražen a uchýlil se údajně do Olomouce. Někdy v té době se moravský panovník (Olgus. ) zavázal platit Maďarům mírový tribut.
Po ztrátě Vislanska, které zřejmě dobyl český kníže Boleslav I. +more, měl Olgus odejít se svojí družinou a s částí duchovenstva do Polska a dále měl pokračovat na Rus. Ke křesťanství měl přivést kněžnu Kyjevské Rusi Olgu. Podle pověstí byl předkem moravského rodu Žerotínů.
Podle Havlíka je možné, že Jan Jiří Ignác Středovský a Tomáš Pešina z Čechorodu čerpali pro pozdní moravskou tradici data z dnes nedochovaného moravského chronografu B, jehož existenci naznačuje Dalimilova kronika, i Mikuláš Čech a další (z moravského chronografu B pravděpodobně čerpal i spis Granum catalogi praesulum Moraviae a Povesť vremennych ljet) a král Olgus tedy mohl být skutečný. Do skutečných událostí po přepočtu zapadá v pozdní tradici mnoho různých dat (například: nástup Olga na moravský trůn se stal po přepočtu rokem 925, kdy poslední Mojmírovci utekli do exilu do Salcburku, ztráta Nitranska hned po nástupu na trůn (925) se shoduje s obsazením Nitranska Uhry a shoduje se vyplenění znojemského Hradiště sv. +more Hypolita s rokem maďarského nájezdu a po přepočtu se shoduje i úmrtí arcibiskupa Silvestra a další události). Jsou-li tedy data z pozdní moravské tradice pravdivá, tak roku 945, po úmrtí arcibiskupa Silvestra, Olgus opustil Moravu a vrátil se do Kyjevské Rusi. Vládce Moravy, který byl k roku 949 zmíněný Konstantinem VII. Porfyrogennetem ve spisu O Ceremoniích byzantského dvora, byl tak již Olgovým nástupcem.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Bílý Jiří, Moravští panovníci. Nitra: Spolok Moravanov na Slovensku, 1997.
Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti Velkomoravské říše Kategorie:Legendární panovníci