Olomoucký hrad

Technology

12 hours ago

Author

Olomoucký hrad je jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v České republice. Nachází se na Václavském (jinak též Dómském) pahorku v historickém centru Olomouce. Vyrostl postupnými přestavbami z původního velkomoravského hradiště a dlouho sloužil jako sídlo olomouckých údělných knížat a olomouckých biskupů. Dříve byl označován jako tzv. "starý hrad" a "nový hrad" stál v místě budovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v ulici Na Hradě.

Olomoucký hrad je od roku 1962 zařazen mezi národní kulturní památky pod názvem Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava. +more Evropskou komisí byl v roce 2015 navíc zařazen do seznamu významných památek oceněných značkou Evropské dědictví.

+more images (1)

Areál hradu

+more_století_(před_novogotická_architektura'>novogotickou přestavbou katedrály) Areál Olomouckého hradu tvoří: * na východě: ** katedrála (dóm) svatého Václava ** Zdíkův palác * na jihu: ** Dům zvoníků - v letech 1859-1860 přestavěn stavitelem Franzem Kottasem ** kaple P. Marie Opatrovnice ** domek s ateliérem malíře Jindřicha Lenharta a jeho syna sochaře Karla Lenharta * na západě: ** dómská fara ** vikářská rezidence ** rezidence kapitulního notáře * na severu: ** kapitulní děkanství s hospodářským dvorem, dnes sídlo Arcidiecézního muzea ** kostel svaté Anny ** kaple svaté Barbory * uprostřed areálu: ** barokní socha svatého Jana Nepomuckého od Jiřího Antonína Heinze z roku 1724.

Historie

Předpřemyslovská

Návrší, na kterém dnes stojí olomoucký hrad, bylo v pravěku osídleno přinejmenším ve třech obdobích: v eneolitu, ve věteřovské mladší době bronzové a v době halštatské. Návrší bylo poté zcela jistě osídleno během existence Velkomoravské říše. +more Byla zde nalezena keramika s prožlabenými okraji, která se také ve velkomoravském období vyskytovala v Pohanském hradišti u Břeclavi a v Mikulčickém hradišti. Pravděpodobně z druhé poloviny 8. století pochází jednobřitá sečná zbraň dlouhá 41 cm, která by mohla být místní napodobeninou typu saxu, který používali bojovníci z bajuvarské části horního Podunají. Také do osmého století je datovaný nalezený zbytek kování z bronzového plechu, který je zdoben dvěma protisměrnými, překrývajícími se klikatkami - tedy stejným vzorem, jaké na sobě mají pochvy saxů z pohřebišť v St. Jakobu v Defereggenském údolí a ve Schlingenu (obec Bad Wörishofen). Z doby velkomoravské říše pochází také gombík z bronzového plechu zdobený vylisovaným palmetovým vzorem v síti kosočtverců se stopami zlacení.

Přemyslovská

Zdíkova paláce na Olomouckém hradě Olomoucké hradiště se dále rozvíjelo (na rozdíl od jihomoravských center, která byla zpustošena) i po zániku Velkomoravské říše a vrcholu dosáhlo v druhé půli 10. +more století, kdy zde stála pevnost kontrolující dálkovou stezku. Z tohoto období (počátek druhé poloviny 10. století) byl nalezen střep s červeno-hnědou engobou zdobený hřebenovými vlnicemi a mělkými horizontálními rýhami. Tentýž druh keramiky byl také nalezen pod ruinami kostela v Břeclavi a v hradišti Kylešovicích u Opavy. Tato pevnost na konci 10. nebo začátku 11. století zanikla. Kolem poloviny 11. století došlo k vybudování nového, tentokrát už kamenného hradu, který se stal sídlem Přemyslovců, kteří odtud vládli olomouckému údělu. Patrně z jedenáctého století pochází střepy kvalitně zpracovaných nádob s válcovitým hrdlem, které jsou stejného typu jako nádoby nalézané od poloviny 11. do poloviny 13. století ve Vratislavi a v Opolí. Někteří badatelé dávají tyto nálezy do souvislosti s vpádem polských vojsk na Moravu na počátku 11. století. Na kontakt obyvatel raně středověkého olomouckého hradu s územím dnešního Polska poukazují i další nálezy. Nádoby na duté prstencovité nožce a mísy s třmenovým uchem jsou známy z Dolního Slezska, Dolní Lužice a z jižního Velkopolska, odkud se mohly šířit proti proudu Odry a Visly. Na kontakt s prostředím Čech by zase mohl poukazovat nález střepu zdobeného pásem šikmých křížků, tedy motivu, který byl nalezen na keramice z hradiště ve Vlastislavi na Litoměřicku.

Stavba nové katedrály

+more_Václava_s_přilehlým_biskupským_palácem,_vystaven_v_expozici_Arcibiskupské_muzeum_v_Olomouci'>Arcibiskupského muzea na Olomouckém hradě Asi v roce 1048 svěřil český kníže Břetislav I. olomoucký úděl svému synovi Spytihněvu II. , který na olomouckém hradu sídlil až do roku 1055. Na hradě byl nalezen jeden ze spytihněvových denárů, které nechával razit během své knížecí vlády (1055-1061). V roce 1063 bylo oficiálně zřízeno olomoucké biskupství. Biskupským kostelem byl tehdy kostel sv. Petra v Předhradí a hlavním kostelem olomouckého hradu byl kostel sv. Maří Magdalény. To se změnilo v roce 1131, kdy byl na hradě vysvěcen nově postavený kostel sv. Václava a zároveň s ním postavena budova kapituly a biskupský palác pro biskupa Jindřicha Zdíka. Z kostela sv. Maří Magdalény se tak stala pouhá kaple a o hrad se od té doby dělila údělná olomoucká knížata s olomouckými biskupy.

Rozměry románského hradu

Románský olomoucký hrad mohl být asi 200 m dlouhý a v nejširším místě široký 80 m. V přemyslovských zemích byl jediným větším hradem Pražský hrad po přestavbě za vlády českého knížete +more'>Soběslava I. (1125-1140). Zhruba stejně velké jako ten olomoucký byly hrady Harzburg u Goslaru a Iburg u Osnabrücku, které byly v podobné době stavěné císařem Jindřichem IV. v dolním Sasku. Podobně jako tyto hrady byl olomoucký hrad pravděpodobně obehnán kamennou hradbou, která ohrazovala velkou plochu z větší části nezastavěnou, tak aby hrad mohl poskytnout útočiště co největšímu počtu lidí.

Pozdější přestavby

Olomoucký hrad poté procházel mnoha přestavbami. Získal nový půdorys opevnění, katedrála byla goticky (ve 13. +more století), barokně (v 17. století) a novogoticky (v 19. století) přestavována. Ve 20. letech 16. století byla renesančně přestavěna budova kapituly. V druhé polovině 19. století přibyla na místě zbořeného hradního domu novorománská kaple Panny Marie Opatrovnice.

20. století

Od konce šedesátých let 20. století se uvažovalo o rekonstrukci a zpřístupnění objektu veřejnosti. +more V rámci rekonstrukce byl prováděn stavebně-historický a umělecko-historický průzkum pod vedením Dobroslava Líbala a také archeologický průzkum (1972-1995) pod vedením Víta Dohnala. Zdíkův (někdy také nazývaný přemyslovský) palác byl veřejnosti opět zpřístupněn v roce 1988. Během průzkumů bylo získáno asi 20 000 raně středověkých artefaktů, které byly uloženy do sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.