Oltář Veita Stosse v Krakově

Oltář v kostele Nanebevzetí Panny Marie Oltář Veita Stosse v Krakově (také Mariánský nebo Krakovský oltář) v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie z let 1477-1489 je nejvzácnější dílo pozdně gotického sochařství v Krakově. Bohatě vyřezávaný oltářní nástavec (retabulum) se dvěma pevnými a dvěma pohyblivými křídly je 13 metrů vysoký a 11 metrů široký. Na dubové konstrukci je více než 200 postav, soch z lipového dřeva, některé jsou až 2,7 m vysoké.

Historie

Roku 1442 se zhroutil strop presbytáře a zničil dosavadní oltář, takže bylo třeba vytvořit nový. Tvůrce oltáře Veit Stoss přišel do Krakova z Norimberku v roce 1477. +more Žil zde dvacet let, z čehož dvanáct let (1477-1489) pracoval na oltáři. Jeho jméno však bylo později zapomenuto a teprve roku 1824 je Ambroży Grabowski opět objevil. V září 1939 prof. Karol Estreicher sochy demontoval, a aby je zachránil před zničením, odvezl je lodí po Visle do Sandoměře, kde byly uloženy v katedrále a v semináři. V říjnu téhož roku se o tom dozvěděli Němci a celou konstrukci převezli do Berlína. Sochy byly umístěny v suterénu hradu v Norimberku a nosné konstrukce v hradě Wiesenthau v Bavorsku. Ve vlhkých podzemních prostorách byl dřevěný oltář napaden červotočem. Prof. Estreicher jej s pomocí Američanů našel, v květnu 1946 se oltář vrátil vlakem do Krakova a v letech 1946-1950 se stal součástí expozice na hradě Wawel. Teprve v roce 1957 se za Gomulkovského tání vrátil do kostela Panny Marie.

Popis

Oltář se skládá z predelly a střední části, která má po obou stranách pevná a před nimi ještě pohyblivá křídla. Na predelle je zobrazen strom Jesse - rodokmen Krista a Panny Marie. +more Ústřední scéna oltáře zobrazuje smrt Panny Marie mezi apoštoly. Nadstavba oltáře ukazuje ve středu korunovaci Panny Marie Nejsvětější Trojicí, se dvěma anděly jako zástupci sborů andělů a s patrony Polska, svatými Stanislavem a Vojtěchem. S otevřenými křídly je vidět ústřední scéna a vnitřní strana pohyblivých křídel s šesti výjevy ze života Panny Marie. V uzavřeném stavu jsou viditelné vnější strany pohyblivých křídel a nepohyblivá křídla, dohromady dvanáct scén.

Galerie

Soubor:St. Mary's Church, Krakow 2014-08-12-001r. +morejpg|Oltář uzavřen Soubor:Altar of Veit Stoss. jpg|Oltář otevřen Soubor:20061006-03-024-Altar-02a. JPG|Smrt Panny Marie Soubor:20061006-03-025-Altar-03. JPG|Nanebevzetí Panny Marie Soubor:20061006-03-026-Altar-05. JPG|Horní část oltáře Soubor:St. Mary's Church, Krakow 2014-08-12-034. jpg|Korunovace Panny Marie.

Literatura

Piotr Skubiszewski: Wit Stwosz. Warszawa: „Arkady”; Berlin: Henschelverlag; Budapest: Corvina, 1985. +more . * Piotr Skubiszewski: Der Stil Veit Stoß, Zeitschrift für Kunstgeschichte 41, 1978 * Stanisław Kolowca: Wit Stwosz. Warszawa: Ars Christiana 1954. * Tadeusz Dobrowolski: Wit Stwosz: ołtarz krakowski. Warszawa: Auriga 1964.

Externí odkazy

[url=https://polska-org.pl/7123627,Krakow,Oltarz_glowny_Oltarz_Wita_Stwosza.html]Ołtarz główny (Ołtarz Wita Stwosza)[/url]na portalu polska-org.pl (Polskie)

Kategorie:Gotické sochařství Kategorie:Polská kultura Kategorie:Památky v Krakově Kategorie:Kultura v Krakově Kategorie:Sochy v Krakově