Ondřej Sekora

Život

Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna) jako třetí ze šesti sourozenců. Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. +more Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.

V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a měli syna Ondřeje (1931-2004). +more Ten vystudoval žurnalistiku a stal se novinářem, překladatelem a dlouholetým redaktorem časopisu Umění a řemesla.

Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929-1931 vystudoval jako hospitant všeobecnou školu pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. +more Hofbauer mu byl vzorem pro karikaturu. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš, Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. +more V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927-1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla Židovka, musel svou práci opustit.

Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě. +more Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby, které poznal při pobytu v Paříži. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slavie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání, vytvořil českou ragbyovou terminologii. Do roku 1944 byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.

První knižní seriálovou postavou z roku 1926 byl pes Voříšek, ke kterému texty napsal Edvard Valenta. Dalšími postavami byl lovec a cestovaltel Animuk, sportovci Hej a Rup, dobrý voják Vendelín či přitroublé kuře Napipi. +more Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Pestrého týdnu v roce 1927 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla knížka pro děti, Ferda Mravenec. Následoval Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi. V roce 1939 to byl Ferdův slabikář. Po válce Ferda cvičí mraveniště a Kousky mládence Ferdy Mravence.

Za okupace v letech 1944-1945 byl vězněn v pracovních táborech v Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. +more I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945-1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945-1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949-1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. +more Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Obrázkové knížky Pohádka o stromech a větru, Štědrý večer a O traktoru, který se splašil nechybí „direktivní návodnost“, poplatná tehdejšímu režimu. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech vstoupil do KSČ, svým způsobem se aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu a ve straně zůstal do konce života. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno. +more V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a je pohřben na Smíchově na hřbitově Na Malvazinkách. +more Syn Ondřej dosáhl popularizace otcova díla formou filmu, který byl natočen v Německu.

Členství

Byl členem těchto organizací: * Národní svaz novinářů (vyškrtnut 1941), * Komunistická strana Československa, * Svaz spisovatelů, * Svaz československých výtvarných umělců.

Dílo

Knihy (výběr)

Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny) * Ferda Mravenec (1936) * Ferda Mravenec v cizích službách (1937) * Ferda v mraveništi (1938) * Ferdův slabikář (1939) * Trampoty brouka Pytlíka (1939) * Malířské kousky brouka Pytlíka (1940) * Kuře Napipi a jeho přátelé (1941) * Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu) * Ferda cvičí mraveniště (1947) * Kronika města Kocourkova (1947) * Jak se uhlí pohněvalo (1949) * Pohádka o stromech a větru (1949) * O zlém brouku Bramborouku (1950), 12stránková brožura * Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951), 12stránková brožura * Malované počasí (1951) * O traktoru, který se splašil (1951) * Mravenci se nedají (1954) * Na dvoře si děti hrály (1955) * Čmelák Aninka (1959) * Hurá za Zdendou (1960) * O psu vzduchoplavci (1961) * Pošta v ZOO (1963) * Sedm pohádek (1964)

První tři knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence, nyní samostatně. Obě knihy o brouku Pytlíkovi vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík, nyní opět samostatně.

Kreslené seriály (komiksy)

Voříškova dobrodružství (1926) * Cvočkův podivný život (1928) * Jak Cvoček honil pytláka (1932) * Příhody Ferdy Mravence (1933) * Kapitán Animuk loví v Africe (1934) * Hej a Rup (1935) * Slavnost u broučků (1938) * Kousky mládence Ferdy Mravence (1950) * Nápady kuřete Napipi (1961) * Kapitán Animuk opět loví v Africe (1972)

Knižní ilustrace

Rudolf Těsnohlídek: Zlaté dny (1926), * Bedřich Golombek: Dobrodružství tří Billů (1926), * Matěj Křópal z Břochovan: Plkačke a jedno drohy (1927), * Jerome Klapka Jerome: Henry pozoruje lidi (1927), * Karla Dolínková: Maminka Ťok Ťok a její děti (1929), * Jindřich Plachta: Pučálkovic Amina (1931), * Jan Arnold Palauš: Haló, zde redaktor Laufer (1931), * Béla Szenes: Vaškův vítězný gól (1931), * Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (1931), * Hugo Vavris: František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932), * František Langer: Bratrstvo bílého klíče (1934), * Ernst Eschmann: Jirka cirkusák (1935), * Alois Jedlička, Bohumila Sílová: Mik za to nemůže (1935), * Jiří Weiss: O věrné Hadimršce … a co se kolem ní sběhlo (1935) vydal Melantrich, * Vladimír Rýpar: Slávek + Mirek + 6 HP (1935) J. Hokr, * Arthur Ransome: Zamrzlá loď kapitána Flinta (1937), * Josef Kopta: Smějte se s bláznem (1939), * Jarmila Hašková: Z notesu svatého Petra (1940), * Jaroslav Štembera: Škola kouzla zbavená (1940), * Jan Karafiát: Broučci (1940), * Josef Věromír Pleva: Malý Bobeš (1941), * Ema Tintěrová: Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka (1942), * K. +more Bořek: Kulatá velmoc (1944), * Jaroslav Vojtěch: Hlas lidu (1945), * Frank Wenig: Brumla na cestách (1945), * Jarmila Minaříková: Ježourek a jeho příhody (1945), * Jan Malík: Míček Flíček (1946), * Michail Zoščenko: Psí čich (1946), * Eduard Štorch: Lovci mamutů na Bílé skále (1946), * Jan Hostáň: Námořník (1947), * Jan Hostáň: Žertíky pro malé čertíky (1948), * Václav Čtvrtek: Kolotoč v Africe (1948), * Václav Čtvrtek: Lev utekl (1948), * František Němec: Soudničky (1948), * Ema Řezáčová: Dům na kolečkách (1948), * Václav Lacina: Slyš a piš (1949), * Jarmila Minaříková: Ježourek a Pišta, jeho bratr (1949), * Jevgenij Čaruškin: Nikita a jeho přátelé (1950), * Zdeněk Zaoral: Říkánky pro malé občánky (1950), * Olga Štruncová: Brigáda v mateřské školce (1950), * Irina Karnauchová: Chytrý sedláček a jiné pohádky (1954), * Gianni Rodari: O statečném Cibulkovi (1955), * Sergej Michalkov: Strýček Štěpán (1958), * Jiří Štefl: Lékař hovoří s dětmi (1958), * Jan Hostáň: Švitořilky (1961), * Juhan Smuul: Punťa mořeplavec (1965).

Galerie

Soubor:Ondřej Sekora - Karikatura cyklisty 1. jpg|Karikatura cyklisty kolem r. +more 1930 Soubor:Ondřej Sekora - Karikatura cyklisty 2. jpg|Karikatura cyklisty (kolem roku 1930) Soubor:Ondřej Sekora - Rugby. Jak se hraje a jeho pravidla. jpg|Ilustrovaná obálka pravidel ragby (1926) Soubor:Ondřej Sekora - Karikatura na jezdecký odbor Sokola. jpg|Karikatura jezdeckého oddílu (1932).

Odkazy

Reference

Literatura

STEHLÍKOVÁ, Blanka, Věra VAŘEJKOVÁ a Ondřej J. SEKORA. +more Ondřej Sekora/Práce všeho druhu: osobnost a dílo. Praha: Práh, 2003, 235 s. . * SEKORA, Ondřej a Hana KRAFLOVÁ. Deníky Ondřeje Sekory: 1944-1945. V Praze: Plus, 2016. . * PROKŮPEK, Tomáš. Sekora: mravenčí a jiné práce. Praha: Akropolis, 2019. .

Související články

Brouk Pytlík * Ferda Mravenec

Externí odkazy

[url=http://www. citarny. +morecz/index. php. option=com_content&view=article&id=794&Itemid=3763]na webu Čítárny[/url] * [url=http://literatura. kvalitne. cz/sb. htm]na webu Literatura. kvalitne. cz[/url] * [url=http://www. slovnikceskeliteratury. cz/showContent. jsp. docId=638]Ondřej Sekora[/url] ve Slovníku české literatury po roce 1945 * [url=https://web. archive. org/web/20110603112746/http://www. cmvu. cz/cz1231e4/ondrej-sekora/]České muzeum výtvarných umění, výstava o Sekorovi v roce 2000[/url] * [url=http://www. brno. cz/index. php. nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=172]město Brno[/url] * [url=http://www. obrys-kmen. cz/index. php. rok=2004&cis=05&cl=04]Práce všeho druhu[/url] (Karel Sýs, Kmen, 30. 1. 2004) * [url=http://brnensky. denik. cz/serialy/ondreji-sekorovi-rikaji-ve-svete-cesky-disney. html]Ondřeji Sekorovi říkají ve světě český Disney. [/url] * [url=https://plus. rozhlas. cz/ondrej-sekora-cesky-walt-disney-ve-slozitych-dobach-8080677]Český Walt Disney ve složitých dobách[/url] Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné životopisné údaje, citace z málo známé literatury, ukázky hlasu Ondřeje Sekory. * Dokument ČT1 (2019):Ondřej Sekora, práce všeho druhu [https://www. ceskatelevize. cz/porady/12073535948-ondrej-sekora-prace-vseho-druhu/31829838015].

Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Spisovatelé píšící o sportu Kategorie:Čeští entomologové Kategorie:Popularizátoři sportu Kategorie:Čeští ragbisté Kategorie:Trenéři Kategorie:Narození 1899 Kategorie:Narození 25. +more září Kategorie:Narození v Králově Poli Kategorie:Úmrtí 1967 Kategorie:Úmrtí 4. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky Kategorie:Muži.