Opéra Le Peletier

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Opéra Le Peletier, také Salle Le Peletier byla neoklasicistní budova opery v Paříži v 9. obvodu, stojící na nároží ulic Rue Le Peletier a Rue La Provence, na jih spojená pasáží s bulvárem des Italiens.

Historie

Když byl roku 1820 ve vchodu staré operní budovy v ulici Rue de Richelieu zavražděn princ Karel Ferdinand Bourbonský, nařídil král Ludvík XVIII. +more její zboření a Paříž zůstala rok bez opery. Nová budova byla postavena roku 1821 podle projektu architekta Francoise Debreta, za spolupráce architektů Grillona a Alexandra Du Boise a pojmenována na počest pařížského starosty Peletiera. Její oficiální název, vyrytý na fasádě, v letech 1823-1848 zněl Královská hudební akademie (Académie royale de musique), v letech 1848-1851 a 1871-1873 Národní hudební akademie (Académie nationale de musique).

Divadlo bylo otevřeno 16. srpna 1821 operou Les Bajadères Charlese Simona Catela. +more Dále se zde uskutečnily dvě desítky premiér slavných oper a baletů, například Hugenoti a další tři opery Giacoma Meyerbeera. Roku 1822 bylo při představení opery Aladin aneb Kouzelná lampa poprvé použito plynové osvětlení.

V lednu roku 1858 byl při návštěvě císaře Napoleona III. +more a císařovny Eugénie před vchodem do opery spáchán pokus o atentát, nastražené bomby zabily několik návštěvníků. Roku 1858 se během představení Belliniho opery Norma v salónku brunšvického vévody uskutečnilo slavné šachové utkání mezi americkým velmistrem Paulem Morphym a dvěma francouzskými aristokraty, vévodou z Brunšviku a hrabětem Isouardem de Vauvenargues. Roku 1867 se konalo představení baletu Giselle na počest návštěvy ruského cara Alexandra II. .

V letech 1870-1873 zde byl zaměstnán malíř Edgar Degas, maloval především tanečnice, ale také orchestr a portrétoval některé hudebníky.

V noci z 28. na 29. +more října roku 1873 se vzňala divadelní dekorace od plynového osvětlení a celou budovu zničil 27 hodin trvající požár. Následně byla zbořena a v roce 1875 nahrazena novostavbou, třikrát větší budovou pařížské národní opery, palácem od architekta Garniera, v němž sídlí do současnosti.

Architektura

Budova na obdélném půdorysu byla třípodlažní, s předsunutým parterem a na jeho střeše galerií s kuželkovou balustrádou. Měla devítiosé průčelí rytmizované osmi sloupy se sochami osmi múz na atice. +more Vnějškem na ni upomíná pražské Karlínské divadlo.

Velký sál prostupoval oběma patry, na čtvercovém půdorysu měl podkovovité hlediště s parterem, vyvýšenými lóžemi, dvěma balkóny a galerii. Šest prominentních lóži bylo vloženo po stranách portálu. +more Kapacita byla 800 diváků včetně stojících. Klenba sálu s iluzivní malbou měla uprostřed zavěšený obrovský křišťálový lustr zvonovitého tvaru, visel na lanech a spouštěl se pomocí kladek. Při slavnostních příležitostech byly kolem něj zavěšeny ještě tři desítky menších lustrů.