Cesko.wiki Operace Medacká kapsa
Author
Albert FloresOperace Medacká kapsa je vojenská operace, kterou provedlo národní vojsko Jugoslávie v době rozpadu bývalého socialistického státu ve spolupráci s několika srbskými jednotkami. Operace proběhla v září 1993 v blízkosti města Medak, které se nachází v Chorvatsku. Cílem jugoslávských a srbských sil bylo ovládnutí této oblasti, která byla kontrolována chorvatskými jednotkami. Během operace se srbské jednotky dopustily řady válečných zločinů včetně vražd, mučení a zničení majetku. Chorvatské jednotky se bránily a došlo k těžkým bojům. Mezinárodní společenství reagovalo na tuto situaci poukazováním na vážná porušování lidských práv. Operace Medacká kapsa představovala vrcholný okamžik ve vzájemném konfliktu mezi Chorvaty a Srby v rámci rozpadající se Jugoslávie. Brutální povaha této operace poukázala na etnickou nenávist a brutalitu, která sílila ve válčících stranách. Následkem operace byl vysídlení chorvatských civilistů a zničení jejich domovů. Operace Medacká kapsa je dodnes kontroverzním tématem, které vyvolává silné reakce mezi Chorvaty a Srby. Spor o to, jak přesně popsat a interpretovat události této operace, pokračuje.
Operace Medacká kapsa Operace Medacká kapsa (chorvatsky: Operacija Medački džep, anglicky: Operation Medak Pocket) se uskutečnila ve dnech 9. až 17. září 1993. Jednalo se o vojenskou operaci chorvatské armády proti srbským separatistům z Republiky Srbská Krajina, jejímž výsledkem byl masakr Srbů. Proto je tato operace známa také jako Medacký masakr.
U Medaku stejně jako v jiných národnostně smíšených územích docházelo k bojům mezi znepřátelenými stranami. Na jejich rozdělení a zejména na ochranu civilistů byly vytvořeny mezinárodní jednotky UNPROFOR. +more Tyto vojenské jednotky OSN vytvářely tzv. "bezpečné zóny. " Jedna z nich se nacházela i v Medaku, kde žilo okolo pěti stovek obyvatel srbské národnosti. Počátkem měsíce září se k "medacké kapse" přiblížily chorvatské jednotky, kterým velel pozdější kosovsko-albánský premiér Agim Çeku, který působil v řadách chorvatské armády jako plukovník. 9. září začaly chorvatské útoky na srbské síly, operující v tomto prostoru. Vzhledem k jejich převaze byla srbská vojska během následujících dvou dní vytlačena a do 14. září probíhaly dělostřelecké přestřelky a útoky letectva. Dne 15. září bylo podepsáno příměří, přičemž se znepřátelené jednotky měly stáhnout a vyklizenou zónu měly obsadit kanadské vojenské jednotky UNPROFOR, sídlící v Medaku. Chorvatská vojska však ignorovala status bezpečné zóny a zahájila plenění medacké oblasti. Byli stříleni srbští civilisté, znásilňovány ženy, docházelo k systematickému žhářství. Se zemí byly srovnány vesnice Divoselo, Čitluk a Počitělj, ve kterých žili etničtí Srbové.
Kanadský velitel jednotek UNPROFOR plukovník Jim Calvin byl jednáním chorvatské armády otřesen. Požádal tedy svého nadřízeného francouzského velitele Jeana Cota o zásah, ovšem to bylo odmítnuto. +more Proto se Jim Kalvin rozhodl k samostatné akci a zaútočil na řádící chorvatské jednotky. Během celodenních bojů Kanaďané vytlačili chorvatskou přesilu za cenu čtyř zraněných vojáků. Chorvaté přišli minimálně o třicet útočníků, ovšem jejich ztráty byly zřejmě vyšší, protože všechny zraněné a menší počet mrtvých si odnesli při ústupu. Vzhledem k tomu, že svět se díval v jugoslávské občanské válce nevraživě jen na Srby, nesklidil zásah Kanaďanů proti chorvatským jednotkám ohlas. Ti byli za svůj úspěšný zákrok dodatečně vyznamenáni až roku 2002. Zatímco Kanaďané považují tuto bitvu za nejvýznamnější kanadské vojenské vystoupení od doby Korejské války, Chorvaté ji dlouho zapírali nebo prezentovali jako nepodstatné a bezvýznamné vojenské střetnutí či dokonce se snažili tvrdit, že Kanaďané válčili proti Srbům.
Údaje o počtu zabitých Srbů se liší a pohybují se kolem jednoho sta. Uvádí se, že počet mrtvých a zmizelých etnických Srbů po útoku byl 88, z toho 26 obětí bylo starších 60 let a 17 obětí ženského pohlaví. +more Organizacemi pro uprchlíky je uváděno 103 mrtvých a 5 nezvěstných.
Mezinárodním trestním tribunálem pro zločiny v bývalé Jugoslávii byl za tento masakr obviněn bývalý hlavní chorvatský vojenský velitel generál Janko Bobetko a generálové Rahim Ademih (kosovský Albánec) a Mirko Norac. Další viníci Agim Çeku a generál Stepan Stipešic zůstali mimo, i když kanadští vojáci 2. +more praporu učinili o řádění Chorvatů obsáhlá prohlášení a byli ochotni proti Agimu Çekovi u soudu svědčit.
