Opeření dinosauři

Opeření dinosauři jsou skupina dinosaurů, kteří mají primitivní peří, podobné tomu u dnešních ptáků. Nálezy těchto dinosaurů byly učiněny v Číně, Mongolsku, Evropě i Severní Americe. Většina prokazatelně opeřených druhů byla nalezena v Číně. Mezi první historicky objevené opeřené teropody patřil „prapták“ Archaeopteryx lithographica, formálně popsaný již roku 1861.

Charakteristika

Předpoklad, že dinosauři jsou předky ptáků, byl poprvé vysloven již v 60. letech +more_století'>19. století, a to i v souvislosti s objevem „praptáka“ archeopteryxe. Všeobecné podpory se však dočkal až v 70. letech minulého století, především zásluhou paleontologů jako Robert T. Bakker. Dnes jsou ptáci považováni dokonce za specializovanou skupinu teropodních dinosaurů. Jedním z nejlepších potvrzení této teorie jsou nálezy dinosaurů s pernatým pokryvem těla z oblasti Liao-ning v Číně (především formace Yixian). Nejde však o blízce příbuzné druhy, zařaditelné například do jediné čeledi. V roce 1996 byl oznámen objev prvního dinosaura s primitivním pokryvem těla podobným srsti. Dostal jméno Sinosauropteryx prima, byl to malý teropod asi 1 metr dlouhý. Následovaly další nálezy a dnes víme již téměř o 50 rodech neptačích dinosaurů s tímto tělesným pokryvem (v různém stadiu vývoje). U několika rodů bylo opeření prokázáno na kosterním aparátu nebo chemickou analýzou. Výzkum moderními technologiemi dokazuje, že pernatý tělní pokryv byl u některých rodů (např. Anchiornis) ještě podstatně výraznější, než se dříve předpokládalo.

K dochování pravěkého peří patrně přispěla druhohorní atmosféra s vyšším obsahem oxidu uhličitého a obecně vyššími průměrnými teplotami, díky kterým mineralizační procesy probíhaly rychleji (a organický materiál z odumřelých organismů měl větší šanci fosilizovat a dochovat se tak do současnosti).

Význam opeření

Sauropod druhu Dongbeititan dongi se brání útoku smečky opeřených teropodů druhu Yutyrannus huali. +more V zimě mohl v ekosystémech souvrství Yixian padat sníh, což bylo na poměry druhohorní éry velmi neobvyklé. Opeření pomáhalo dinosaurům tyto podmínky snášet. Dnes se zdá být jisté, že peří vzniklo u dravých celurosauridních teropodů primárně jako insulace (ochrana tělesné teploty), případně jako prostředek k prodlužování skoků (např. při lovu potravy) nebo z větve na větev při arboreálním způsobu života. Význam mělo také jako signalizační orgán. Peří u dnešních ptáků tak rozhodně nevzniklo primárně jako prostředek k letu. Schopnost letu je tedy vlastně až vývojovou exaptací (druhotnou adaptací). Většina dosud známých opeřených dinosaurů patří mezi plazopánvé, ale známe i dva ptakopánvé. Jejich společný předek tedy byl ten první dinosaurus, tudíž je možné, že peří je společným znakem všech dinosaurů a někteří ho postupně ztratili. Peří opeřených dinosauřích samců mohlo sloužit jako lákadlo pro samice.

U některých dinosaurů peří skutečně sloužilo primárně jako tepelná izolace, a to zejména u druhů, žijících v chladnějším prostředí. Příkladem mohou být tzv. +more polární dinosauři z území dnešní Antarktidy, Austrálie, Aljašky, ruského Dálného Východu nebo i čínské provincie Liao-ning (např. souvrství Yixian a Jeholská biota obecně). V těchto prostředích museli dinosauři snášet teploty pod bodem mrazu a setkávali se zřejmě i s pro druhohorní éru neobvyklým sněhem a ledem.

Vývoj peří

Vědecká studie z roku 2018 dokazuje, že tělesné opeření a metabolismus se zřejmě do značné míry vyvíjely společně. Maniraptorní dinosauři a primitivní jurští a křídoví ptáci však měli zřejmě nižší bazální teplotu než současní ptáci. +more V roce 2015 byla publikována odborná práce zabývající se vývojem a výskytem různých typů pernatého integumentu u neptačích dinosaurů a i prvních ptáků v období druhohor.

Výzkumy výborně zachovaných exemplářů ptakoještěrů publikované v roce 2022 odhalily, že měli na těle dobře vyvinuté opeření, které bylo barevné a mohlo hrát významnou úlohu při signalizaci a komunikaci. Pravděpodobně se také jednalo o synapomorfii (sdílený odvozený znak) ptakoještěrů i dinosaurů.

Výčet druhů

Zahrnuje pouze taxony s dochovaným (nikoliv jen předpokládaným) pernatým integumentem. Mnoho dinosauřích rodů se zachovalo bez tohoto synapomorfního znaku, opeření se však u nich předpokládá. +more Největším dinosaurem, který téměř s jistotou opeření měl, byl obří oviraptorid Gigantoraptor, popsaný v roce 2007. Stejně velký pak byl prokazatelně opeřený Yutyrannus, popsaný roku 2012.

Rod + rok popisu/objevu opeření

# Ostromia (1970) # Avimimus* (1987) # Sinosauropteryx (1996) - první prokazatelně „opeřený“ neptačí dinosaurus # Protarchaeopteryx (1997) # Caudipteryx (1998) # Rahonavis* (1998) # Shuvuuia* (1998) - opeření prokázáno biochemicky # Sinornithosaurus (1999) # Beipiaosaurus (1999) # Microraptor (2000) # Nomingia* (2000) # Epidendrosaurus (2002) # Cryptovolans (2002) # Scansoriopteryx (2002) # (. )Psittacosaurus (2002) - keratinové "štětinky" na ocase # Yixianosaurus (2003) # Dilong (2004) # Pedopenna (2005) # Jinfengopteryx (2005) # (. +more)Juravenator* (2006) # Sinocalliopteryx (2007) - nejdelší opeřený dinosaurus (237 cm) # Velociraptor* (2007) # Similicaudipteryx* (2008) # Epidexipteryx (2008) # Anchiornis (2009) # Tianyulong (2009) - první prokazatelně „opeřený“ ptakopánvý dinosaurus # Concavenator (2010) # Xiaotingia (2011) # Yutyrannus (2012) # Sciurumimus (2012) # Ornithomimus (2012) # Eosinopteryx (2013) # Citipati (2013: pygostyle) # Conchoraptor (2013: pygostyle) # Jianchangosaurus (2013) # Changyuraptor (2015) # Kulindadromeus (2014) # Deinocheirus (2014) # Yi (2015) # Zhenyuanlong (2015) # Dakotaraptor (2015) # Apatoraptor (2016) # Jianianhualong (2017) # Caihong (2018) # Xingtianosaurus (2019) # Ambopteryx (2019) # Wulong (2020) # . Chirostenotes (2020) # Ubirajara (2020).

Podle některých studií by do této umělé skupiny patřili i známí „praptáci“ rodu Archaeopteryx a Wellnhoferia. Dnes existuje předpoklad, že opeření bylo synapomorfií (sdíleným odvozeným znakem) mezi všemi celurosauřími teropody. +more V případě posledního rodu jde o prvního ptakopánvého dinosaura s prokázaným proto-peřím. U rodu Velociraptor bylo opeření prokázáno pouze druhotně na základě kostních struktur pro uchycení per (nebyly tedy objeveny přímo fosilizované otisky peří). U ostatních taxonů, označených symbolem „*“ bylo opeření prokázáno nepřímo (tedy nikoliv jako otisk u fosílie, nýbrž chemicky či přítomností papil).

„Opeření“ u ptakopánvých

Unikátním objeven byly podobné „štětinovité“ struktury tvořené kolagenem také u ptakopánvého dinosaura rodu Psittacosaurus. Na konci ocasu tohoto drobného spodnokřídového býložravce se nacházel jakýsi vějíř z kolagenních vláken, strukturou podobný peří teropodních dinosaurů. +more Zcela výjimečným objeven je pak především první „opeřený“ ornitopod rodu Tianyulong, popsaný v roce 2009 z Číny. V roce 2014 jej pak doplnil objev rodu Kulindadromeus z Ruska. Tento sibiřský taxon byl datován na stáří kolem 170 milionů let a je tak v současnosti nejstarším prokazatelně opeřeným dinosaurem vůbec.

Velikostní rekordman

Zdaleka největším neptačím dinosaurem, u něhož bylo zatím opeření (resp. pernatý pokryv těla) zcela prokázáno, je čínský tyranosauroid Yutyrannus huali, popsaný v dubnu roku 2012. +more V dospělosti dosahoval délky až 9 metrů a hmotnosti přes 1,4 tuny. Předchozí „rekordman“ Beipiaosaurus inexpectus byl nesrovnatelně menší, na délku měřil asi 2,2 metru a vážil jen několik desítek kilogramů. Je možné, že na některých částech těla byl opeřený například i proslulý Tyrannosaurus rex, přímo dokázat to ale zatím nelze.

Významné objevy

V roce 2012 byly v souvrství Yixian objeveni bezobratlí paraziti v podobě obřích blech druhu Pseudopulex magnus. Samičky těchto krev sajících parazitů dosahovaly délky až 23 mm a živily se zřejmě krví teplokrevných tvorů, včetně opeřených dinosaurů. +more Dalšími jejich hostiteli pak mohli být také ptakoještěři, pravěcí savci a praptáci. V prosinci 2016 byl oznámen objev fantasticky zachované části opeřeného dinosauřího ocasu v jantaru ze severního Myanmaru. Dochovaná část měří asi 3,6 centimetru a vykazuje dobře patrné jemné opeření, podobné ozdobnému peří současných tropických ptáků. U dinosauřího pera zalitého v jantaru byly také objeveny dva druhy klíšťat, které pravděpodobně v pernatém integumentu těchto dinosaurů cizopasily. Je možné, že opeření byli i obří čínští oviraptorosauři rodu Gigantoraptor a Beibeilong, u nichž známe obří vejce o délce kolem půl metru. Ta mohla být zahřívána právě opeřením těchto teropodů. U několika fosilií teropodních dinosaurů již byly identifikovány také původní melanozomy a barviva, takže bylo možné rekonstruovat jejich přibližné zbarvení (např. rody Anchiornis, Sinosauropteryx ad. ). V listopadu roku 2019 bylo oznámeno, že v hornině z jihovýchodní Austrálie bylo dochováno první peří australských „polárních“ teropodních dinosaurů.

Objevy v jantaru z Myanmaru ukázaly, že v době před 99 miliony let (přelom spodní a svrchní křídy) existovalo množství vnějších parazitů, kteří se zřejmě živili peřím dinosaurů nebo jeho deriváty. Takovým ektoparazitem byl například druh Mesophthirus engeli, formálně popsaný na konci roku 2019.

Objevy v jantaru ze Španělska dokládají, že dinosauří peří staré přes 100 milionů let bylo nejspíš obvyklým zdrojem potravy pro larvy některých brouků.

Vědecká práce, publikovaná v září roku 2023 ukázala, že v opeření praptáka konfuciusornise a dalších opeřených teropodů se mohou dochovat organické molekuly, konkrétně některé původní proteiny.

V ilustracích

První ilustrace opeřených dinosaurů (nebo praptáků) se objevily již na počátku 20. +more století (tzv. Proavis), skutečné rekonstrukce s vědeckou hodnotou pak až od 70. let minulého století. V současnosti jsou již zcela běžné a dřívější pojetí menších teropodů jako „šupinatých plazů“ se již prakticky zcela opouští. U některých druhů opeřených dinosaurů byla již určena také přibližná barva jejich opeření, a to na základě rozboru zachovaných fosilních melanozomů. Jak ale dokládají některé výzkumy, přesný barevný vzor může být velmi obtížné zjistit vzhledem ke změnám v rozložení a pozici melanozomů v průběhu fosilizačních pochodů.

Odkazy

Reference

Literatura

Long, J. (2008). +more Feathered Dinosaurs: The Origin of Birds. * Socha, V. (2009). Úžasný svět dinosaurů, str. 193-197.

Související články

Archaeoraptor - padělaná fosilie údajného chybějícího článku mezi opeřenými dinosaury a ptáky

Externí odkazy

[url=http://dinosaurusblog. com/2012/08/20/dinosauri-v-havu-pernatem/]Článek na webu DinosaurusBlog[/url] * [url=http://www. +moreucmp. berkeley. edu/diapsids/avians. html]Článek na webu UCMP[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061115084322/http://www. dinosauria. com/jdp/jdp. htm]Článek na webu Dinosauria. com[/url] * [url=http://research. amnh. org/vertpaleo/dinobird. html]Článek na webu AMNH[/url] * [url=http://dinosaurusblog. com/2014/03/02/prvni-dinosauri-operenec/]Článek o prvním opeřeném dinosaurovi na webu DinosaurusBlog[/url] * [url=http://tetzoo. com/blog/2019/1/1/heilmann-thompson-beebe-tetrapteryx-and-the-proavian]Článek na webu Tetrapod Zoology[/url] * [url=https://markwitton-com. blogspot. com/2019/10/megafuzz-under-microscope-how-credible. html]Článek na webu Marka Wittona[/url].

Kategorie:Teropodní dinosauři