Oploty
Author
Albert FloresOploty jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 6,5 kilometru severně od Podbořan. Oploty leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km². Vesnicí protéká Dolánecký potok.
Název
Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova pro plot či ohradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Oplot (1287, 1390), in Woplotech (1393), de Oploth (1393), na Oploty (1428), et Oplotech (1475), na Voplotech (1615), Woblathy (1626) a Oblat nebo Oploty (1787 a 1846). +more Existuje také lidový tvar Oblot.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1287 a nachází se v přídomku Vlka z Oplot. Roku 1392 (podle Rudolfa Anděla roku 1292) patřila část vesnice Matěji z Kněžic, který zemřel okolo roku 1396. +more Dalším majitelem byl Hrzek z Kněžic, po jehož smrti v roce 1437 připadl jeho majetek jako odúmrť královské komoře. Tuto část později koupil Brikcí ze Štampachu, který roku 1535 získal větší část vsi od Doroty Bohuchvalové ze Skuhrova a roku 1550 také dvůr od Mandalény z Fictumu. Brikcí zemřel v roce 1564 a Oploty po něm zdědil nejstarší syn Adam, který si ve vsi nechal postavit tvrz, na níž sídlil ještě okolo roku 1603. Když zemřel, připadly Oploty jeho bratrovi Brikcímu, který sídlil v Kněžicích.
Brykcího syn Adam Gothart ze Štampachu se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1623 zabaven majetek. Oplotská tvrz při tom byla označena jako pustá. +more O rok později Oploty od královské komory koupil Augustin Schmiedt ze Schmiedtbachu. Během třicetileté války došlo roku 1631 k vojenskému vpádu Sasů do Čech. S nimi se do Oplot na krátký čas vrátil Adam Gothart ze Štampachu, ale po saském ústupu opustil zemi definitivně. Poté už nebyla tvrz nikdy obnovena a zcela zanikla.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 219 obyvatel (z toho 102 mužů), z nichž bylo 67 Čechoslováků, 143 Němců, dva Židé a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a devíti židů se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: 49 Čechoslováků a 144 Němců. Většina zůstávala u římskokatolické církve, ale žil zde také jeden člen církve československé, pět židů a tři lidé bez vyznání.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 208 | 258 | 242 | 212 | 257 | 219 | 193 | 104 | 100 | 86 | 26 | 32 | 35 | 19 |
Domy | 31 | 33 | 34 | 36 | 35 | 36 | 40 | 21 | . | 14 | 8 | 9 | 10 | 14 |
Pamětihodnosti
Uprostřed vesnice stojí barokní kaple svatého Jana a Pavla z první poloviny osmnáctého století. Naproti ní je u silnice socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1722 na podstavci s reliéfy svatých. +more Kaple i socha jsou chráněny jako kulturní památky.