Oppersdorfové
Author
Albert FloresHistorie
Původ rodu se odvozuje od hrabat z Thiersteinu (Grafen von Thierstein), nebo též Tierstein, někdy jsou psáni také hrabata z Hombergu, Honbergu, Hochinbercu nebo Hochenbergu a Hohenbergui.
Rod patřil k původní šlechtě v Horním Slezsku, později také v Dolním Slezsku. Vlastnili hrabství v Haliči, Čechách, na Moravě a Dolních Rakousích. +more Jedna z linií se nazývá podle Solms-Braunfelského panství, od roku 1969 pak Oppersdorff Solms-Braunfels. Dva členové rodu užívají od roku 1945 díky tzv. šlechtické adopci titulu princ z Radziwillu.
Jsou doloženi tři členové rodu - Jan (Hans), Jiří Maxmilián († 15. únor 1607) jeho manželkou byla Anna Popelovna z Lobkovic na Chlumci a nejmladší byl Vilém. +more Nejstarší z bratrů Jan (†1584) bojoval jako žoldnéř na mnoha bojištích Evropy ve službách císaře Karla V. a jeho bratra Ferdinanda I. Habsburského, kterému pomáhal potlačit české stavovské povstání. Byl císařským komorníkem a hejtmanem Opolského knížectví. Ferdinand I. mu za jeho služby daroval panství Dub a Frýdštejn, další statky Jan získal sňatkem (okolo roku 1561) s Magdalénou von Zedlitz, jednalo se o město Horní Hlohov (Głogówek, Polsko) a zboží (zámek). Část majetku koupil, například Osečnou, Heřmanův Městec, Týniště nad Orlicí a Častolovice. Zemřel v roce 1584 bez dědiců. Po jeho smrti zdědil majetek jeho synovec Jiří II. Maxmilián (†1606), jeho matkou byla Hedvika Kolchreiter z Lobšic (†1580), měl bratra Bedřicha (1547 - 14. únor 1615, zámek Častolovice) a sestru Hedviku (1557 - 15. květen 1580). V roce 1595 získal dědičná práva i pro své potomky.
Jiří II. spolu s bratrem Fridrichem II. +more byli uznání 12. února 1601 svobodnými pány v Českém království. Syn Jiřího II. Jiří III. byl 22. června 1626 jmenován ve Vídni říšským hrabětem. Jeho bratři - Fridrich a Václav byli jmenování hrabaty 30. dubna 1635.
Jiří III. získal zámek Ratibořice, 20. +more února 1642 vytvořil z majetku v Horním Hlohově tzv. fideikomis. Byl císařský komorník, pokladník a také hejtman Opolského knížectví. Kolem roku 1634 nechal v Hlohově postavit kapli Božího hrobu. V roce 1636 koupil slezské panství Frýdek.
V období Polsko-švédské války (1655-1660) také známé jako Švédská potopa, poskytl hrabě František Eusebius Oppersdorff (1623-1691) na svém zámku útočiště polskému králi Janu II. +more Kazimíru Vasovi (1609-1672) a jeho manželce Ludovice Marii Gonzagové (1611-1667). Král s manželkou pobývali na Horním Hlohově od 12. října do 18. prosince 1655. Během zasedání Sejmu v roce 1683 získal potvrzení na polský šlechtický titul hraběte spolu s erbem Kohouta (Bílý kohout). Byla to odměna za zásluhy v boji proti Švédským vojskům. Byl také majitelem panství Pržno. Zasadil se o přestavbu zámku ve Frýdku.
Tradiční vírou se pro ně stalo katolictví, pouze bratři Vilém a Jan Fridrich museli po Bílé hoře emigrovat.
Václav z Oppersdorfu vykonával mnoho významných úřadů na Opavsku a Krnovsku, byl dvakrát ženat. O většinu svých rodových statků svou nehospodárností přišel. +more Zemřel v roce 1688, svému staršímu synovi Heřmanovi odkázal pouze jedinou vesnici - Petrovice (dnes Petrovice u Karviné), mladší syn Václav Vejkart sloužil v armádě.
Další příslušníci rodu sloužili v císařských službách. Později založili tzv. slezskou větev. Mladší větev rodu vymřela, členové starší a slezské větve žijí dodnes.
Česká větev Oppersdorffů získala hraběcí titul již v roce 1700, ale na Moravě a ve Slezsku by uznán až roku 1746.
Významní členové
Fridrich (†1592) - nechal přestavět zámek Častolovicích, spolu se svou manželkou Magdalenou z Donína. * Jiří III. +more (1588-1651) - vnuk Jiřího I. z Oppersdorfu. Roku 1626 byl povýšen do stavu říšských hrabat, roku 1636 odkoupil panství Frýdek. Nechal postavit kostel na Prašivé a dne 5. října 1640 jej nechal zasvětit sv. Ignáci z Loyoly.
* František Josef - hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frýdštejna (22. září 1660, Brno - 23. +more května 1714, Paskov) byl moravský šlechtic. Zastával funkce ve správě moravských krajů a slezských knížectví, nakonec byl zemským hejtmanem na Moravě (1704-1714). * Eduard z Oppersdorffu (1800-1889), majorátní pán a poslanec říšského sněmu * Jan z Oppersdorfu (1832-1877), dědičný pán a člen říšského sněmu Severoněmeckého spolku * Jan Jiří z Oppersdorffu (1866-1948), fideikomisní pán, zástupce rodového svazku a katolický politik.
Spřízněnost se šlechtickými rody
Spojili se s pány z Donína, Hýrzly, Kounici, Lobkovici, Švamberky, Šliky, Valdštejny či Žerotíny.
Majetek
Horní Hlohov
Slezské linii Oppersdorffů patřil Horní Hlohov (Głogówek, Polsko) do roku 1714 se stejnojmenným zámkem. V roce 1781 jej převzala moravská větev rodu. +more Později přešel na českou větev rodu.
V době napoleonských válek v Evropě se na zámek v roce 1806 uchýlil Ludwig van Beethoven, který prchal před Francouzi. Skladatel pak svému ochránci hraběti Franzi von Oppersdorff (1778-1818) věnoval svoji +more_4_(Beethoven)'>4. symfonii. Franz byl rovněž mecenášem Johanna Sedlatzka (1789-1866), flétnisty a skladatele narozeného v Horním Hlohově.
Majitel panství Horní Hlohov byl od 12. října 1854 členem říšského sněmu Pruského království. +more Hlohovský fideikomis byl rozpuštěn 21. března 1935.
Galerie
Soubor:Siebmacher065 (v. Oppersdoff).jpg|Erb Oppersdorfů Soubor:Oppersdorff_Graf_Wappen.jpg|Erb hrabat z Opperdorfu Soubor:Głogówek_castle.jpg|Zámek Horní Hlohov
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Slezské šlechtické rody Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Moravské šlechtické rody