Osamělý jezdec

Osamělý jezdec je román německého spisovatele Thomase Manna, který vyšel poprvé v roce 1901. Dílo je považováno za jedno z největších děl světové literatury a je často zařazováno mezi klasická díla literatury modernismu. Román vypráví příběh skladatele Adrian Leverkühna, který se rozhodne obětovat všechno pro svou uměleckou genialitu. Leverkühn uzavírá smlouvu se zlým andělem, což je symbol jeho oběti. Postupem času se však vliv démona projevuje, a to zejména ve formě uměleckých výkonů, které vedou k excesům, strádání a morální zvrácenosti. Román Osamělý jezdec je bohatě založený na symbolismu a metaforách a přináší hlubokou analýzu temných stránek lidské psychiky. Thomas Mann zde reflektuje na otázky artistické geniality, ústrojí umění a tradice, ale i vztahu mezi umělcem a společností.