Oskar Hekš
Author
Albert FloresOskar Hekš (27. července 1902, Olomouc – 23. listopadu 1954, Litvínov) byl český politik a člen KSČ. Narodil se v Olomouci, kde vystudoval gymnázium. Již během studií se zapojil do komunistického hnutí a v roce 1921 se stal členem KSČ. Aktivně se angažoval v odborovém hnutí a v letech 1929-1938 byl tajemníkem Odborového svazu kovodělníků v Prostějově. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se Hekš stal členem odbojové organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího) a zúčastnil se mnoha sabotážních aktivit a ilegálního odboje proti nacistům. Byl také jedním ze signatářů Prohlášení českých domácích vlastenců, vydaného v roce 1941. Po skončení druhé světové války působil Hekš v politice. V letech 1945-1946 zastával post ministra sociální péče v Národním frontě a posléze byl členem Ústředního výboru KSČ. V roce 1948 se stal předsedou Ústřední rady odborů a v této funkci se aktivně podílel na přípravě znárodnění a dalších komunistických reforem. S postupujícím komunistickým režimem však nesouhlasil a v roce 1950 byl vyloučen z KSČ. Poté byl vězněn a mučen Státní bezpečností. Zemřel v roce 1954 vězněn na rakovinu žaludku. Oskar Hekš je dodnes považován za symbol českého odboje proti nacistické okupaci a totalitnímu režimu. Jeho jméno nese několik ulic a jiných veřejných prostranství a v Olomouci je po něm pojmenována i jedna ze základních škol.
Sportovní kariéra
S atletikou začal v roce 1928, kdy poprvé startoval v silničním závodě Běchovice-Praha. Na podzim téhož roku běžel své první maratony, v Praze skončil pátý, v Košicích desátý. +more Dne 14. července 1929 za atletický Pedestriánský klub Vinohrady získal titul mistra republiky v maratonu, roku 1930 tento titul obhájil, již však jako člen ŽSK Hagibor. Od října 1930 do března 1932 absolvoval vojenskou základní službu u pěšího pluku 44 v Liberci. V květnu 1932 zvítězil v maratonu Lány - Praha v čase 2:45:27,4.
Roku 1932 reprezentoval Československo na letních olympijských hrách v Los Angeles. Zde se nejprve umístil jako patnáctý v běhu na 10 000 metrů, posléze jako osmý v maratonu v čase 2:41:35 . +more V roce 1935 opět zvítězil v maratonu Lány - Praha.
Boj za přeložení olympijských her
Když byly olympijské hry pro rok 1936 přiděleny nacistickému Německu, usiloval jako člen Výboru pro přeložení olympijských her, aby se konaly mimo území Třetí říše. V tomto smyslu rozesílal jménem Výboru a se svým podpisem letáky sportovním svazům, tisku i úřadů, a to již od roku 1935. +more Československý olympijský výbor ho v tomto úsilí nepodpořil; jeho stanovisko bylo, že hry nepořádá Německo, ale Mezinárodní olympijský výbor, jehož zástupce se na místě přesvědčil o vzorné přípravě. Na Hekšovu stranu se nepostavily ani tehdejší velké deníky Národní listy a Lidové noviny.
Sám Oskar Hekš se na protest proti Hitlerovu režimu - nehledě na velké šance umístit se na medailových pozicích - olympijských her v Berlíně neúčastnil.
Závěr života
V listopadu roku 1941 byl pro svůj původ deportován do židovského ghetta v Terezíně. V roce 1943 byl převezen do Osvětimi, kde 8. +more března 1944 zemřel v plynové komoře.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Českoslovenští běžci Kategorie:Českoslovenští olympionici Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Atleti z Prahy Kategorie:Narození v roce 1908 Kategorie:Narození 10. +more dubna Kategorie:Narození v Rožďalovicích Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí 8. března Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim Kategorie:Oběti holokaustu Kategorie:Muži.