Osm velkých tchangských a sungských mistrů
Author
Albert FloresOsm velkých tchangských a sungských mistrů je označení pro osm předních spisovatelů tchangského a sungského období čínských dějin. Vyzdvihováni byli pro jejich prozaická díla, zejména eseje. Nicméně byli úspěšní i v dalších literárních a kulturních oborech, někteří byli i význačnými politiky.
Mezi Osm velkých tchangských a sungských mistrů patří: * Chan Jü (768-824); * Liou Cung-jüan (773-819); * Ou-jang Siou (1007-1072); * Su Sün (1009-1066); * Su Š’ (1037-1101), syn předešlého; * Su Če (1039-1112), bratr předešlého; * Wang An-š’ (1021-1086); * Ceng Kung (1019-1083).
Chan Jü a Liou Cung-jüan žili v tchangském období, ostatních šest patří do sungské éry, přesněji do období Severní Sung. Ohledně prózy byli Chan Jü a Liou Cung-jüan stylistickými inovátory, na květnatou a pravidly omezenou prózu pchien-wen, která byla mezi literáty dominantním uznávaným stylem psaní od chanských dob, reagovali propagací přímějšího a hovorovějšího stylu, který se vracel k starověké čínské próze. +more Proto je jejich hnutí známo jako hnutí klasické prózy, ku-wen jün-tung. V sungském období na ně, mimo jiné, navázal Ou-jang Siou.
Jako skupinu je dal dohromady raně mingský literární kritik Ču Jou ( 1314-1376), autor sbírky jejich esejů Pa sien-šeng wen-ťi ( „Sebraná díla osmi mistrů“). K popularizaci pojmu „Osm mistrů“ významně přispěl pozdněmingský literát Mao Kchun sbírkou Tchang-Sung pa ta ťia wen-čchao ( „Přepis děl osmi velkých tchangských a sungských mistrů“), která získala velkou popularitu a ve školách sloužila jako učebnice.