Ostravsko-karvinská uhelná pánev

Ostravsko-karvinská uhelná pánev kolem 1900 Důl Darkov v Karviné, v popředí krajina postižená důlními poklesy Ostravsko-karvinská uhelná pánev, pro kterou je také užíván hospodářský termín Ostravsko-karvinský revír, je označení části české části hornoslezské uhelné pánve. Jedná se o nejrozsáhlejší uhelnou pánev v Česku. Nachází se zde černé uhlí, které je v současnosti dobýváno výhradně hlubinnou těžbou.

Umístění a členění

Ostravsko-karvinská pánev je na jihu oddělena od podbeskydské pánve tzv. bludovickým zlomem a dělí se na část ostravskou a karvinskou. +more Ostravská část je tvořena ostravskou a petřvaldskou dílčí pánví, které jsou vzájemně odděleny tzv. michálkovickou poruchou. Ostravská část je pak od karvinské části oddělena tzv. orlovskou strukturou.

Geomorfologický celek Ostravská pánev je součástí ostravsko-karvinské uhelné pánve.

Mocnost slojí

V tomto revíru se nacházejí dvě uhelná souvrství: ostravské (celková mocnost 2880 m) a karvinské (1200 m).

Průměrná mocnost slojí ostravského souvrství je 73 cm, přičemž nejmohutnější je sloj 386 (Mohutný), jejíž mocnost ve velké části kolísá od 2 do 4 m, ale dosahuje maximální mocnosti až 6 m.

Karvinské souvrství má průměrnou mocnost slojí 180 cm, největší průměrnou mocnost má pak sloj 504 (Prokop), která v dobývacím prostoru dolu ČSM dosahuje mocnosti až 15 m.

Zajímavostí jsou intruze různého stáří do uhelných slojí, které uhelnou hmotu přetvořily nejčastěji v přírodní koks.

Celková těžba v oblasti

Celkově zde bylo vytěženo asi 1,7 mld tun černého uhlí.

Odkazy

Literatura

kol. autorů: Uhelné hornictví v ČSSR; Nakladatelství Profil, 1985

Externí odkazy

[url=http://geologie. vsb. +morecz/loziska/exkurze/exkurze2004/index. htm]Stručný přehled geologie uhlonosného karbonu české části hornoslezské pánve[/url] * [url=http://www. okd. cz/cz/tezime-uhli/ostravsko-karvinska-uhelna-panev/]Ostravsko karvinská pánev na okd. cz[/url].

Kategorie:Těžba v Moravskoslezském kraji Kategorie:Černouhelné pánve v Česku Kategorie:Vněkarpatské sníženiny