Ota Filip

Ota Filip (9. března 1930 Slezská Ostrava - 2. března 2018 Garmisch-Partenkirchen) byl český a německý spisovatel, jedna z předních postav české exilové literatury. Jeho knihy byly publikovány mezi jiným v češtině, němčině, italštině, francouzštině, španělštině, japonštině a slovinštině.

Biografie

Mládí

Ota Filip se narodil v roce 1930 ve Slezské Ostravě. Jeho otec Bohumil Filip byl český cukrář a majitel kavárny v ostravské Nové Radnici. +more Jeho matka byla polského původu, rozená Marie Mikolajczykowa. Po maturitě na gymnáziu v Praze na Žižkově v roce 1948 pracoval v různých zaměstnáních. Po nástupu na vojnu v roce 1951 byl zařazen k tzv. „černým baronům“, kde se zapletl do připravovaného útěku, který ale vyzradil. Po roce 1953 byl redaktorem v novinách Mladá Fronta (Praha), redaktorem Československého rozhlasu v Plzni a v několika okresních novinách na Moravě.

Perzekuce a odsouzení v ČSSR

Počátkem 60. let byl vystaven mimosoudní perzekuci, a odsouzen k řadě dělnických profesí. +more Během těchto let začal psát své první romány, a věnoval se korespondenci s německými a rakouskými autory. Jeho přítel Horst Bienek, básník, esejista a novinář žijící v Mnichově, mu v roce 1968 zprostředkoval vydání prvního románu Cesta ke hřbitovu, v německém překladu Das Café an der Straße zum Friedhof, v nakladatelství Fischer Verlag (Frankfurt am Main). Tato první německá publikace se setkala s velkým úspěchem, a v roce 1969 následovalo italské vydání Il caffè sulla strada del cimitero v nakladatelství Garzanti (Milán). Jeho první román Cesta ke hřbitovu byl také oceněn literární cenou města Ostravy v roce 1967 (k 700. výročí založení města), a vydán v roce 1968 v ostravském nakladatelství Profil (Ostrava). Od ledna 1968 byl redaktorem nakladatelství Profil v Ostravě.

V roce 1970 byl odsouzen za podvracení republiky (§ 98, odst. 1 tr. +more zákona), mj. na základě jeho korespondence s autory, novináři a jinými představiteli kulturního a politického života v NSR, Rakousku a Švýcarsku. V roce 1974 byl donucen se vystěhovat do Německa. Tam pracoval jako lektor nakladatelství Fischer Verlag, publicista a komentátor. Publikoval řadu románů, které psal v němčině a češtině. Byly vydány v německých nakladatelstvích, a také v exilových českých nakladatelstvích v Německu, Švýcarsku a Kanadě, a od 90. let také v České republice, kde měl Filip mj. úzké kontakty s nakladatelstvím Host (Brno). Ota Filip byl členem Bavorské akademie věd a umění.

Obvinění ze spolupráce s STB

V lednu 1998 byl v programu bavorské televize (autoři Jürgen W. Möller a Prof. +more FAMU [url=://www. abscr. cz/) dokazují, že tato obvinění byla neopodstatněná (mj. , arch. číslo 14288 S StB Ostrava, V-4569 S Stb Ostrava a V-1258 MV-SÚ; citované v útvaru S FMV-SEO). Např. v červnu 1972 StB konstatuje, že "FILIP byl v roce 1969 odsouzen pro nepřátelskou činnost podle § 98 tr. zákona a po propuštění z výkonu trestu v trestné činnosti pokračoval, ve spolupráce [sic][Lubor Dohnal]]) obviněn ze spolupráce s StB (Státní bezpečnost). Tato obvinění se zakládala na falešných výpovědích kněze (hraběte) Angeluse Waldsteina (OSB, klášter Ettal, Německo) a a jiných tzv. 'svědků' v Československu a NSR. Tento program byl motivován cílem kompromitovat Filipa a znemožnit jeho publicistickou činnost v Německu a Československu v 90. letech, která se kriticky zabývala sudetoněmeckými tématy a česko-německými vztahy. Dnes přístupné materiály StB (Archív bezpečnostních složek,[/url] s exponenty pravice v oblasti kultury", tedy jinými slovy angažoval se pro disidentské hnutí, ne pro spolupráci s StB. Neopodstatněná obvinění Oty Filipa v programu bavorské televize (autoři Jürgen W. Möller a Prof. FAMU Lubor Dohnal) v lednu 1998 dohnala jeho syna Pavla, profesora matematiky na univerzitě v Bochumi (Německo), k sebevraždě. Byl traumatizován perzekucí a vězněním svého otce v letech 1969-1974 v Československu, a nemohl se smířit s další mimosoudní, sudetoněmeckými a česko-německými tématy v 90. letech motivovanou, perzekucí svého otce, tentokrát v Německu.

Život v zahraničí

Posledních dvacet let svého života žil Ota Filip se svou manželkou Marii (rozenou Ledvinovou) v podalpském městečku Murnau am Staffelsee, kde pořádal literární a jiná umělecká setkání, s německými i českými autory, literáty a novináři. Jeho manželka Marie Filip zemřela 31. +more prosince 2014, po těžké a krátké nemoci, v jeho přítomnosti v nemocnici v Mnichově. Týden předtím oslavili 61. výročí jejich svatby, 25. prosince 1953. Ota Filip zemřel 2. března 2018 v nemocnici v Garmisch-Partenkirchenu, na následky zápalu plic.

Dílo

Cesta ke hřbitovu, Profil, Ostrava, 1968 * Blázen ve městě, Konfrontace, Curych, 1975; Profil, Ostrava, 1991 * Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Edice Petlice, sv. č. +more 28, Praha, 1974; Český spisovatel, Praha, 1994 * Poskvrněné početí, Sixty-Eight Publishers, Toronto, 1976; Západočeské nakladatelství, 1990 * Valdštýn a Lukrecie, ’68 Publishers|Sixty-Eight Publishers, Toronto, 1979 * Děda a dělo, Host, Brno, 2009 * Touha po Procidě, (česky nevyšlo) * Kavárna Slavia, Český spisovatel, Praha, 1993 * Sedmý životopis, Host, Brno, 2000 * Sousedé a ti ostatní, Host, Brno, 2003 * 77 obrazů z ruského domu - Román o velké, ztroskotané lásce a vzniku abstraktního umění, Barrister & Principal, Brno, 2004 * Osmý čili nedokončený životopis, Host, Brno, 2007 Podílel se autorsky i na sborníku, pojednávajícím o tzv. Brněnském pochodu smrti:.

Ocenění

1986 cena Adelberta von Chamisso * 1991 Cena Andrease Gryphia * 2012 Medaile Za zásluhy mzz 2. +more stupeň, udělená prezidentem ČR za zásluhy o stát v oblasti umění.

Odkazy

Reference

Literatura

Jan Kubica, Spisovatel Ota Filip, Větrné mlýny (Prag) 2012, * Verspätete Abrechnungen von Ota Filip, mit einem Beitrag von Walter Schmitz sowie einer Bibliografie. Dresden : Thelem, 2012. +more (veröffentlichte 9. Dresdner Chamisso-Poetikvorlesungen) [http://searchworks. stanford. edu/view/9704726] * Kliems, Alfrun: Im Stummland : zum Exilwerk von Libuše Moníková, Jiří Gruša und Ota Filip, Frankfurt am Main ; Berlin ; Bern ; Bruxelles ; New York ; Oxford ; Wien : Lang, 2003 * Massum Faryar, Fenster zur Zeitgeschichte : eine monographische Studie zu Ota Filip und seinem Werk, Berlin : Mensch-und-Buch-Verl. , 2005 * Kritisches Lexikon zur deutschsprachigen Gegenwartsliteratur. Hrsg. v. Heinz Ludwig Arnold. München: edition text + kritik * * * * KUBICA, Jan. Ota Filip. Ein Vermittler zwischen zwei Kulturen. In: HRDINOVÁ, Eva Maria. Kdopak by se překladu bál. Překlad jako didaktický nástroj pro výuku cizích jazyků II. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. ISBN 978-80-244-5855-7. S. 49-56. (německy).

Externí odkazy

[url=https://www. otafilip. +morede]Osobní stránky[/url] * [url=https://limam. upol. cz/Authors/Detail/426]Ota Filip[/url] na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska * [url=http://www. protimluv. net/protimluv/11-12/strana. php. cislo=9]Ota Filip a poznámky k jeho takzvaným ostravským románům[/url] * [url=http://www. czsk. net/svet/clanky/osobnosti/filip. html]Ota Filip: Před minulostí nelze utéct[/url] - rozhovor * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/osm-zivotopisu-oty-filipa--1463069]Pořad Českého rozhlasu Osm životopisů Oty Filipy, obsahuje množství dosud nezveřejněných informací a dokumentů ze života Oty Filipa včetně citací materiálů Státní bezpečnosti o Filipově spolupráci[/url].

Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Úmrtí v roce 2018 Kategorie:Úmrtí 2. března Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Narození 9. března Kategorie:Narození v Ostravě Kategorie:Čeští exiloví spisovatelé Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století.