Otakar Bradáč

Technology

12 hours ago

Author

Otakar Bradáč byl český bojovník za svobodu a komunistický politik. Narodil se 20. března 1925 v Kravařích u Nového Jičína. Ve druhé světové válce bojoval v protinacistickém odboji a byl vězněn v koncentračním táboře. Po válce se stal členem Komunistické strany Československa a aktivně se podílel na její činnosti. V letech 1948-1956 byl Bradáč poslancem Národního shromáždění, a poté zasedal v Ústředním výboru Komunistické strany Československa. V roce 1968 se připojil k reformnímu hnutí Pražského jara a podílel se na jeho přípravě a vydávání. Po vojenské okupaci Československa Sovětským svazem byl vyloučen z KSČ a vězněn. Po uvolnění politické situace v 80. letech se začal opět angažovat, zejména v hnutí Občanské fórum. Otakar Bradáč zemřel 7. listopadu 1994 ve věku 69 let. Je považován za významnou osobnost československého komunistického hnutí, ale také za kritika jejích nedostatků a zneužívání moci. Jeho život a politická činnost jsou hojně dokumentovány a zkoumány historiky.

Otakar Bradáč (10. listopadu 1874 Paceřice - 11. ledna 1924 České Budějovice) byl český hudební skladatel.

Život

Pocházel z hudební rodiny. Narodil se v Paceřicích v rodině učitele Josefa Bradáče a jeho ženy Marie roz. +more Pohorské. Oba jeho bratři, Ladislav Bradáč a Jaroslav Bradáč, byli rovněž hudební skladatelé. Své mladí prožil ve vlastibořické škole, kde byl jeho otec učitelem (v letech 1877-1905). Vystudoval hru na varhany na Pražské konzervatoři. Nějaký čas pobýval u bratra Ladislava ve Vukovaru ve Slavonii jako učitel hudby. Po návratu do českých zemí se stal ředitelem hudební školy v Litovli. V roce 1904 si otevřel vlastní hudební školu v Plzni a v roce 1915 v Českých Budějovicích, kterou vedl až do konce svého života. Působil i jako sbormistr českobudějovického Hlaholu.

Dílo

Bradáčovo dílo vychází z lidových motivů a je prodchnuto vlasteneckým a všeslovanským cítěním. Slovanské melodie a operní aktovka Obžínky byly odměněny cenou České akademie věd a umění. +more Kromě komorních skladeb, sborů a skladeb pro symfonický orchestr komponoval i pro dechové orchestry.

Opery

Obžínky (1896) * Kostnice sedlecká (1905)

Orchestrální skladby

Chorvatské tance (1893) * Slovanské melodie (1894) * Cikánský tanec (1895) * Symfonie „Probuzení jara v Podještědí“ (1901) * Koncertní valčíky pro klavír a orchestr (1901) * Hrad Bouzov (symfonický obraz - 1902) * Z pojizerského ráje (fantasie - 1902) * Víra, nadějě láska (symfonické básně - 1910) * V ráji slovanských Luhačovic (1910) * Symfonie „Můj sen o mrtvých“ (1912)