Otevřená věda a otevřený výzkum

Otevřená věda a otevřený výzkum jsou přístupy, které mají zajistit, aby výsledky vědeckého zkoumání, hrazeného z veřejných finančních prostředků, byly dostupné všem. Open Knowledge Foundation ji přesně definuje jako “vědecké znalosti, které lidé mohou volně užívat, znovu používat a distribuovat bez legálních, technologických a společenských omezení.” (Open Knowledge Foundation, ©2021).

Definice

Otevřená věda nebo otevřený výzkum je mnohem širší pojem, kterým se rozumí provádění a šíření výzkumu transparentnějším způsobem a na základě spolupráce. Open science lze definovat jako iniciativu / nový přístup k vědeckému bádání (Bezjak a kolektiv, 2018), jehož cílem je, pomocí různých nástrojů, prosazovat a zasazovat se o:

* transparentnost výzkumného procesu (například Open peer review - Otevřené recenzní řízení), plánování managementu dat, správa vědeckých dat),

* srozumitelné licencování (například Svobodná licence) umožňující právě ono snazší šíření výsledků vědy a výzkumu, ale také vědeckých dat, znovu využití výsledků vědy a výzkumu, možnost reprodukování výzkumu,

* spolupráci mezi vědeckými týmy v rámci jednoho oboru i mezioborově (například Open science notebooks - Otevřené laboratorní deníky, online nástroje a služby ve formě otevřených repozitářů vědeckých výsledků, publikací a dat, aplikací založených na otevřeném zdrojovém kódu),

* snazší ověřitelnost výzkumu a jeho hodnocení ze strany poskytovatelů financí na vědu a výzkum, ale i ze strany veřejností,

* snazší šíření výsledků vědy a výzkumu (například také Open access - Otevřený přístup),

* zapojení veřejnosti do vědeckých projektů.

Typologie otevřených přístupů

Východiskem pro otevřenou vědu a výzkumu je tzv. Otevřený přístup (OA). +more Jde o termín používaný pro praxi zpřístupňování recenzovaného vědeckého výzkumu a literatury volně dostupné v online repozitářích, jako je [url=https://www. mysciencework. com/]MyScienceWork[/url] , každému, kdo má zájem si je přečíst. Otevřený přístup lze použít na všechny druhy výzkumného obsahu, jako jsou publikované články v časopisech, kapitoly knih, monografie nebo výzkumná data (MyScienceWork, ©2021).

Dle portálu [url=https://www. fosteropenscience. +moreeu/about]FOSTER[/url], e-learningové platformy spojující školicí zdroje pro zájemce o otevřenou vědu, lze různé "otevřené přístupy", resp. složky otevřené vědy rozdělit následovně:.

/graf nelze vložit z důvodu oprávnění - https://www.fosteropenscience.eu/taxonomy/term/100 /

Historie

Historii otevřené vědy a výzkumu lze sledovat již od 17. století, kdy začaly být vydávány první vědecké časopisy (Journal de Scavans - 5. +more1. 1665 a [url=https://royalsocietypublishing. org/journal/rstl]Philosophical Transactions of the Royal Society[/url]  - 6. 3. 1665), které shrnovaly výsledky vědeckého zkoumání. Do té doby vědci mezi sebou komunikovali především osobními dopisy.

Pojem “Otevřená věda” (anglicky „OpenScience“) vymyslel Steve Mann v roce 1998, které si následně zaregistroval jako názvy domén openscience. com a openscience. +moreorg, které v roce 2011 prodal [url=http://degruyter. com]Walter de Gruyter GmbH[/url].

V novodobé historii je otevřený přístup pro vědu a výzkum tématem od počátku 21. století, kdy v roce 2002 proběhla v Budapešti konference pod názvem Budapest Open Access Initiative ([url=https://www. +morebudapestopenaccessinitiative. org/]Budapešťská iniciativa otevřeného přístupu[/url]) organizovaná Open Society Foundations. V roce 2003 následoval Bethesda Statement on Open Access Publishing ([url=https://www. researchgate. net/publication/48547523_The_Bethesda_Statement_on_Open-Access_Publishing]Prohlášení o otevřeném přístupu k publikování z Bethesdy[/url]) a v tomtéž roce pak Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities ([url=https://openaccess. mpg. de/Berlin-Declaration]Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách[/url]), (Plánková, 2007PLANKOVÁ, Jindra. Klíčové iniciativy Open Access - „3B“. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 12 [cit. 2021-11-21].

. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12664).

Tyto přístupy se postupně stávají i oficiálními politikami a pro jejich podporu a zajištění vzniká celá řada iniciativ, platforem a nástrojů jak na úrovni jednotlivých států, tak i v rámci mezinárodní spolupráce.

Regulatorní a legislativní opatření pro otevřenou vědu a výzkum

Evropská unie

Na úrovni Evropské unie je pro zakotvení otevřené vědy a výzkumu zásadní [url=https://eur-lex. europa. +moreeu/legal-content/CS/ALL/. uri=CELEX:32019L1024]Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024[/url] ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění).

V dokumentu se v úvodu pod bodem (3) uvádí: “V návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami a na základě výsledků posouzení dopadů má Komise za to, že je zapotřebí opatření na úrovni Unie, jež by řešilo přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé Unii, s cílem aktualizovat legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií a dále stimulovat digitální inovace, zejména pokud jde o umělou inteligenci.”

Jako nástroj pro sdílení dat z otevřeného výzkumu byl vytvořen Evropský cloud pro otevřenou vědu: European Open Science Cloud (EOSC). Jeho ambicí je poskytnout evropským výzkumníkům, inovátorům, společnostem a občanům otevřené multidisciplinární prostředí, kde mohou publikovat, vyhledávat a znovu používat data, nástroje a služby pro výzkum, inovace a vzdělávací účely. +more (EOSC, ©2021). Za účelem řízení evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) byla založena 29. července 2020 Asociace EOSC se čtyřmi zakládajícími členy a od té doby se rozrostla na více než 200 členů a pozorovatelů.

Členství v Asociaci zavazuje ke společné odpovědnosti za plnění cílů dohodnutých v [url=https://www. eosc. +moreeu/sites/default/files/EOSC_Memorandum_30_July_2021. pdf]Memorandum o porozumění[/url] podepsaném Evropskou unií a Asociací EOSC za účelem vytvoření oficiálního partnerství. Asociace hraje důležitou roli tím, že pomáhá koordinovat a řídit investice prostřednictvím svých řídících struktur.

Další evropskou aktivitou je [url=https://www. scienceeurope. +moreorg/]Science Europe[/url]. Organizace zastupující velké veřejné organizace, které financují nebo provádějí výzkum v Evropě. Spojuje odborné znalosti z největších a nejuznávanějších evropských výzkumných organizací, aby společně posouvaly hranice toho, jak je vědecký výzkum produkován a přináší společnosti výhody.

Klíčový program EU pro financování výzkumu a inovací je Horizon Europe. Tento program usnadňuje spolupráci a posiluje dopad výzkumu a inovací při vývoji, podpoře a provádění politik EU při řešení globálních výzev (viz [url=https://ec. +moreeuropa. eu/info/research-and-innovation/funding/funding-opportunities/funding-programmes-and-open-calls/horizon-europe_en]Horizon Europe - EU[/url]). V programu Horizon Europe se "open science" stává jedním z hodnotících kritérií žádostí o podporu, kdy příjemce musí zajistit otevřený přístup ke všem vědeckým recenzovaným publikacím vztahujícím se k výsledkům projektu (viz [url=https://openscience. cuni. cz/OSCI-141. html]Horizon Europe - CUNI[/url]).

===== Česko ===== V České republice je odborným a poradním orgánem vlády České republiky Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Rada je zřízena [url=https://www. +morezakony. cz/zakony/2002/101/zakon-130-2002-Sb-zakon-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho-vyvoje-a-inovaci-z-verejnych-prostredku-a-o-zmene-nekteryc-SB2002130]zákonem č. 130/2002 Sb. [/url] , o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (VVI, ©2021).

Rada pro výzkum, vývoj a inovace pokračuje v činnosti Rady pro výzkum a vývoj podle [url=https://www. vyzkum. +morecz/RedirectorSekce. aspx. idsekce=861]§ 35 zákona č. 130/2002 Sb. [/url], ve znění účinném do dne 1. července 2009, a v činnosti Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj, zřízené zákonem č. 300/1992 Sb. , o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Členové dosavadní Rady vlády České republiky pro výzkum a vývoj se rozhodnutím vlády stávají členy Rady.

Otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu financovaného z veřejných prostředků, vytvoření společné evropské datové infrastruktury tzv. „European Open Science Cloud“ (EOSC), související legislativní úpravy, ale také změna hodnocení výzkumu, jinými slovy „Open Science“, patří v současnosti k nejvýraznějším tématům evropské politiky VaVaI (VVI, ©2017).

V dokumentu Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ se pak uvádí: “V ČR je dále nutné v zájmu zvyšování kvality výzkumu posílit otevřenost výzkumného prostředí napojením na mezinárodní výzkumnou obec podporou mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, a podporou obousměrné mezinárodní mobility. ” (str. +more 12) Jedním z dílčích opatření stanovených ve výše jmenované národní politice je zajistit otevřený přístup k těm výsledkům a datům VaV, vytvořeným za využití veřejných prostředků, které jsou volně šiřitelné a vyjednat s významnými vědeckými vydavateli pravidla jejich zveřejňování v režimu Open Access návazně na projekt [url=https://www. czechelib. cz/cs/]CzechELib[/url].

Projekt CzechELib byl zahájen v lednu 2017 a jeho realizátorem se stala Národní technická knihovna. Misí projektu CzechELib je vytvořit pro členské instituce kvalitnější podmínky pro přístup k elektronickým informačním zdrojům (EIZ), zvýšit výkonnost oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání a zároveň se zařadit po bok ostatních vyspělých zemí, které podobná národní licenční centra úspěšně provozují. +more Souvisejícími opatřeními pak jsou zajištění jednotného legislativního prostředí pro fungování systému VaVaI, a zejména zajištění otevřeného přístupu k výsledkům VaV financovaného z veřejných zdrojů k recenzovaným vědeckým článkům a výzkumným datům v souladu s evropskou legislativou ([url=https://www. zakony. cz/zakony/2002/101/zakon-130-2002-Sb-zakon-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho-vyvoje-a-inovaci-z-verejnych-prostredku-a-o-zmene-nekteryc-SB2002130]Zákon č. 130/2002[/url] ).

Na akademické úrovni pak probíhají další aktivity. Jde zejména o aktivitu AV ČR, CESNET, MUNI, NTK, UK, VŠCHT, kdy byla založena Pracovní skupina pro správu vědeckých dat v ČR [url=https://www. +morewg-rdm. cz/]WG-RDM. CZ[/url]. Pracovní skupina řeší aktivity relevantní pro práci na projektech zapojených institucí. Jedná se o plně otevřenou skupinu lidí se zájmem o správu vědeckých dat v kontextu FAIR principů, Open Science a EOSC.

Na Univerzitě Karlově probíhá aktivita Open Science, a to konkrétně od června 2013, kdy byla Akademickým senátem Univerzity Karlovy schválena [url=https://cuni. cz/UK-4058-version1-koncepce_edicni_politiky_uk_2013. +morepdf]Koncepce ediční politiky Univerzity Karlovy[/url], která zahrnuje mj. cíle související s postupným otevíráním tvůrčí činnosti na UK. Na tento dokument navázala Univerzita Karlova v říjnu 2013 podpisem tzv. Berlínské deklarace, čímž se veřejně přihlásila k podpoře myšlenky open access. Následně 15. prosince 2017 schválil Akademický senát Univerzity Karlovy společnou deklaraci k politice otevřeného přístupu (open access) na Univerzitě Karlově.   Dále Nakladatelství Karolinum vydalo v roce 2018 svou [url=https://karolinum. cz/informace-a-sluzby/open-access]Vydavatelskou politiku Open Access[/url] a v současné době nabízí možnost otevřeně publikovat nejen články v jím vydávaných časopisech, ale také vědecké monografie.  .

V rámci Akademie věd České republiky probíhá aktivita [url=https://www. otevrenaveda. +morecz/cs/index. html]Otevřená věda[/url], která je nástrojem pro stáže pro studenty, kurzy pro pedagogy, popularizátory ap.

Svět

V globálním měřítku je pak téma otevřené vědy a výzkumu prezentováno zejména Organizací spojených národů, UNESCO a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

===== OSN ===== V únoru roku 2021 proběhla poslední (druhá) mezinárodní [url=https://www. un. +moreorg/en/library/OS21]Open Science Conference[/url] pořádaná mimo jiné knihovnou Dag Hammarskjöld a dalšími odděleními organizace. Konference přinesla globální diskusi o otevřené vědě a opatřeních v oblasti klimatu a upozornila na národní a mezivládní organizace, politiky a iniciativy Open Science z celého světa.

===== UNESCO ===== UNESCO, jakožto Agentura OSN s mandátem pro vědu, je legitimní globální organizací, která je schopna budovat vizi otevřené vědy a principů sdílených hodnot. Na 40. +more zasedání Generální konference UNESCO proto 193 členských států pověřilo Organizaci vývojem mezinárodního standardizačního nástroje pro otevřenou vědu ve formě doporučení UNESCO o otevřené vědě.

Usnesením 41. Generální konference Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), v Paříži v listopadu 2021 byla deklarována nutnost řešení naléhavých environmentálních, sociálních a ekonomických výzev souvisejících se stále hlubší globalizací světa. +more Cílem dokumentu Doporučení UNESCO pro Open Science "je poskytnout mezinárodní rámec pro politiku a praxi otevřené vědy, který uznává oborové a regionální rozdíly, bere v úvahu akademickou svobodu, genderově rozdíly a specifické výzvy vědců i dalších aktérů otevřené vědy v různých zemích. Rovněž přispívá ke snížení digitálních, technologických a znalostních rozdílů existujících mezi zeměmi i uvnitř zemí" (UNESCO, 2021).

Těmito doporučeními mimo jiné jsou:

* podpora společného chápání otevřené vědy, * rozvoj příznivého politického prostředí, * investice do otevřených infrastruktur, služeb, lidských zdrojů, školení, vzdělávání, digitální gramotnosti, * ale i podpora mezinárodní spolupráci.

===== OECD ===== V roce 2007 zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zprávu o přístupu k veřejně financovaným výzkumným datům. Organizace spolupracuje s členskými i nečlenskými ekonomikami na přezkoumání politik na podporu otevřené vědy a na posouzení jejich dopadu na výzkum a inovace. +more Otevřená věda má za následek velký inovační potenciál a podporuje důvěru občanů ve vědu.

Reference

Kategorie:Otevřený přístup Kategorie:Věda