Otto Strasser

Technology

12 hours ago

Author

Otto Johann Maximilian Strasser (též psáno Straßer,10. září 1897, Windsheim, Německé císařství - 27. srpna 1974, Mnichov, NSR) byl německý politik a člen NSDAP. Spolu s bratrem Gregorem a s Josephem Goebbelsem vedl levicové a revoluční křídlo strany, takže se dostával do sporů s Hitlerem, který ho roku 1930 ze strany vyloučil. Strasser pak založil ilegální organizaci Černá fronta, emigroval do Prahy, unikl četným atentátům Gestapa a roku 1939 zakotvil v Kanadě. Hitlerovu porážku nadšeně uvítal, ale marně se snažil obnovit svoji politickou činnost. Jeho myšlenky o národně revolučním socialismu (strasserismus) se objevují u krajně pravicových a neonacistických skupin nejen v Německu.

Život

Působení v NSDAP

Otto Strasser se narodil v Bavorsku. Účastnil se první světové války, kde byl zraněn a vyznamenán. +more Po návratu do Německa v roce 1919 sloužil v organizaci Freikorps, s níž potlačoval Bavorskou republiku rad. Roku 1920 vstoupil do sociálně demokratické strany. Nesouhlasil však se socialisticko-reformistickým postojem strany, zvláště s potlačením dělnického povstání v Porúří, a stranu brzy opustil. V roce 1925 se připojil k NSDAP, kde jeho bratr Gregor už působil několik let jako novinář, a s ním a s Josephem Goebbelsem vedl radikálně levicové křídlo v Berlíně. Jejich frakce obhajovala podporu pro stávky, znárodňování bank a průmyslu, a - navzdory uznávaným rozdílům - bližší vazby se Sovětským svazem. Zatímco Hitler byl ovlivněn Othmarem Spannem a jinými konzervativními mysliteli, Otto Strasser měl myšlenkově blíž k sociologům Maxi Weberovi a Werneru Sombartovi. Ideovým předchůdcem této frakce v NSDAP byl spoluzakladatel strany Gottfried Feder. Hitler jejich linii odmítal, protože by mohla odradit střední vrstvy a velké ponikatele. Strasserova frakce byla nakonec poražena roku 1926 na sněmu v Bamberku, kde se Joseph Goebbels spojil s Hitlerem. Strasser však přesto pokračoval ve vedení levého křídla NSDAP až do roku 1930, kdy byl Hitlerem vyloučen.

Působení v Černé frontě a exil

Na tento popud založil Otto Strasser "Černou frontu", organizaci zklamaných nacistů a komunistů, kteří se chtěli Hitlerovi pomstít. Strasserův antisemitismus byl zaměřen hlavně na bohaté Židy a židovské podnikatele a po jeho vyloučení z NSDAP nebyl na prvním místě jeho programu, takže v Černé frontě působil například Helmut Hirsch. +more Strasserova Černá fronta však nedokázala čelit Hitlerovu nástupu k moci v roce 1933.

V Noci dlouhých nožů (29. /30. +more června 1934) byl zavražděn Ottův bratr Gregor. Otto přežil, protože emigroval do Prahy, kde ho policie ochránila před několika atentáty.

V roce 1938 vydal knihu Masaryk: vůdce nové Evropy (Masaryk: ein Führer zum neuen Europa). V knize, kterou věnoval "českému národu v jeho nejtěžší hodině", ocenil přínos díla T. +more G. Masaryka a oslavil ho jako představitele demokratické Evropy.

Po okupaci Sudet v roce 1938 Strasser usoudil, že se jeho život opět ocitl v ohrožení, a emigroval nejprve do Švýcarska, poté do Francie, a nakonec roku 1940 do Portugalska. Goebbels přitom Strassera odsoudil jako „veřejného nepřítele číslo jedna“ a slíbil 500 tisíc dolarů za Strasserovu hlavu. +more Několik najatých atentátníků se tehdy vydalo do Lisabonu, kde Strasser pobýval. Prohledali celý Lisabon, jenže Strasser se o atentátu dozvěděl a včas emigroval do Kanady. Nakonec se usadil v kanadské obci Paradise (Nové Skotsko), kde bydlel v patře nad místním obchodem.

Návrat

Roku 1945 přivítal Strasser Hitlerův konec s nadšením, do Německa se však vrátit nemohl. Obával se, že dopadne stejně, jako deset nacistických předáků v Norimberském procesu s rozsudkem „trest smrti oběšením“. +more Strasser se začal živit jako novinář a vydával noviny New Politician, které byly do Německa odesílány letadlem.

Teprve v roce 1955 dostal Strasser od západoněmecké vlády povolení vrátit se do Německa, znovu získal německé občanství a usadil se v Mnichově. Poté se pokoušel vytvořit novou stranu, ale nedokázal získat jakoukoli podporu. +more Po zbytek života až do své smrti roku 1974 propagoval strasserismus, svoji verzi revolučního (i když ne marxistického) národního socialismu.

Dílo

Otto Strasser publikoval také pod značkou D. G. +more a pod pseudonymem Michael Geismeier. * Hitler and I (Hitler a já). Boston 1940 (německy Hitler und Ich. Konstanz 1948. ) * Aufbau des deutschen Sozialismus (Budování německého socialismu). Leipzig 1932. * Die deutsche Bartholomäusnacht (Německá bartolomějská noc). Zürich 1935. * Wohin treibt Hitler. (Kam nás vede Hitler. ) Praha 1936. * Kommt es zum Krieg. (Bude válka. ) Grunov, Praha 1937. * Europa von morgen. Das Ziel Masaryks ('Evropa zítřka. Masarykův cíl. ). In: Weltwoche, Zürich 1939. * Der Faschismus. Geschichte und Gefahr (F'ašismus. Dějiny a nebezpečí) München 1965. * Mein Kampf. Eine politische Autobiographie (Můj boj. Politická autobiografie). Frankfurt am Main 1969.

Important

Kategorie:Členové NSDAP

Národně socialistická německá dělnická strana

antisemitismus

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Literatura

KERSHAW, Ian, Do pekel a zpět: Evropa 1914-1949. Praha 2017 * KERSHAW, Ian, Hitler. I. díl, 1889-1936: Hybris. Praha: Argo 2015 * KERSHAW, Ian, Hitler. II. díl, 1937-1945: Nemesis. Praha: Argo 2015

Související články