Oultrejordain

Technology

12 hours ago

Author

Oultrejordain (česky Zajordánsko) je archaický frankofónní termín pro území na východ od řeky Jordán. Rozkládá se jihovýchodně přes Negevskou poušť až k Akabskému zálivu. Na severu a východě nejsou, až na Mrtvé moře, žádné přirozené hranice. Na východě vedlo množství karavanních tras, kudy zboží putovalo z Egypta a Arábie do Sýrie a muslimští poutníci do Mekky.

V antických časech se toto území nazývalo Edom a Moáb. V dobách před první křížovou výpravou oblast Zajordánska ovládal Fátimovský chalífát s centrem v Egyptě, avšak egyptská přítomnost zde byla spíše symbolická, pokud nějaká. +more Když se křižáci zmocnili Palestiny a založili Jeruzalémské království, nedlouho poté se král Balduin I. zmocnil i Zajordánska, kde nechal vybudovat hrady Krak de Montréal, Krak de Moab v Keraku a zřídil vazalské Panství Oultrejourdain (francouzsky ) neboli Zajordánské panství. Křižáci také ovládali oblast kolem Petry, kde zřídili arcibiskupství podřízení latinskému patriarchátu v Jeruzalémě.

Místní nomádské kmeny se snažily rychle uzavřít s Evropany mír a držet s nimi dobré vztahy. I za křižáků bylo v této oblasti velmi málo křesťanské populace. +more Oblast byla osídlena hlavně ší'itskými beduínskými kmeny, které se živily chovem velbloudů. Mnoho syrských jakobitů z oblasti na pozvání jeruzalémských králů odešlo z oblasti do Jeruzaléma, kde znovu osídlili vyvražděné židovské čtvrti. Ostatní křesťané, kteří žili v oblasti, vyznávali kočovný, či polokočovný způsob života a západní křižáci jim příliš nedůvěřovali.

Zajordánští páni či baroni

Romain du Puy (1118-1126) * Payen le Bouteiller (1126-1147) * Maurice de Montréal (1147-1161) * Philippe de Milly (1161-1168) * Étiennette de Milly (1168-1188) ** Homfroi III. +more z Toronu (1168-1173), první manžel Étiennette ** Miles de Plancy (1173-1174), druhý manžel Étiennette ** Renaud de Châtillon (1176-1187; antiochijský kníže 1153-1163), třetí manžel * Homfroi IV. z Toronu (1187-1197) * Alice Arménská (zřejmě 1197-1199).

Soubor:Blason Châtelain de Bergues. svg|Du Puy Soubor:Da Camino-Stemma. +moresvg|Milly Soubor:Arms of the house of Châtillon. svg|Châtillon Soubor:Blason maison de Saint-Omer. svg|Saint-Omer (páni z Toronu).

Odkazy

Reference

Literatura

John L. La Monte, Feudal Monarchy in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1100-1291. +more The Medieval Academy of America, 1932. * Jonathan Riley-Smith, The Feudal Nobility and the Kingdom of Jerusalem, 1174-1277. The Macmillan Press, 1973. * * Steven Tibble, Monarchy and Lordships in the Latin Kingdom of Jerusalem, 1099-1291. Clarendon Press, 1989.