Cesko.wiki Oxfordská skupina
Author
Albert FloresJako Oxfordská skupina či Oxfordští vegetariáni je označována skupina intelektuálů, spojených s Oxfordskou univerzitou, kteří se scházeli (byť nijak organizovaně) ke konci 60. a během 70. let a položili teoretické základy práv zvířat a zvířecí etiky a pomohli tak spustit hnutí za práva/osvobození/ochranu zvířat (různé názvy souvisí s různými přístupy k etice). Lidé s podobným smýšlením sice existovali již dříve a na Oxfordské univerzitě vystupovali zejména proti experimentům na zvířatech, ale až v tomto období došlo k revitalizaci a radikalizaci hnutí, která měla trvalé následky.
Práce Oxfordské skupiny
Roku 1964 vyšla kniha Ruth Harrisonové Animal Machines (Zvířecí stroje), kritizující velkochovy a následujícího roku vyšel první článek o právech zvířat, The Rights of Animals, jehož autorkou byla spisovatelka Brigid Brophy. Když poté roku 1969 začal psát psycholog +more_Ryder'>Richard Ryder články o experimentaci na zvířatech do novin, byl kontaktován Brigid Brophy, která mu dala kontakt do tři postgraduální studenty filosofie z Oxfordu - manžele Godlovitchovi (Roslind a Stanleyho) a Johna Harrise, kteří psali eseje o právech zvířat a spojovali se s dalšími zájemci o tuto problematiku.
Jako kolektiv vydala skupina pouze jednu publikaci: Animals, Men and Morals (Zvířata, lidé a mravnost), a to roku 1971, jejímiž editory byla právě výše zmíněná trojice. V knize je také článek +more_Ryder'>Richarda Rydera, autora termínu speciesismus, o experimentování na zvířatech. Nejznámějším a nejvlivnějším členem Oxfordské skupiny byl ale filosof Peter Singer se svou knihou Osvobození zvířat z roku 1975. Nebýt setkání s členy Oxfordské skupiny, Singer by se o problematiku zacházení se zvířaty nezajímal. Když totiž jednou šel Singer v zimě roku 1970 (po přednášce na téma morální zodpovědnosti) na oběd s dalším studentem filosofie, Richardem Keshenem, Keshen se zeptal, zda špagetová omáčka obsahuje maso - a když zjistil, že ano, vybral si místo ní salát. Singer se jej zeptal na jeho stravovací preference a Keshen mu prezentoval argumenty, shromážděné Godlovitchovými.
Oxfordská skupina ze začátku sestávala převážně z postgraduálních studentů filosofie: manželů Godlovitchových, Johna Harrise, Davida Wooda a Michaela Peterse, studenta sociologie (poslední tři zmínění sdíleli byt). Tito členové měli největší vliv a byli inspirací pro další zájemce o morální filosofii, která přesahovala hranice lidského druhu. +more Počáteční inspirací byla práce Brigid Brophy, se kterou spolupracovali na knize Zvířata, lidé a mravnost. Skupina pomohla zformulovat argumenty proti morálním předpokladům, které podporovaly využívání mimolidských zvířat. Současně se zabývali aktivismem a šířili letáky na protest proti testování na zvířatech a proti lovu. Roku 1977 pomohli dva z členů, Richard Ryder a teolog Andrew Linzey, zorganizovat první akademickou konferenci o právech zvířat. Na konferenci vznikla deklarace, žádající práva pro zvířata a ukončení speciesismu, kterou podepsalo 150 zúčastněných.
Do Oxfordské skupiny je řazen i americký filosof Tom Regan, který navštívil Oxford roku 1973 a setkal se zde se Singerem. Regan je autorem deontologického argumentu pro práva zvířat. +more Mezi další členy patří dekonstrukcionistický filozof David Wood, filozof mysli Collin McGinn, velmi vlivná filozofka Mary Midgley nebo spisovatel a vydavatel Jon Wynne-Tyson. Oxfordský filosof Stephen Clark nebyl ve spojení s ostatními členy skupiny vůbec.