Cesko.wiki Oxid dusičitý
Author
Albert Flores
Vlastnosti
V plynném stavu jde o červenohnědý, agresivní, prudce jedovatý plyn, v kapalném stavu je to žlutohnědá látka, která tuhne na bezbarvé krystaly. Změna barvy při skupenských přechodech souvisí s rovnováhou mezi dimerní formou (N2O4, převládá v kondenzovaných fázích, je bezbarvá) a monomerní formou (NO2, je přítomna v plynné fázi, intenzivně červenohnědá):
: N2O4 ⇌ 2 NO2
Vznik a výroba
Vzniká ve spalovacích motorech oxidací vzdušného dusíku za vysokých teplot, oxidací oxidu dusného atmosférickým kyslíkem a ozónem a dále vzniká rozkladem kyseliny dusičné.
Průmyslově se vyrábí dvoustupňovou oxidací amoniaku:
:4 NH3 + 5 O2 → 4 NO + 6 H2O
:2 NO + O2 → 2 NO2
S vodou reaguje oxid dusičitý za vzniku kyseliny dusičné a oxidu dusnatého:
:3 NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO.
Použití
Oxid dusičitý je meziproduktem výroby kyseliny dusičné (HNO3); * Silné oxidační činidlo v průmyslových procesech; * Okysličovadlo v raketových palivech.
Okysličovadlo v raketových palivech
Kapalný oxid dusičitý se používá v dvousložkových pohonných látkách (bipropelantech) jako okysličovadlo v raketových motorech, nejčastěji v kombinaci s hydrazinem jako palivem; spalování probíhá dle rovnice
:2 N2H4 + N2O4 → 3 N2 + 4 H2O.
Směs hydrazinu s oxidem dusičitým je hypergolická, tj. uvedená reakce započne automaticky po smíchání obou složek pohonné látky. +more Proto jsou při použití této směsi raketové motory jednodušší, neboť nepotřebují zážehový systém.
Ekologická a zdravotní rizika
Koncentrace oxidu dusičitého v atmosféře v roce 2015.
V ovzduší patří oxid dusičitý, respektive oxidy dusíku, spolu s oxidem siřičitým, k plynům, které způsobují kyselé deště a poškozují tak životní prostředí (půda, vegetace, živočichové) i lidské výtvory (budovy, památky).
Dále je hlavní složkou +more8Dn. C3. AD_smog'>fotosmogu, kdy je zdrojem atomárního kyslíku v základním stavu (O(3P); jednoatomový radikál, tripletový stav) pro přízemní ozón.
Dopady na zdraví člověka
Vdechování vyšších koncentrací oxidů dusíku dráždí dýchací cesty - na sliznicích se rozpuštěním tvoří kyselina dusičná (HNO3). Vdechování vysokých koncentrací oxidů dusíku (běžně se v ovzduší nevyskytují) či čistých plynů vede k závažným zdravotním potížím či ke smrti.
NO2 má vliv na centrální nervový systém (CNS).
Předpokládaná rizika: * oxidy dusíku se vážou na hemoglobin; * podíl na vzniku nádorových onemocnění (aerosol se dostane hlouběji do plic, poškození DNA).
V Česku platí pro koncentrace oxidu dusíku (s výjimkou oxidu dusného) limity v ovzduší pracovišť (PEL; NPK - P).
Oxid dusičitý může vyvolávat biochemické změny již při relativně nízkých koncentracích počínaje 30minutovou expozicí při koncentraci okolo 380 µg/m3 (0,20 ppm).
Oxid dusičitý je pohlcován hlenem dýchacích cest z 80 až 90 procent. Způsobuje záněty dýchacích cest od lehkých forem až po edém plic.
Metaanalýza ukázala, že riziko úmrtí roste o 4 % na dlouhodobou expozici koncentraci 10 μg/m³.