Oxid zinečnatý

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Oxid zinečnatý je bílá práškovitá látka, nerozpustná ve vodě. Rozpouští se však v zředěných kyselinách a roztocích hydroxidů, jedná se tedy o amfoterní oxid. +more Oxid zinečnatý krystaluje v šesterečné soustavě nebo tvoří jemný bílý prášek známý v malířství jako zinková běloba. Oxid zinečnatý se rozkládá (na kyslík a plynný zinek) při teplotě 1 975 °C.

Historický vývoj

První použití oxidu zinečnatého (jako rudy) lze datovat ve starověku, kdy se zinek používal ve slitině s mědí jako mosaz a to již ve starověkém Egyptě okolo roku +more_l. '>1400 př. n. l. nebo Homérově době. Mosaz se získávala tavením mědi se zinkovou rudou, kterou Řekové označovali jako cadmia - časem se z tohoto názvu vyvinul název kalamín, což je nejstarší známá zinková ruda. Místo kalamín se dnes častěji nazývá zinkit.

Výskyt

Zinkit - ZnO V přírodě se nachází jako nerost zinkit neboli kalamín či červená ruda zinková.

Výroba

Laboratorní příprava

Oxid zinečnatý se dá připravit termickým rozkladem hydroxidu zinečnatého, uhličitanu zinečnatého nebo dusičnanu zinečnatého. : \mathrm{Zn(OH)_2\ \to\ ZnO+H_2O}

: \mathrm{ZnCO_3\ \to\ ZnO+CO_2}

: \mathrm{2\,Zn(NO_3)_2\ \to\ 2\,ZnO+4\,NO_2+O_2}

Průmyslová výroba

Průmyslová výroba probíhá spalováním zinku.

: \mathrm{2\,Zn+O_2\ \to\ 2\,ZnO}

Použití

Používá se jako netoxický bílý pigment při výrobě barviv známých jako zinková běloba. Je součástí gumárenských směsí nutnou při vulkanizaci kaučuku na pryž a nachází uplatnění i v keramickém a sklářském průmyslu při výrobě speciálních chemicky odolných skel a glazur nebo emailů. +more Oxid zinečnatý je také jeden z meziproduktů při výrobě zinku z rudy sfaleritu. Sloupce bloků oxidu zinečnatého se používají jako bezjiskřišťové omezovače přepětí (varistory) v elektroenergetických soustavách na principu nelineárního odporu. Ve formě nanočástic může být zdraví nebezpečný.

Reference

Literatura

Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 2. díl, 1. vydání 1961 * N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 2. díl, 1. vydání 1993

Externí odkazy

Kategorie:Zinečnaté sloučeniny Zinečnatý