Cesko.wiki PIAAC
Author
Albert FloresPIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies) je program vytvořený Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s cílem měřit schopnosti dospělých v klíčových dovednostech v oblasti zpracování informací - porozumění textu, schopnost pracovat s čísly a řešení problémů v prostředích bohatých na technologie. Shromažďuje informace a údaje o tom, jak dospělí používají své dovednosti doma, v práci i jinde ve svém životě.
Pozadí
Od počátku 90. let 20. +more století byla potřeba posuzování literárních dovedností ve vyspělých zemích řešena dvěma rozsáhlými mezinárodními průzkumy. První byla Mezinárodní průzkumy gramotnosti dospělých [url=https://en. m. wikipedia. org/wiki/Institute_of_Advanced_Legal_Studies](IALS)[/url], která byla provedena v letech 1994, 1996 a 1998. Druhým byl Mezinárodní průzkum o gramotnosti dospělých a životních dovedností, který byl proveden v roce 2003 a v letech 2006 až 2008.
Mezinárodní studie PIAAC
Tento mezinárodní průzkum se uskutečňuje ve více než 40 zemích a měří klíčové kognitivní a pracovní dovednosti potřebné pro to, aby se jednotlivci mohli účastnit dění ve společnosti a aby ekonomiky prosperovaly. Mezi zapojené země, které dokončily první vlnu výzkumuPIAAC patří:
| Austrálie | Belgie | Česká republika | Dánsko | Estonsko | Finsko | Francie | Irsko |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Itálie | Japonsko | Jižní Korea | Kanada | Kypr | Německo | Nizozemsko | Norsko |
| Polsko | Portugalsko | Rakousko | Rusko | Slovensko | Španělsko | Švédsko | USA |
| Velká Británie |
Výzkum v ČR
V roce 1998 se Česká republika zúčastnila mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých IALS. Čeští dospělí v něm ve srovnání s ostatními zeměmi prokázali vysokou úroveň dovednosti pracovat s čísly v situacích běžného života (numerická gramotnost) a získávat informace z nesouvislých textů: tabulek, grafů, formulářů apod. +more (dokumentová gramotnost). Nízká byla naopak úroveň tzv. literární gramotnosti (dovednosti pracovat se souvislými texty). Podobné rozložení silných a slabých stránek jsme zaznamenali i ve výzkumech školní mládeže (PISA, PIRLS, TIMSS). Čeští žáci v nich opakovaně prokazují nadprůměrnou úroveň přírodovědné a matematické gramotnosti a podprůměrnou úroveň čtenářské gramotnosti.