Pařížská komuna

Pařížská komuna ( La Commune de Paris) byla radikálně socialistická a revoluční vláda, která držela moc na území Paříže od 18. března do 28. května roku 1871, než byla potlačena regulérní francouzskou armádou v tzv. Krvavém týdnu (La semaine sanglante). Její členové a podporovatelé se nazývali komunardi. Debaty o politických opatřeních a výsledcích Pařížské komuny měly značný vliv na myšlenky Karla Marxe, který Komunu označil za příklad „diktatury proletariátu“.

Vznik komuny

Prusko-francouzská válka vedla k zajetí císaře Napoleona III. +more, kolapsu Druhého Francouzského císařství a vzniku Třetí Francouzské republiky. Protože byla Paříž obléhána, přesunula nová Vláda národní obrany hlavní město Francie do Toursu. Paříž, centrum radikalismu pracující třídy, byla v té době bráněna většinou zpolitizovanými a radikálními jednotkami Národních gard, namísto regulérní francouzské armády. 28. ledna 1871 Paříž kapitulovala a v únoru nový předseda vlády Adolphe Thiers podepsal s Prusy příměří, kterým byla odzbrojena armáda, ale nikoliv Národní gardy.

Dne 18. března po neúspěšném pokusu francouzské vlády odzbrojit Národní gardy zastřelili gardisté dva francouzské armádní generály. +more Po tomto incidentu převzaly Národní gardy politickou moc ve městě a vyhlásily obnovenou Pařížskou komunu (původní komuna držela moc v Paříži v době Velké Francouzské revoluce mezi lety 1792 a 1795).

Program

Dne 26. března 1871 se konaly volby do rady Komuny - socialisté chtěli být legitimní vládou. Jejich program kromě jiného obsahoval tyto body:

* národní garda nahradí policii a armádu * odstranění stávajícího státního systému * zavedení nových orgánů moci * zavedení volených a sesaditelných úředníků * zavedení sociálních opatření ve prospěch pracujících * bezplatné vyučování * řešení bytové politiky * spoluúčast dělníků při vedení podniku * vyhlášení rovnoprávnosti žen V době Pařížské komuny byl také znovu zaveden Francouzský revoluční kalendář.

Zánik

Komuny vznikaly ve všech větších městech, jako je Lyon, Toulouse, Marseille, zatímco venkov se spíše distancoval. V dubnu 1871 se uprchnuvší vláda chystala znovu zaútočit, ovšem Paříž byla obklíčena Prusy. +more V květnu se situace vyhrotila, což dokumentovala hromadná poprava, kterou revolucionáři uskutečnili 24. května 1871. Mezi 64 mrtvolami se nacházelo i tělo arcibiskupa Georgese Darboye. Když byla v květnu 1871 podepsána ve Versailles dohoda ohledně válečných reparací, které byly nejvyšší v dějinách válek, dohodla se versailleská vláda na spolupráci s Prusy a s jejich pomocí porazila Komunu 29. května. Francouzské oddíly od Versailles vedl budoucí prezident Mac-Mahon.

Poté byl zaveden teror proti komunardům, jehož výsledkem bylo 30 000 mrtvých. Poslední část komunardů byla popravena u zdi hřbitova Père Lachaise. +more Další tisíce lidí byly odsouzeny na galeje - nucené práce v koloniích (např. Nová Kaledonie).

Fotogalerie

File:Place-vendame-bbraquehais. jpg|Bruno Braquehais: Komunardi u povalené sochy Napoleona na Place Vendôme, 8. +more května 1871 Image:Commune de Paris barricade de la rue de Castiglione. jpg|Bruno Braquehais: Barikády Pařížské komuny File:Barricade18March1871. jpg|Komunardi na barikádě File:Angle-de-stmartin-et-rivoli-bbraquehais. jpg|Bruno Braquehais: Následky bojů v Paříži Roh Rue Saint-Martin a Rue de Rivoli.

Odkazy

Reference

Související články

Anarchismus * Socialismus * Zeď komunardů * Krvavý týden * Jules Vallès

Externí odkazy

Kategorie:Třetí Francouzská republika Kategorie:Dějiny Paříže 19. +more století Kategorie:Komunistické revoluce Kategorie:Dějiny anarchismu Kategorie:Vzniklo 1871 Kategorie:Zaniklo 1871 Kategorie:Revoluce v 19. století Kategorie:Revoluce ve Francii.