Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad

Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad, někdy nazývaný i dvorec pánů z Kunštátu a Poděbrad, je dům palácového typu stojící na adrese Řetězová 222/3, Staré Město, Praha 1. Na počátku 15. století patřil palác Bočkovi z Kunštátu, později zde několik let sídlil také Jiří z Poděbrad; odtud také pochází název paláce. Od roku 1964 je objekt kulturní památkou.

Historie paláce

V dnešním suterénu a přízemí stavby se dochovala tehdy přízemní část a částečně první patro dvoupodlažního románského paláce pravděpodobně z 2. poloviny +more_století'>12. století. Tento objekt byl tehdy pravděpodobně součástí rozlehlejšího dvorce. Přízemní a patrová část dnešního domu je postavena ve slohu gotickém a výrazně upravena ve slohu renesančním.

Od gotiky do baroka

Vstup do paláce přes dvůr Na počátku +more_století'>15. století patřil dvorec nejvyššímu zemskému písaři Bočkovi staršímu z Kunštátu (snad od roku 1406 do 1417). Mezi lety 1441-1453 byl palác přestavěn a při této příležitosti navýšen o další patro. Tato přestavba je přičítána Jiřímu z Poděbrad. Majiteli se na konci 15. století stali páni z Koldic, pak Míčané z Klinštejna a od roku 1579 Dorota Hrzánová z Ocelovic a na Housce, jejíž rod palác nechal znovu přestavět v renesančním slohu. Hrzánové o majetek přišli v rámci pobělohorských konfiskací. Novými majiteli se stali Šternberkové a od začátku 18. století (někdy mezi 1713-1726) Valdštejnové, kterým palác patřil do roku 1774.

Od 18. století do současnosti

Po roce 1774 již dům nepatřil žádnému šlechtickému rodu. V letech 1846-1847 byl upraven a namísto zbořené hospodářské části goticko-renesančního paláce byla přistavěna trojkřídlá dvoupatrová klasicistní budova (na adrese Liliová 946/14). +more Úpravy provedl stavitel Kašpar Předák; oba objekty jsou stavebně propojeny a mají společný dvůr.

V druhé polovině 20. století zde sídlilo archeologické oddělení a oddělení ochrany přírody Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. +more V roce 2007 byl palác zrekonstruován: v patrech byl přestavěn na luxusní byty, v přízemí se nachází hospoda U Kunštátů, podzemní prostory využívá Galerie Kunštát. Dům vlastní Hlavní město Praha.

Románský palác

Informační tabule historie paláce Trojprostorová síňová dispozice v dnešním suterénu patří k největším, nejvýstavnějším a také nejlépe dochovaným částem románských domů v Praze. +more Byla objevena v roce 1941, rozpoznána a poprvé poprvé publikována Rudolfem Hlubinkou, tehdy úředníkem stavebního odboru pražského magistrátu. Jeho tehdejší kolega Vladimír Píša pak v letech 1951 až 1960 prováděl stavebně historický průzkum. Vedle tehdy přízemních prostor a prostor v 1. patře se zachoval i severní štít, který dosahuje do výšky dnešního 1. patra. Celá stavba byla postavena z opukových kvádříků.

Současný suterén

Jedna ze dvou bočních místností Střední sál tvoří obdélný prostor zaklenutý šesti poli křížové klenby bez pasů, nesenými dvěma středními sloupy s románskými hlavicemi a patkami. +more Postranní prostory jen mírně podélného půdorysu jsou zaklenuté čtyřmi poli křížové klenby na střední křížové pilíře. Na některých klenbách se dodnes dochovaly otisky prken z podpůrného bednění, které bylo použito během jejich stavby. V obou postranních místnostech se v severozápadním a jihozápadním rohu nacházelo vytápěcí zařízení - krb, což svědčí o tom, že tyto místnosti byly obytné.

Horní podlaží

Horní část paláce má stejně jako dolní část trojdílnou, pravidelnou dispozici. Pozůstatky románské stavby jsou rozpoznatelné pouze v některých částech, originální klenby se nedochovaly, ale jejich tvary jsou patrné z částečně zachovaných čelních oblouků. +more Střední místnost byla zaklenuta dvěma poli křížových kleneb, obě boční čtvercové místnosti byly zaklenuty jedním polem křížové klenby. V bočních místnostech byla pravděpodobně také vytápěcí zařízení.

Odkazy

Reference

Literatura

PÍŠA, Vladimír. Zjištění románského štítu paláce v čp. +more 222/I . v Řeznické ulici na Starém Městě pražském. Věstník Klubu za starou Prahu a jeho odborů - Ochrana památek 28, 1953, s. 24. * PÍŠA, Vladimír. Románský palác v Řetězové ulici na Starém Městě pražském. In: Kniha o Praze, 1958, s. 47-64. * PÍŠA, Vladimír. Kunštátský dvorec. Sborník Klubu za starou Prahu - Ochrana památek, 1959, s. 47-74. * PÍŠA, Vladimír. Dvorec pánů z Poděbrad v Praze na Starém Městě. Praha, 1966 * * * * POŘÍZKA, L. ; PEŠEK, J. ; HOJDA, Z. Prager Palais. München, 1994, s. 34-35.

Externí odkazy

[url=https://www.galerieukunstatu.cz/]Oficiální stránky Galerie Kunštát[/url] * [url=https://ukunstatu.cz/cs/]Oficiální stránky restaurace U Kunštátu[/url]

Kategorie:Paláce na Starém Městě (Praha) Kategorie:Románské paláce v Česku Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Páni z Kunštátu a Poděbrad Kategorie:Románské stavby v Praze