Palác Živnostenské banky (Na příkopě)

Palác Živnostenské banky či První palác Živnostenské banky byl novobarokní bankovní palác, který stál na parcele č. p. 860/24 v ulici Na příkopě nedaleko pozdějšího Náměstí Republiky na Novém Městě, 110 00 Praha 1. Byl vybudován jako jedno ze sídel Živnostenské banky (Živnobanky), jednoho z největších českých bankovních ústavů té doby. Budova byla stržena roku 1936 v rámci výstavby nové funkcionalistické budovy Živnobanky, která se později stala hlavním sídlem České národní banky.

Dějiny budovy

Osvald Polívka: projekt prvního paláce Živnostenské banky, Na příkopě čp. +more 860/24 (zbořeno 1936) Stavbu zadalo před rokem 1900 vedení v Praze sídlící Živnostenské banky, sídlící v nedalekém novorenesančním paláci čp. 860-862/II v ulici Na Příkopě od architekta Osvalda Polívky, který sdílela společně s Českou cukerní společností. K realizaci samostatného bankovního paláce Živnobanky byl osloven Osvald Polívka. Paláci ustoupily dva starší domy nazvané U Tří kaprů a U Železného rytíře. Na výzdobě budovy se podíleli sochaři Antonín Popp (sousoší Genia se lvem), Bohuslav Schnirch (socha Merkura v průčelí) či Stanislav Sucharda, pracující již na projektu novorenesančního Polívkova paláce. František Urban navrhl skleněné mozaiky realizované Albertem Neuhauserem z firmy Luigiho Solertiho v Innsbrucku.

Demolice

S rostoucím množstvím aktivit Živnostenské banky bylo začátkem 30. let 20. +more století rozhodnuto o výstavbě rozsáhlé budovy na několika parcelách vytvářejících nároží ulic Na příkopě a Hybernská. Výstavba začala roku 1935 demolicí budov někdejších hotelů U černého koně a Modrá hvězda, roku 1936 bylo přikročeno také k demolici staršího paláce Živnobanky. Sousoší A. Poppa bylo zachováno a umístěno roku 1941 na střechu k průčelí nové bankovní budovy. Zhruba v místech hlavního vchodu původního paláce vznikla průchozí pasáž spojující ulici Na příkopě a Senovážné náměstí.

Architektura stavby

ČNB Bankovní budova byla vystavěna na podlouhlém pozemku s hlavní orientací do ulice Na příkopě. +more Stavba měla pět podlaží: halové přízemí, kde se nacházely bankovní přepážky, a dále čtyři nadzemní podlaží s kancelářskými místnostmi. Bohatě zdobená fasáda nesla Schnirchovy alegorické sochy, štukovou a sgrafitovou výzdobu a také štukový nápis Živnostenská banka pro Čechy a Moravu. Ještě v době své demolice se jednalo mimořádně kvalitní a moderní stavbu.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://kramerius5. nkp. +morecz/view/uuid:e59321a0-7218-11de-8b2a-000d606f5dc6. page=uuid:3eff3220-1e11-11e9-92f9-005056825209&fulltext=banky%20Pol%C3%ADvka]Architektonický obzor (1905)[/url] * [url=https://www. lidovky. cz/relax/design/architekt-osvald-polivka-mistr-prazske-secese. A190328_091912_ln-bydleni_ape]O. Polívka - Lidovky. cz[/url] * [url=http://web2. mlp. cz/mapa1938/list_39]Budova na plánu Hlavního města Prahy z roku 1938[/url].

Kategorie:Moderní paláce v Praze Kategorie:Novobarokní paláce v Praze Kategorie:Zaniklé stavby v Praze Kategorie:Stavby Osvalda Polívky Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Postaveno v Česku 1900 Kategorie:Zbořeno v Česku 1936 Kategorie:Živnostenská banka Kategorie:České dráhy