Panča šíla

Panča šíla jsou zásady vzájemných vztahů mezi Indií a Čínou. Jedná se o pět zásad, které byly převzaty ze základních příkazů pro život buddhistů a byly aplikovány jako všeobecné zásady mírového soužití mezi státy s rozdílnými sociálními a politickými systémy:

# vzájemné respektování územní celistvosti a svrchovanosti # neútočení # nevměšování se do vnitřních záležitostí # rovnoprávnost a vzájemná výhodnost # mírové soužití

Důležitým faktorem pro aktivitu rozvojových zemí a stabilitu v Asii po druhé světové válce byl rozvoj vztahů mezi dvěma největšími zeměmi tohoto kontinentu - Indií a Čínou. O přestávce Ženevské konference o Indočíně a Koreji indický a čínský premiér Čou En-laj a Džaváharlál Néhrú podepsali koncem dubna 1954 dohodu o obchodních stycích s Tibetem. +more Význam této dohody, vedle konkrétních ujednání, spočíval především v tom, že v její preambuli byly formulovány zásady vzájemných vztahů mezi těmito dvěma státy, které jsou známy jako panča šíla.

Principy panča šíla byly dále rozvedeny v deseti zásadách, jimiž se měly řídit vztahy mezi státy, které se účastnily konference v Bandungu v druhé polovině dubna 1955.

Reference

Zdeněk Veselý, Dějiny mezinárodních vztahů *J. a J. Kuklíkovi, Dějiny 20. století

Kategorie:Čínsko-indické vztahy Kategorie:Vzniklo 1954 Kategorie:Mírové smlouvy Kategorie:Dějiny Indie Kategorie:Dějiny Čínské lidové republiky