Panna Maria Svatohorská

Soška Panny Marie Svatohorské je cennou historickou památkou, která je umístěna na stříbrném oltáři na Svaté Hoře v Příbrami.

O sošce

Soška je ukázkou gotické práce. O tom, kdo sošku skutečně vytvořil, nejsou podané žádné zprávy. +more Bohuslav Balbín sice připisuje autorství prvnímu pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, je ale možné, že ten pouze pověřil někoho tím, aby sošku vytvořil. Soška byla umístěna v jeho kapli na tvrzi, kde pobýval. Tato tvrz se v současné době nazývaná Zámečkem-Ernestinem a stále stojí v centru města Příbram.

Soška je vyřezána z hruškového dřeva a měří přibližně 50 cm. Původně mělo dřevo světlou barvu, ale působením času ztmavlo. +more Je oblékána do šatiček, jejichž barva odpovídá určitému liturgickému období. Šatičky sošce věnují věřící již celá staletí. Jedny jsou věnované od Marie Terezie a právě tyto by měly být vyrobené z jejích svatebních šatů.

Korunovace

Od roku 1640 na popud jezuity Alexandra Sforzy Pallaviciniho zavedla papežská konzistoř v Římě korunování mariánských poutních obrazů a soch. Každé korunovaci předcházel několikaletý proces schvalování zázraků. +more V českých zemích se této výsady dostalo pouze třem madonám (Svatohorské, Svatokopecké v Olomouci a Svatotomášské v Brně). Ke korunovaci Svatohorské Madony došlo 22. června roku 1732. Korunky Panny Marie a Ježíška, stejně jako roucho zdobené drahokamy vytvořil pražský zlatník Jan Ferdinand Schachtel. Slavnost výročí korunovace patří od té doby mezi nejvýznamnější poutě na Svaté Hoře. V rámci poutě je milostná soška rovněž nesena v průvodu na nosítkách.

Milosti Panny Marie Svatohorské

Po celá staletí jsou se Svatou Horou a s milostnou soškou spojovány zázraky, při kterých se ctitelé Panny Marie objevily v nebezpečí, ale byli na její přímluvu zachráněni. Těchto „milostí“ je v kronikách zapsáno přes čtyři tisíce. +more V 18. století došlo k výzdobě stropů ambitů na Svaté Hoře sta obrazy zobrazující motivy sta milostí. Společnými znaky všech obrazů je zmenšený obraz Panny Marie Svatohorské, letopočet, kdy se daná událost stala a číslo, pod kterém lze nalézt popsaný příběh, který obraz reprezentuje. Příběhy spolu nijak nesouvisí, ale v každé části ambitů převažují zázraky spjaté s určitou tematikou. V severní části ambitů najdeme zázraky spjaté s vodním živlem, nejčastěji se jedná o nějaké povodně. V části východní to jsou zázraky spjaté s pádem, ať už s pádem z koně, z vozu, nebo z vysoké budovy. V jižní části ambitů souvisí tematika obrazů se zdivočelými zvířaty, válkou, nebo morem. V části západní se jedná o střelné zbraně, oheň a blesk.

Putování

První historická zmínka o sošce jako takové pochází z roku 1611, kdy vyhořel kostel sv. Jana Evangelisty, kde byla soška umístěna. +more Tento rok, tedy lze považovat za rok, kdy byla soška přesunuta na Svatou Horu. Historie sošky před tímto rokem je opředena tajemstvím, avšak z ústního vyprávění vychází najevo, že soška byla na počátku husitských bouří schována v příbramských dolech a po uklidnění situace byla přesunuta do kostela sv. Jakuba a posléze právě do kostela sv. Jana Evangelisty.

Přesun na Svatou Horu v roce 1611 nebyl ale jediný, který sošku čekal. V průběhu historie byla soška několikrát ukrývána hlavně v obdobích válečných. +more Vždy se ale bezpečně vrátila zpět na Svatou Horu. V cyklu jednadvaceti nástěnných lunetových obrazů mapujících historii Svaté Hory, najdeme tři obrazy týkající se právě této tematiky. Na prvním odnáší na počátku třicetileté války příbramský měšťan Pavel Klouboučník sošku k sobě domů, aby byla ukryta před vojsky. Na dalším obraze po té můžeme vidět jak je soška ukryta v lesích u Obecnice při konci třicetileté války, při vpádu Švédů. Na třetím je znázorněn přesun sošky do Smolotel v roce 1866 z důvodu Prusko-rakouské války.

Ne vždy ale byla soška přesunuta pouze z důvodu ohrožení. V roce 1652 ji dva jezuité odnesli do Prahy, aby mohla být uctívána nejenom v Příbrami. +more V Praze byla soška umístěna v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Klementinu, v kapli svatého Ignáce.

Odkazy

Literatura

BALBÍN, Bohuslav: DIVA MONTIS SANCTI, SEU ORIGINES & MIRACULA MAGNAE DEI HOMINVQVE MATRIS MARIAE, que in Sancto Monte. Pragae 1660; dostupné online [https://books. +moregoogle. cz/books. id=z4WMDzH4A_kC&printsec=frontcover&dq=Balbin+Diva+montis+sancti&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjWstjd8dPkAhVSI1AKHQ8WDPUQ6AEIKzAA#v=onepage&q=Aulo%20Regensis&f=false] * KOPEČEK, Josef.  Svatá Hora. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2003. 64 s. : il. .

Externí odkazy

http://www. katyd. +morecz/clanky/660-let-milostne-sosky-panny-marie-na-svate-hore. html * https://web. archive. org/web/20150402102019/http://www. ultreia. cz/svatojabuska_cesta/camino-santiago/trasy-v-cechach/praha-vseruby/panna-marie-svatohorska/.

Kategorie:Sochy Panny Marie v Česku Kategorie:Sochy v okrese Příbram Kategorie:Dřevěné sochy ve Středočeském kraji Kategorie:Kultura v Příbrami Kategorie:Náboženství v Příbrami Kategorie:Gotické sochy