Cesko.wiki Papežská komise pro ochranu nezletilých
Author
Albert FloresPapežská komise pro ochranu nezletilých (it. Pontificia Commissione per la Tutela dei Minori) je komise pracující v Římské kurii, která je poradním orgánem papeže, kterému podává návrhy pro to, aby se zabránilo zneužívání mladistvých v katolické církvi.
Vznik
Papežská komise pro ochranu nezletilých byla zřízena 22. března 2014 a stanovy obdržela 8. +more května 2015. Komise byla založena jako papežův poradní orgán, který má podávat návrhy týkající se prosazování odpovědnosti místních církví v ochraně všech nezletilých a neplnoprávných dospělých. Komise má podporovat místní odpovědnost v konkrétních církvích a spojovat jejich úsilí s ochranou Kongregace pro nauku víry o ochranu všech dětí a zranitelných dospělých.
Stanovy Papežské komise
Papežská komise pro ochranu nezletilých je samostatným orgánem při Svatém stolci a veřejnou právnickou osobou. Sídlo Komise je ve Vatikánském městském státě. +more Účelem Komise je navrhnout iniciativy římskému papeži, přičemž návrhy předložené Komisí Svatému otci musí být schváleny dvoutřetinovou většinou členů. Komise se schází na plenárním shromáždění dvakrát ročně a během shromáždění jednají členové pod vedením předsedy. Členové, zaměstnanci a spolupracovníci pracovních skupin jsou povinni zachovávat profesní důvěrnost, pokud jde o zprávy nebo informace, o nichž se mohou dozvědět při plnění svých povinností a funkcí. Jazyky používané Komisí jsou italština, španělština a angličtina.
Členové
Komise se může skládat z maximálně osmnácti členů, kteří jsou jmenovaní papežem na období tří let. Zvolení může proběhnout opakovaně. +more V komisi působí také předseda a generální sekretář, kteří jsou rovněž voleni na tříletá období. Odpovědností předsedy je zajištění řádného fungování Komise a řízení schůzí. Úlohou sekretáře je pomoc předsedovi při plnění povinností, jednání v běžných záležitostech, řízení kanceláře Komise, podpora spolupráce Komise a jednotlivých církví a institucí Římské kurie.
Komise má v současnosti celkem sedmnáct členů, odborníků z oblasti psychologie, psychiatrie, práva, společenských věd nebo morální teologie. Papežská komise rozvíjí činnost ve třech pracovních skupinách: dialog s oběťmi, výchova a formace, směrnice a normy pro ochranu nezletilých.
Předsedou komise je kardinál Sean Patrick O'Malley, americký římskokatolický kněz. O'Malleyho vybral papež František, aby vedl Papežskou komisi v roce 2013 poté, co sloužil v mnoha diecézích zasažených skandály sexuálního zneužívání dětí. +more Do února roku 2017 byla členkou také Marie Collins, která se v dětství sama stala obětí sexuálního násilí. V březnu 2021 byl papežem jmenován nový člen komise, chilský novinář Juan Carlos Cruz, který byl stejně jako Collins obětí sexuálního zneužití.
Aktivity a dění
Činnostmi Papežské komise pro ochranu nezletilých jsou setkání s představiteli biskupských konferencí, spolupráce na vypracovávání směrnic na ochranu pro jednotlivé místní církve, vzdělávání a zavádění nezbytných ochranných mechanismů a pomoc obětem zneužívání. Papežská komise také organizuje dny modliteb a pokání, nebo studijní dny s mezinárodními odborníky na téma sexuálních deliktů a jejich implikací, s důrazem na prevenci.
V červnu 2015 komise vyzvala papeže Františka, aby zřídil vatikánský tribunál, který by soudil biskupy obviněné z toho, že nechrání děti před sexuálním zneužíváním. V únoru 2016 se komise potýkala s kritikou, týkající se slibu papeže Františka o „nulové toleranci“ pro sexuální zneužívání a krytí této činnosti duchovními. +more V roce 2016 také všichni členové Komise společně zhlédli film Spotlight, založený na skutečných událostech o systematickém krytí zneužívání páchaného více než 70 katolickými kněžími.
V roce 2019 byl představen Virtuální poradní panel (Virtual Survivor's Advisory Panel), který má za cíl poskytnout společné a bezpečné místo pro osoby, které se staly oběťmi sexuálního zneužití. První pátek postní doby se církev v modlitbě obzvláště zaměřuje na oběti sexuálního zneužívání, probíhají zvláštní bohoslužby a modlitby. +more V únoru 2021 Myriam Wijlens, profesorka kanonického práva na univerzitě v Erfurtu a členka Papežské komise pro ochranu nezletilých uvedla, že práce Komise se v poslední době zaměřila na vyvážení důvěrnosti, transparentnosti a odpovědnosti.
Safeguarding
Normy safeguardingu
Označení safeguarding pochází z angličtiny a jde o zajištění toho, že zranitelné osoby nebudou zneužívány a vykořisťovány. Vikariát ve Vatikánu vydal dne 26. +more března 2019 Pokyny pro ochranu dětí a zranitelných osob. Pokyny byly přijaty papežem Františkem.
Pastorační pracovníci
U pastoračních pracovníků musí být ověřena trestní bezúhonnost, zejména absence trestných činů na nezletilých. Pastorační pracovníci musí absolvovat školení o zneužívání, vykořisťování a nevhodném chování vůči nezletilým, musí vědět jak tyto činy identifikovat a jak jim předcházet. +more Pastorační pracovníci jsou informování o vhodné a nevhodné interakci s nezletilými.
Pastorační činnost
Při pastorační činnosti je vždy nutné dbát na ochranu nezletilých. Jedná se konkrétně o přísný zákaz navazovaní preferenčních vztahů, vykonávání tělesných trestů, vystavovaní nebezpečným situacím, urážení, diskriminaci, chovaní se nevhodně nebo sexuálně sugestivně, fotografovaní nebo natáčení bez písemného souhlasu. +more Naopak by pracovníci měli při pastorační činnosti být pozitivními vzory, být obezřetní, respektovat soukromí a v případě nebezpečného chování ho vždy nahlásit kontaktní osobě a informovat rodiče nebo zákonné zástupce o všech důležitých událostech a opatřeních.
Informovaný souhlas
Při pastorační činnosti s nezletilými je vždy nutné získat písemný souhlas rodičů nebo zákonných zástupců. Souhlas platí i pro pořizování fotografií či videí.
Zacházení se zprávami o nevhodném chování
Jakékoliv nevhodné chování, i když se nejedná o trestný čin, musí být neprodleně nahlášeno a citlivě řešeno. O nevhodném chování na nezletilém musí být informováni rodiče nebo zákonní zástupci. +more Pokud je podána stížnost, je autor vyzván před tribunál do Vatikánu k formalizaci zprávy a předpokládaný viník je vyloučen z pastoračních aktivit. V průběhu řízení je trestné chování ověřováno. Zachovává se presumpce neviny.
Oběti a jejich rodiny mají právo na vyslechnutí, pomoc a podporu. Generální vikář, sám nebo prostřednictvím kontaktní osoby, musí zajistit duchovní pomoc. +more Zároveň musí být nabídnuta sociální, zdravotní, terapeutická a právní pomoc. Právo na duchovní a sociální pomoc mají i pachatelé činnů.
Safeguarding v katolických organizacích
Téma safeguardingu, neboli ochrany dětí a znevýhodněných osob se věnují všechny významné světové humanitární a sociální organizace. Příkladem katolické organizace může být Charita Česká republika. +more Charita Česká republika pracuje v oblastech, ve kterých mohou lidé zažít pocit bezmoci, která je zvýšena hlavně během humanitárních krizí. Odpovědností pracovníků Charity Česká republika je udělat vše, co je možné, aby se předešlo sexuálnímu vykořisťování, zneužívání a obtěžování, a to jak v rámci zahraničních misí, tak v České republice. Každý pracovník je seznámen s příslušnou směrnicí, absolvuje online školení a podepisuje potvrzující prohlášení o absenci usvědčení z trestného činu nebo přestupku souvisejícího se zneužíváním. Bezúhonnost se dokládá také předložením výpisu z trestního rejstříku.
Kontaktní místo v České republice
Zprostředkování péče a pomoci nezletilým a zranitelným osobám v České republice, které se staly oběťmi zneužití v prostředí církve, je zajištěno přes kontaktní místo zřízení Českou biskupskou konferencí. Klientům zprostředkovává odbornou duchovní a sociální péči, včetně terapeutické a psychologické pomoci, a poskytuje orientační právní rady. +more Kontakt probíhá pomocí bezpečné anonymní telefonní linky nebo prostřednictvím psaných zpráv.