Cesko.wiki Papoušek červenotemenný
Author
Albert FloresPapoušek červenotemenný (Purpureicephalus spurius), taktéž někdy nazývaný papoušek červenočapkový, je druh pestře zbarveného australského papouška, jediného druhu z monotypického rodu Purpureicephalus. Řadí se do čeledi Psittaculidae.
-Perth,_Western_Australia.jpg)
Výskyt
Papoušek sedící na větvi Papoušek červenotemenný se vyskytuje v otevřených lesích a vřesovištích v jihozápadní Austrálii. +more Vyskytuje se v okolí řeky Moore až k pobřeží u města Esperance. Jejich areál výskytu kolem pobřeží se rozkládá mezi městem Gingin a vesnicí Mooliabeenee.
Popis
Mládě papouška červenotemenného +morejpg|náhled'>Papoušek červenotemenný Papoušek červenotemenný je vysoký 36 cm a váží 100 g. Je pestře zbarven; ocas a hruď jsou fialové, temeno hlavy, stehna a podbřišek červené, křídla a horní část zad tmavě zelená, tváře a dolní část zad světle zelené. U mláďat chybí červená barva na temeni, samci jsou pestřeji zbarveni než samice. Běháky a zobák jsou šedé, oko s nevýraznou tmavě hnědou duhovkou a šedým očním kroužkem kolem něj, nad zobákem lze vidět též šedé ozobí.
Chování
Papoušci červenotemenní se obvykle vyskytují v menších skupinách v rozmezí čtyřech až šesti jedinců, ale někdy i ve velkých skupinách mezi dvaceti a třiceti jedinci. Vzácně se může vyskytnout i skupina o stu jedinců, ta se však obvykle skládá pouze z mláďat. +more Papoušci červenotemenní se setkávají též s jinými druhy papoušků, jako je například barnard límcový nebo rosela žlutolící. Papoušci červenotemenní jsou obvykle plaší a při vyrušení odlétají do vyšších částí stromů, kvůli čemuž je zkoumání jejich chování složité. Z tohoto důvodu není o jejich chování mnoho známo. V zajetí jsou papoušci nesnášenliví k jakýmkoliv jedincům stejného druhu, lze je tedy chovat pouze v párech.
Rozmnožování
Hnízdní sezóna papouška červenotemenného je mezi srpnem a prosincem. Papoušek hnízdí v dutinách stromů, jako jsou Eucalyptus rudis (druh blahovičníku) nebo myrtovité stromy Melaleuca ve výšce padesáti až sta metrů. +more Do této dutiny naklade samice pět až devět bílých vajec, přičemž pár hnízdo agresivně brání před jinými ptáky, ale i jinými papoušky červenotemennými. Na vejcích sedí samice a samec jí obstarává potravu. Mláďata se vylíhnou po 20 až 24 dnech. Po první dva týdny je krmí pouze samice, poté se v krmení pár střídá.
Papoušek červenotemenný je za celého svého života monogamní a páry si mezi sebou vytvářejí silný vztah přibližně ve věku dvaceti měsíců. U mladších samic bylo zaznamenáno vytváření párů se staršími samci již ve věku osmi až devíti měsíců, avšak tyto samice nejsou ještě schopny odchovat mláďata.
Potrava
Papoušek červenotemenný se živí semeny z různých druhů blahovičníků a jiných stromů, nebo též akácie, banksie, bodláků, ostropestřece mariánského, přesličníku. Rovněž se živí různými trávami, bylinami, mandlemi, nektarinkami, olivami, broskvemi, švestkami, granátovými jablky a ovocem ze zederachu hladkého.
Chov
Díky svému atraktivnímu zbarvení je papoušek červenotemenný žádaný a i poměrně běžný v chovech, avšak v zajetí papoušek často projevuje úzkost a jeho rozmnožování je složité. Poprvé byl papoušek červenotemenný úspěšně odchován v Anglii v roce 1909. +more V Česku se poprvé podařilo papoušky odchovat v roce 1973, nechová je zde ale žádná zoologická zahrada.
Ohrožení
Papoušek červenotemenný je podle červeného seznamu IUCN klasifikován jako málo dotčený taxon. Vzhledem k poškozování ovocných sadů byli papoušci považováni za škůdce a odstřelováni, i když bylo v roce 1985 prokázáno, že poškození sadů nebylo závažné. +more V roce 1943 byl papoušek prohlášen za škůdce v zemědělských distriktech Collie a West Arthur. Navzdory tomuto populace papouška roste. Podle CITES je papoušek červenotemenný uveden v příloze II, díky čemuž je mezinárodní obchod s papoušky omezen a podřízen dozoru.