Papoušek královský

Papoušek královský (Alisterus scapularis) je papoušek, který obývá tropické a subtropické pralesy na východním pobřeží Austrálie a přilehlá pohoří. První, kdo tento druh popsal, byl v roce 1818 Martin Lichtenstein. Tito papoušci se vyskytují v párech nebo hejnech čítajících několik kusů. Ojediněle se nacházejí v blahovičníkových buších či křovinách. Dorůstají velikosti přibližně 44 cm.

Jako většina australských papoušků je i papoušek královský odolný vůči mrazu a i v chladnějších klimatických podmínkách je úspěšně chován ve venkovních celoročních voliérách. Do nedávna nebyl v chovech kvůli vyšší náročnosti jeho odchovu příliš rozšířený. +more Nyní se tento druh v chovech rozšiřuje a je stále častěji odchováván chovateli. Zemědělci tento druh považují za škůdce, protože papoušci dokáží zlikvidovat velké množství obilnin na polích a ovoce v sadech.

Chování

Ve volné přírodě páry hnízdí nejčastěji v dutinách eukalyptových stromů, které si následně upravují. Podle nálezu byli papoušci schopni hnízdit v hnízdní dutině hluboké 12 m. +more Jako vystýlka jim slouží štěpky vznikající při úpravě kotliny.

Papoušek královský se může chovat ve skupině pouze mimo dobu rozmnožování, neboť v této době jsou samci v období toku poměrně agresivní. Tolerují se například s bažanty, na jiné druhy papoušků budou však útočit. +more Nejlepší je proto chovat papoušky po páru.

Chovná sezóna

Začíná stejně jako u většiny venku chovaných australských papoušků, po ustálení teplot na jaře. Počátek toku se zahájí tím, že se sameček začne hlasitě ozývat a začne samici krmit. +more Královští papoušci většinou kladou snůšku o 3-5 vajíčkách, na kterých sedí samice po dobu 20 dní. Běžně snáší jednou ročně. Při ztrátě první snůšky, rozbití či odebrání vajec přichází druhá snůška. Vejce snáší samice v pravidelných intervalech. Jako u většiny australských papoušků to bývá většinou jedno vejce obden. V těchto intervalech se také po uplynutí tří týdnů začnou klubat mláďata. Ta jsou posléze dokrmována oběma rodiči ještě přibližně pět týdnů. V prvních dnech po vylíhnutí a v několika následujících dnech samice neopouští hnízdní dutinu. V tuto dobu chodí krmit samec samici k otvoru hnízdní dutiny, posléze samice mláďata v hnízdě. Mláďata zhruba po 40 dnech opouští hnízdní dutinu a jsou nadále dokrmována oběma rodiči.

Pohlaví

Pár papoušků královských, vlevo je samice, vpravo je samec Královští papoušci mají výrazný pohlavní dimorfismus. +more Samci jsou jasně červeně zbarveni na hlavě, krku a spodní straně těla. Jejich záda a křídla jsou zelená, zadek a ocas modrý. Duhovky očí mají žluté. Končetiny s prsty jsou stejně jako u samic šedé. Zobák samiček je rovněž šedý, kdežto u samců převážně červený s černými okraji. Samice má celé tělo zbarvené zeleně, prsa načervenalá. Mláďata jsou stejně zbarvená jako samice, jenom bledší a menší. Při prvním pelichání se u samečků objevují první červená pera. Plného vybarvení i plné pohlavní vyzrálosti dosahují ve třech letech. Některé samičky však dospívají dříve.

Odkazy

Reference

Literatura

Australští papoušci, Milan Vašíček, Petr Podpěra, nakladatelství Svépomoc 1981

Externí odkazy

http://www.amadina-gouldove.com/papousek_kralovsky.html * http://papousci.chovzvirat.com/druhy/papousek-kralovsky.html

Kategorie:Papouškovití Kategorie:Ptáci Australasie Kategorie:Endemity Austrálie