Paralelní společnost

Technology

12 hours ago

Author

Paralelní společnost (německy Parallelgesellschaft) je pojem, který popisuje samoorganizaci etnické nebo náboženské menšiny typicky přistěhovaleckého původu, která minimalizuje svou společenskou, kulturní a prostorovou začleněnost do většinové společnosti a jejich morálních norem a zvyklostí. Tento pojem se liší od subkultury, kontrakultury a undergroundu.

Paralelní komunity, které existují ve společenských enklávách neboli ghettech bez výrazné interakce se svým okolím, se vytváří v zemích západní Evropy od 2. poloviny 20. +more století a jsou kontroverzním tématem politických i společenských debat.

Historie a vznik

Termín paralelní společnost poprvé zmínil německý sociolog Wilhelm Heitmeyer v 90. letech 20. +more století. Téma paralelní společnosti vstoupilo do společenské a vědecké debaty o integraci imigrantů v 90. letech 20. století především v Evropě a je kontroverzním tématem.

Paralelní společnosti se vytvářejí v západní Evropě od 2. poloviny 20. +more století a vznikají v ghettech s převážně muslimským obyvatelstvem, kde se mezi místními obyvateli vyskytuje vysoká míra kriminality, nezaměstnanosti, vandalismu a násilí, podprůměrná vzdělanost a nízké příjmy. Vznik sociální „podtřídy“ znevýhodněných a diskriminovaných, nespokojených a zklamaných etnických menšin žijících v nejchudších oblastech vede k nepokojům a následně také vytváření teroristických sítí. S vytvářením paralelní společnosti však souvisí také to, že členové vzdělané střední třídy přistěhovaleckého původu mají často znemožněnou sociální mobilitu směrem vzhůru většinovou společností. Vytváří se následně stínová ekonomika v přistěhovaleckých čtvrtích a ghettech, které jsou mimo vládní kontrolu, a tím pádem se vytváří paralelní společnost.

Ve Spojených státech amerických oproti Evropě nevznikají značné paralelní společnosti muslimů díky jejich lepší integraci do americké multikulturní společnosti (viz melting pot).

Výskyt

Paralelní společnosti, u kterých nedochází k asimilaci, integraci nebo výrazné interakci s většinovou společnosti, jsou popsány a analyzovány mainstreamovými žurnalistickými zdroji v řadě zemí, jako jsou Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Belgie, Francie, Německo či Rakousko.

Při neúspěšné integraci menšin do většinové společnosti existuje alternativa pro soužití různých skupin ve formě multikulturalismu. Proveditelnost a úspěšnost asimilace cizinců do společnosti a to, do jaké míry je eventuální multikulturalismus v Evropě žádoucí, jsou témata trvajících politických i společenských debat.